Pokojovky jinak


V zimě se pozornost zahradníků orientuje na pokojové rostliny. Máte pocit, že jejich pěstování je jednoduché a tak trochu nudné? Zde jsou tipy pro ty, kdo chtějí něco nového, krásného a originálního…

pokojovky6

Kokedamy v mechových koulích, květiny zavěšené kořeny vzhůru nebo dokonce celé zelené stěny… Možností, jak pěstovat pokojovky jinak, máte několik. Kterou si vyberete vy?

Kouzelné kokedamy

pokojovky5

Co je to kokedama? Místo v květináči rostliny žijí v mechové kouli. Podobně jako umění bonsají i kokedamy mají původ v Japonsku, o čemž svědčí i obalení koule mechem. Ten mají Japonci rádi a jeho krásu dovedou ocenit. Kokedama totiž v překladu znamená mechová koule. Mech umí také skvěle nasávat vodu, proto nahradí stěnu květináče, udrží v balu vláhu i živiny a vodu postupně odevzdává. Původně se kokedamy dávaly na talířek, ale nyní se stále častěji doplňují provázkem a zavěšují ke stropu, díky čemuž se doslova nadpozemsky vznášejí.

Jak se dělá kokedama?

Kokedamy si vyrobíte sami. Budete k tomu potřebovat několik ingrediencí a velkou trpělivost. Ideální pro tento typ pěstování jsou vlhkomilné pokojovky, například kapradiny. Kromě toho, že s mechem nejlépe ladí, prospívá jim také jílovitý substrát – a ten je potřeba, aby kokedama vůbec držela pohromadě. A z čeho substrát pro namíchat? To je téměř hlavní tajemství úspěchu. Zahradní architektka Lenka Hrubá, díky jejíž Zahradě na niti u nás vešly kokedamy do pěstitelského povědomí, doporučuje namíchat čtyři díly černého japonského jílu ketotsuchi, tři díly akadamy, která umí zadržovat vodu, dva díly substrátu na pokojové rostliny a zeolit. Okysličovat kořeny napomáhá příměs ekogritu, substrát odlehčí perlit a můžete přidat i postupně působící hnojivo.

Rostlinu, která by neměla být příliš vzrostlá, aby se s ní snáze pracovalo, vyjměte z květináče. Z kořínků velmi opatrně odstraňte substrát – půjde to snáz, pokud nebude pár dní zalitá. Obnažené a co nejméně poničené kořínky obložte trochou měkkého rašeliníku. Z připraveného substrátu, který smícháte s troškou vody na tvárnou hmotu, vymodelujte kouli. Poté ji rozpulte, v jedné půlce vyškrábněte mělký důlek, vložte do něj kořínky v rašeliníku a poloviny koule přiložte opět k sobě. Je dobré mít zbytek substrátu po ruce, abyste mohli kouli zacelit a utěsnit kolem stonku.

Pak kokedamu obalte mechem. Pokud vám roste na zahradě, nemusíte ho sbírat v lese – i když šetrné odebrání potřebného kousku na vhodném místě neuškodí ani tam. Vhodný je nižší mech, který přes noc necháte na balkoně či za vchodovými dveřmi, aby se z něj odstěhovali drobní živočichové. Kouli pečlivě obkládejte menšími kousky vlhkého mechu a vždy je přitiskněte. Kokedamu můžete obalit do hedvábnitce, útlovlásky, hájovky, sivínky, baňatky, zelenky, jedlinky, zaoblenky, křídlenky, křivonožky, síťovenky, krasatky, vousatěnky… To nejsou jména víl, ale skutečné názvy mechů. Pravda, nejčastěji najdete ploník a miřík. Třeba se díky kokedamám začnete dívat na mech jinýma očima… Nakonec už zbývá jen kouli pevně a pěkně ovázat provázkem – a to i v případě, že ji nebudete zavěšovat.

Pokud si na vlastní kokedamu netroufáte, můžete si ji zakoupit. Pak už stačí se o ni jen správně starat – jednou za čas, tedy přibližně za týden, podle teploty v místnosti a velikosti rostliny, ji namočte do vody. Díky výjimečné sací schopnosti mechu bal načerpá potřebné zásoby i za pár minut, déle ji ve vodě nenechávejte. Jako u většiny rostlin je nejvhodnější voda dešťová nebo alespoň odstátá. Kokedamám také prospívá rosení. V teplém interiéru bohužel ani tak mech většinou živý a zelený nezůstane, ale svou funkci plní dál a ani svůj půvab kokedama neztratí. S přesazováním si starosti dělat nemusíte, rostlina příliš nenarůstá a ani to není žádoucí. Namočení balu do rozpuštěného hnojiva proto stačí jednou za sezonu. Substrát poměrně dobře drží živiny.

