Pěstujeme listovou zeleninu


Listová zelenina má mezi zahrádkáři pověst spolehlivých zaplňovačů mezer mezi hlavními plodinami, a to jak časových, tak prostorových. Jako hlavní plodina se chápe většinou jen pěstování špenátu a jarních salátů k řezu. To je ale příliš zúžený pohled, v této skupině lze najít i zajímavé a neobvyklé druhy.

Kromě salátů můžete pěstovat i netradiční druhy zeleniny. Například novozélandský špenát neboli čtyřboč lze sklízet postupně po celé léto.

Co jsou zač Listové zeleniny tvoří velikou a botanicky velice různorodou skupinu. Největší skupinu představují klasické saláty a endivie, které se řadí do čeledi hvězdnicovité (Asteraceae). Další velkou skupinou jsou druhy z čeledi merlíkovitých (Chenopodiaceae), tedy špenát a mangold. Do skupiny listových zelenin patří i zástupci široké a hojně pěstované čeledi brukvovitých, nejčastěji pekingské zelí, ale i hořčice a řeřicha. Chuťovou hitparádu uzavírají tzv. asijské druhy listové zeleniny, jako je roketa (Brassicaceae), perila (Laminaceae) a kopretina věncová (Asteraceae). Zapomenout nelze ani na u nás málo pěstovanou čekanku (Asteraceae), kozlíček (Valerianaceae), nezvyklý čtyřboč (špenát novozélandský) ze stejně nezvyklé čeledi kosmatcovitých (Aizoaceae) a k listové zelenině lze zařadit i pikantní vytrvalý zahradní šťovík (rdesnovité – Polygonaceae). Vybíhání do květu Listová zelenina se pěstuje pouze pro listy, z čehož vyplývá i její základní vlastnost – má vesměs krátkou vegetační dobu, protože nevytváří plody ani semena. Naopak zakládání květů a semen se u listové zeleniny považuje za negativní rys, který se šlechtitelé snaží za každou cenu potlačit. Jde o tzv. vybíhání do květu, kdy rostliny přecházejí z vegetativní fáze života do generativní (plodné). Přechod rostlin z jedné fáze do druhé je daný nejen jejich stářím a výživou, ale i reakcí na proměnlivou délku dne a noci. Proto se označují jako rostliny krátkého či dlouhého dne, podle toho, kdy tvoří květy. Právě saláty, a hlavně špenáty patřily mezi zeleninové druhy s největší citlivostí na prodlužující se den. Dnes už jsou tyto projevy šlechtěním výrazně utlumeny. U nových univerzálních odrůd salátů, ale hlavně špenátu a ředkviček tak najdete charakteristiku „určeno pro celoroční pěstování“. 3x pro a proti pěstování listové zeleniny
  • + rychle se vyvíjí
  • + nepotřebuje vyvazování, konstrukci ani skleník
  • + při kuchyňském zpracování má minimální odpad
  • – nelze ji déle skladovat
  • – najednou se urodí velké množství stejného druhu
  • – má omezené možnosti využití (většinou jen studená kuchyně)
Vhodný záhon Listová zelenina se pěstuje na dobře vyhnojených půdách ve II. trati, nesnáší půdy výrazně kyselé, podmáčené a chladné. Většina druhů má dost slabý kořenový systém, proto si nedokáže obstarat potřebné živiny z širšího okolí, jako třeba mohutná rajčata nebo květák. Každá listová zelenina potřebuje ale dostatečnou zásobu rychle dostupných živin. Potřeba výživy je dána především krátkou vegetační dobou této zeleniny – pěstuje se zhruba poloviční dobu než třeba zelenina plodová nebo kořenová. Pro srovnání – saláty se sklízejí dva měsíce po výsadbě, špenát lze poprvé otrhávat dokonce už šest týdnů po výsevu, potřebují proto dobře zpracovanou a vyhnojenou půdu se zásobou organické hmoty. Na chudých, vyčerpaných půdách nic nesklidíte, protože rostliny nevytvoří dost listů a růst budou směřovat jen k základnímu přežití. I proto zeleniny pěstované na chudých půdách tak často vybíhají do květu.  Potřebná péče

Sklízet saláty mohou i malé děti.

