Parco dei Mostri – Příběh vzniku, zániku a znovuobjevení


Ve středoitalské provincii Viterbo nedaleko města Bomarzo vznikla světově proslulá zahrada Sacro Bosco, česky zvaná Posvátný háj. Přiléhavěji však zní jméno Parco dei Mostri neboli Park netvorů. Nechte se zlákat a vydejte se s námi na jeho prohlídku.

Nejznámější socha parku – Křičící tvář představuje děsivý obličej s pekelnou tlamou. V parném dni poskytuje tlama osvěžující chládek.

Nejznámější socha parku – Křičící tvář představuje děsivý obličej s pekelnou tlamou. V parném dni poskytuje tlama osvěžující chládek.

Přestože byla zahrada vytvořena v období renesance, od jiných zahradních skvostů té doby se výrazně liší. Nejedná se vlastně o zahradu v klasickém pojetí, spíše o sbírku rozměrných soch, které představují alegorická ztvárnění blízkých řek, měst a pohoří, antická božstva a mytologické postavy vytesané do kamene a umístěné v rozsáhlém parku.

Protipól manýrismu

Vstupní brána do areálu parku

Vstupní brána do areálu
parku

Za vznikem této podívané stojí vévoda Pier Francesco Orsini zvaný Vicino Orsini (1523–1583). Přestože to nebyl pohledný člověk, a byl dokonce hrbatý, oženil se v roce 1544 s krásnou dívkou z dobré rodiny. Vévoda byl vzdělaný a proslavil se jako žoldnéř na různých evropských bojištích, jeho kariéra však skončila zajetím roku 1550. Později se uchýlil do rodného Bomarza, kde se od roku 1552 po zbytek života věnoval svému snu – zahradě, která měla být protipólem vyumělkovaných, symetrických manýristických zahrad, například blízké Villa Lante.

Obří kamenné nestvůry

Děsivý výjev – obří válečník trhá dřevorubce.

Děsivý výjev – obří válečník
trhá dřevorubce.

Ironií je, že dnes je Parco dei Mostri považováno za jednu z nejvýznamnějších manýristických zahrad 16. století. K vytvoření návrhu celého areálu přizval vévoda svého přítele a slavného architekta, malíře a zahradního architekta Pirro Ligoria, který se proslavil tím, že po smrti Michelangela dokončil katedrálu svatého Petra v Římě a postavil vilu ďEste v Tivoli. Park zaplnil nejrůznějšími figurami a nestvůrami v nadživotní velikosti vytesanými do skály nebo do obřích bloků z místního sopečného kamene. Toto nadčasové dílo inspirovalo řadu umělců, například Johanna Wolfganga Goetha či Salvadora Dalího. Co bylo motivem k vytvoření zahrady s příšerami a monstry? Protest či snaha o výsměch nemocného a možná nešťastného člověka? Jak to ve skutečnosti bylo a co vedlo vévodu k vytvoření na svou dobu netypického díla, se dnes už můžeme pouze dohadovat. Nezachovaly se žádné plány ani dokumenty. Po předčasné smrti své ženy zasvětil vévoda zahradu právě jí. Na její památku zde nechal na louce pod lesem postavit chrám Tempio del Vignola, jedinou stavbu, která byla vytvořena bez snahy šokovat.

Úpadek zpustlé zahrady

Fúrie byla římská bohyně pomsty a kletby.

Fúrie byla římská bohyně
pomsty a kletby.

Jednotlivá kamenná díla jsou rozmístěna ve stínu vzácných dřevin v parku anglického typu a doplňují je skály a potůčky. Poslední stavbou, kterou nechal do této krajiny vévoda postavit, je již zmíněný chrám, který se podobá florentskému dómu Santa Maria del Fiore. V roce 1580 veškeré práce v parku ustaly a čtyři roky po smrti vévody areál zpustl. Roku 1645 se panství dostalo do vlastnictví rodu Lante della Rovere, ale zahrada pustla dál. V roce 1836 získali panství Borghesové, ale ani ti o park nepečovali. Zpustlá zahrada se stala předmětem povídaček o zločinech podivínského vévody a také o strašidlech a příšerách.

Obnova parku

Hádův trojhlavý pes Kerberos hlídal vstupní bránu do podsvětí.

Hádův trojhlavý pes
Kerberos hlídal vstupní
bránu do podsvětí.

Předpokládá se, že zahradu objevil ještě před druhou světovou válkou Salvador Dalí a natočil zde film, který inspiroval jeho obraz Pokušení svatého Antonína. Najdete na něm totiž slona, který se podobá soše z parku. V roce 1954 pak koupil zahradu Giovanni Bettini a toto obdivuhodné dílo nechal opět ožít. Renovace celého areálu, který vznikal třicet let, nebyla jednoduchá. Nikdo neznal původní pořadí soch, zub času vymazal všechny cesty a cestičky a rozpadla se i některá schodiště. V areálu kdysi také býval fungující vodní systém s jezerem a fontánami a sochy byly pomalované přírodními barvami. Příběh zahrady smutně dovršil fakt, že se během restaurátorských prací zranila Bettiniho manželka, zemřela a byla pohřbena v chrámu zasvěceném Orsiniho ženě.

Turistická atrakce

Hannibalův slon zabíjející římského legionáře.

Hannibalův slon zabíjející
římského legionáře

V současnosti park každoročně přiláká množství návštěvníků. Při jeho návštěvě uvidíte postupně 43 děl. K známým patří válečník v nadživotní velikosti trhající dřevorubce, z mytických postav jsou zde Fúrie, Echidna – napůl had a napůl krásná žena a antický bůh moří, oceánů a zemětřesení Poseidon. Najdete tu také draka, slona, želvu, sfingy, zápasící giganty, spící krásku, nádrž s delfíny, bizarní dům s šikmými stěnami a podlahami, rotundu a další díla.

Informace pro návštěvníky
Park se nachází 15 km od Viterba a 68 km od Říma.

Je otevřen denně, od ledna do konce října od 8.30 do 19 hodin, od listopadu do konce března od 8.30 do západu slunce.

Vstupné pro dospělé je 10 €, pro děti do 13 let 8 €. Skupinám nad 30 osob se po rezervaci dva dny předem poskytuje sleva. Do parku není povolen vstup psům.

Od 1. dubna do 2. listopadu je po dohodě možné uskutečnit noční prohlídku v měsíčním světle nebo se svítilnou, což je jedinečný zážitek.

FOTO: AUTORKA

Parco dei Mostri – Příběh vzniku, zániku a znovuobjevení


Komentáře

Napsat komentář