Plodová zelenina. Jakou letos pěstovat?


Rajčata, papriky, tykve a okurky se v našich zahradách pěstují pravidelně. Třebaže jde o poměrně náročné zeleniny, v polovině května vrcholí na zahrádkářských trzích zájem o jejich sazenice. Jak to udělat, aby i u vás nastal uprostřed léta čas hojnosti?
Kromě živin jsou některé zeleninové druhy náročné i na organickou hmotu v půdě.

Kromě živin jsou některé zeleninové
druhy náročné i na organickou hmotu
v půdě.

Hnojení Plodová zelenina patří podle nároků vždy do první trati, na záhony čerstvě (a dostatečně) vyhnojené organickými hnojivy. Těmi může být rozložený chlévský hnůj (klidně i sušený), slepičí hnůj (ten je nutné nechat vykvasit či zkompostovat, nelze ho používat čerstvý) nebo kompost. Kromě živin jsou některé zeleninové druhy náročné i na organickou hmotu v půdě. Největšími „žrouty“ jsou okurky, které se při pěstování ve velkém sázejí do půdy navrstvené na sešlapané a vodou promočené balíky slámy. V zahrádkách se okurky i cukety vysazují často na zbytky po prosátém kompostu nebo přímo na loňskou hromadu organických zbytků, která se srovná do roviny, překryje vrstvou jemné půdy a někdy ještě i fólií. Zálivka
Při výběru zeleniny vždy zvažte všechna pozitiva i negativa.

Při výběru zeleniny vždy zvažte všechna pozitiva i negativa.

Tato zelenina pochází z teplého klimatu a bez dostatku tepla a vody strádá a neplodí. Vyšší nároky na vodu mají obecně všechny druhy, ale některé mají silné kořeny a mohou si vodu obstarat snadněji než jiné. K odolnějším patří rajčata, papriky a baklažány a do jisté míry také dýně. Choulostivé jsou okurky všech typů, jejich křehké kořínky jsou citlivé na každý přísušek. Při zalévání sazenic buďte opatrní na teplotu vody – měla by být vždy odstátá. Studenou zálivku špatně snášejí zvláště čerstvě vysazené sazenice, které se zastaví v růstu a zakořenění jim trvá déle. Teplota Plodová zelenina je náročná na teplotu a řada druhů lépe prospívá jen ve skleníku. Pokud nemáte skleník či fóliovník, můžete teplotu půdy na venkovních záhonech zvýšit nastýlkou či fólií. Tímto způsobem je možné pěstovat venku i teplomilné papriky a baklažány. Zdrojem tepla je také rozkládající se organická hmota, která se využívá při pěstování okurek či tykví. Další péče Péče o plodovou zeleninu má nejčastěji podobu vylamování, vyštipování, vyvazování a stavění opor. Nejjednodušší na pěstování jsou zeleninové tykve neboli také cukety, které rostou v keřících, nemají totiž – na rozdíl od dýní – dlouhé výhony. Na práci jsou nenáročné i papriky, jednotlivé keře nepotřebují kromě hlubší výsadby prakticky nic, řádky několika keřů je třeba jen cik cak provázat provázkem, aby se keře později v sezoně nerozlamovaly. Bez pravidelného vyštipování zálistků se neobejdou tyčková rajčata. Vyštipování není nijak náročné, jen je nutné zálistky likvidovat pravidelně, aby příliš nevyrostly. Po vylomení silného výhonu byste totiž mohli rostlinu poškodit nebo i zlomit. Vyštipovat nepotřebují malá balkonová rajčata nebo polní keřová. Polní rajčata ale mají jen průměrnou chuť, pěstují se nejčastěji pro výrobu kečupu a protlaku. Zaštipují se také okurky hadovky a prospěje to i nakládačkám a dýním. Choroby a škůdci
Okurky pěstované ve skleníku ohrožuje sviluška.

Okurky pěstované ve skleníku ohrožuje sviluška.

Nejchoulostivějším zeleninovým druhem je ten nejoblíbenější – rajčata. Při pěstování na záhonech je v našem klimatu dříve nebo později postihne plíseň bramborová. Její nebezpečí tkví hlavně v tom, že pokud se choroba už naplno rozvine, nelze ji prakticky zastavit a bez pravidelné a předvídavé chemické ochrany o keře přijdete za dva tři týdny. Hodně proto pomůže pěstování rajčat pod stříškou nebo ve velkých nádobách pod přesahem střechy domu. Rajčata se pěstují i ve skleníku, ale venkovní mají o třídu lepší chuť. Plíseň ohrožuje i okurky, hlavně nakládačky. Okurky pěstované ve sklenících zase významně poškozuje sviluška, jejíž šíření je v teplých a suchých podmínkách velice rychlé a bez ochrany (biologické či chemické) se neobejdete. Vhodný výběr Jen na opravdu velké zahradě s mnoha slunnými záhony a úrodnou černozemí můžete pěstovat všechny druhy plodové zeleniny. V reálných podmínkách má ale každá zahrada pro některý druh lepší dispozice, pro jiný horší. Zvažte proto při výběru všechna pro a proti, aby byla vaše píle a práce za pár týdnů zhodnocena bohatou úrodou. Co je dobré vědět
  • Rajčata tyčková
Klady: oblíbená a plodná zelenina, obstojí i na horších půdách, nepotřebuje denní zálivku. Co si ohlídat: dostatečnou vzdálenost při výsadbě, pravidelné vyštipování u tyčkových odrůd, ochranu proti plísni bramborové, preventivní postřiky – ve vlhkých letech už od června.
  • Paprika zeleninová
Klady: na dobrém místě plodí až do podzimu, trpí málo na plísně a venku ji zřídka napadají škůdci (mšice ji atakují více ve skleníku). Co si ohlídat: slunné místo (vytvořit sluneční past), kvalitní půdu s dostatkem kompostu, přihrnování půdy ke krčku rostliny, opatrnou sklizeň plodů (pozor na vylamování výhonů).
  • Baklažány
Klady: méně obvyklá, ale chutná zelenina, která je málo napadána plísní bramborovou a škůdci. Co si ohlídat: nejteplejší místo (raději jen skleník), rozlamování keřů při úrodě velkých plodů, vyštipování přebytečných květů (pouze šest na rostlinu).
  • Okurky hadovky
Klady: dvě až tři rostliny zásobují rodinu až do října. Co si ohlídat: vysazování jen do skleníku či fóliovníku, pravidelné zaštipování výhonů, přihnojování po celou sezonu, výskyt svilušek za horkého počasí a včasný zásah proti nim.
  • Okurky nakládačky, polní
Klady: sklízejí se během celé sezony, nemusejí se předpěstovat. Co si ohlídat: pěstování na roštech či sítích, výsadbu na místě s dostatečnou zásobou organické hmoty, včasnou ochranu proti plísni okurkové, pravidelnou sklizeň.
  • Dýně
Klady: hodí se i na chaty, není nutná ochrana proti chorobám a škůdcům. Co si ohlídat: dostatečné vyzrání, podložení velkých plodů, velký prostor pro pěstování.
  • Tykve zeleninové
Klady: trsové druhy jsou méně náročné na prostor, hodí se i do vyšších poloh. Co si ohlídat: výskyt slimáků u mladých sazenic, pravidelnou sklizeň. FOTO: SHUTTERSTOCK

Plodová zelenina. Jakou letos pěstovat?


Komentáře

Napsat komentář