Listová zelenina je obecně nejnáchylnější k houbovým chorobám listů. Proto je třeba dbát na správný spon výsadby a u jednotlivých druhů se řídit velikostí rostlin nebo jejich hlávek. Kolem každé rostliny by měl zůstat v ideálním případě i v dospělosti alespoň kousek volného prostoru. Ve stoprocentně zapojených porostech se rychle šíří choroby, především plísně listů, ale i podehnívání hlávek. Zastíněný, stále vlhký terén navíc vyhovuje slimákům. Pozornost věnujte i samotné výsadbě – srdéčko rostliny musí vždy zůstat nad úrovní půdy. Pokud ho zahrnete, jemné listy hned začnou v půdě hnít a sazenice se neujme. Zálivka listové zeleniny musí být pravidelná, v menších a častějších dávkách, protože slabý kořenový systém by velké dávky vody prostě nevyužil. Voda přitom nesmí směřovat na listy a do srdéček, ale na půdu. Výjimku představuje špenát, který se vysévá přímo a jehož listy jsou odolnější. U něj je ale zase nutné hlídat včasnou sklizeň. Spon (řádky x mezery)
  • saláty rychlené 20 x 20 cm
  • jarní 25 x 25 cm
  • letní 30 x 25 cm
  • ledové 30 x 30 cm
  • čtyřboč 80 x 40 cm
  • mangold 30 x 15 cm
  • endivie 35 x 30 cm
Výběr odrůd pro domácí pěstování
  • salát polní – jarní a podzimní sklizeň: ‘Amur‘, ‘Červánek‘, ‘Gelbus‘, ‘Král máje‘, ‘Maraton‘
  • salát polní – letní sklizeň: ‘Jupiter‘, ‘Mars‘
  • salát pro celoroční pěstování: ‘Adinal‘, ‘Cassini‘, ‘Maršálus‘, ‘Saturn‘, ‘Panter‘
  • salát ledový: ‘Larsen‘, ‘Ledano‘, ‘Maximo‘, ‘Pražan‘, ‘Traper‘
  • salát listový: ‘Dubáček‘, ‘Dubared‘, ‘Redin‘, ‘Rosaura‘, ‘Zoltán‘
  • pekingské zelí: ‘Concord F1‘, ‘Hilton‘, ‘Parkin F1‘, ‘Manoko F1‘
  • špenát: ‘Emilia F1‘, ‘Fuji‘, ‘Lazio‘, ‘Monores‘, ‘Polydane F1‘
  • mangold: ‘Lucullus‘
Nezapomeňte to nejdůležitější
  • Listová zelenina má slabý kořenový systém, potřebuje proto dobře zpracovanou půdu s dostatkem živin.
  • Vysazujte ji tak, aby srdéčko zůstalo bezpečně nad úrovní půdy.
  • Zalévejte půdu, ne sazenice, a to nejlépe konví s úzkou hubičkou.
Pohled ekologa Větší část listových zelenin patří k tradičním druhům, které se pěstují jako hlavní plodina – především saláty, špenát, pekingské zelí a mangold. Menší podíl tvoří chuťově i pěstebně plastické druhy, které se pěstují jako doplňky hlavních plodin – polníček, tzv. asijské zeleniny, řeřicha nebo kopr. Tyto krátkověké druhy s nenáročným pěstováním fungují trochu jako žolík – pěstují se tam, kde je zrovna místo. Listové zeleniny, v našich zahradách zejména saláty, jsou tolerantními sousedy. Dobře vedle nich budou prospívat hrášek, okurky, košťáloviny, kedlubny, mrkev, pastinák, ředkvičky, rajčata i cibule. Jediný druh, který pro ně není dobrým parťákem, je petržel. Špenát je naprosto univerzální, snese se s každým zeleninovým druhem. FOTO: SHUTTERSTOCK, PROFIMEDIA.CZ

Pěstujeme listovou zeleninu


Komentáře

Napsat komentář