Květiny ve skle

pokojovky1

Jednodušší způsob, jak si dopřát levitující rostliny, je pěstovat je v závěsných skleněných nádobách, které vyrábějí šikovní skláři. Dařit se v nich bude buď odolným drobným sukulentům, nebo epifytickým tillandsiím a podobným rostlinám. Substrátu dovnitř dáváte jen málo, zpravidla jde o hrubý písek, který slouží jen k ukotvení rostlinky.

Zelené stěny

pokojovky4

Zelené stěny jsou výjimečné a zaujmou na první pohled. Vytvoří docela jinou atmosféru nežli běžně pěstované rostliny – když vás obklopí, můžete si připadat jako v rajské zahradě.

Mnoho specializovaných firem vám vyrobí a vypěstuje zelenou stěnu na míru. Než si jednu z nich vyberete, prohlédněte si její realizace – pokud rostou již delší dobu a prospívají, je to nejlepší doporučení.

Základem zelené stěny je hydroizolační deska, která chrání zeď. Rostliny se pěstují buď ve speciálních kapsách na desku upevněných, nebo koření v celém prostoru mezi deskou a svrchní ochrannou vrstvou, v němž se nachází substrát dobře zadržující vodu. Zelenou stěnu není úplně snadné zalévat, pokud vám ji nevyrobila firma i se zavlažovacím systémem. Řešením je například důkladné a vydatné rosení, ovšem pak zde můžete pěstovat jen rostliny, kterým to svědčí. Menší hloubka prostoru kořenům naopak nevadí, protože se mohou rozprostřít po celé ploše, tedy dolů i mírně do stran.

Jednodušší alternativou zelených stěn jsou rozmanité stavebnice, které tvoří pevný rám s kapsami nebo soustavu květináčů nebo truhlíků připevněnou na zeď. Také obyčejné poličky s květináči mohou dojem zelené stěny vyvolat, pokud splývavé rostliny dokonale překrývají pěstební nádoby a jsou jedna vedle druhé. I když efekt bývá samozřejmě rozdílný od dokonalé zelené stěny, v níž mohou druhy rostlin s různě dekorativními listy tvořit vzory a obrazy. Do zelených stěn v interiéru jsou vhodné teplomilné tropické rostliny, které se spokojí s menším přídělem světla.

Obrázky z pouště

pokojovky3

Zelená stěna vyžaduje jistou investici nebo opravdu šikovného kutila. Oproti tomu půvabný živý obraz ze sukulentů si jednoduše vyrobíte sami. Můžete použít jakýkoli starý i nový rám, ale k jeho zadní straně je obvykle nutno připevnit ještě bednění odpovídající velikosti, tedy minimálně deset centimetrů široké, které samozřejmě zůstane skryté za rámem. Poslouží i dřevěné krabičky vhodné velikosti. Jen v širším rámu rostliny pěkně porostou a obraz vám bude dělat radost po dlouho dobu. Z rostlin se sem hodí sukulenty, malá hloubka jim nevadí, jsou zvyklé růst v různých škvírách. Pokud obraz vytvoříte pomocí různě tvarovaných a barevných netřesků, bude opravdu krásný.

Náplní by měl být lehký substrát pro sukulenty – můžete si ho namíchat z dvou dílů písku, dílu listovky nebo kvalitního kompostu, pro lepší zadržování vody a vylehčení je vhodná příměs perlitu.

Sukulenty jsou pro tento způsob pěstování vhodné, protože moc častou zálivku nepotřebují. Občas je však zavlažit musíte – obraz jednoduše sundáte ze stěny, střídmě zalijete a znovu zavěsíte.


Jak si vyrobit květinový obraz?

pokojovky7

Postup první

  • Bedničku nebo rám, který má nastavenou šířku a je opatřen i zadní stěnou, naplňte substrátem.

  • Na upěchovaný substrát připevněte hustou mřížku nebo pletivo.

  • Do jednotlivých oček vysaďte řízky sukulentů, u netřesků jsou to především dceřiné rostlinky, které matečná neustále vyrábí.

  • Teprve až sukulenty zakoření a povyrostou, tedy přibližně za dva měsíce, můžete obraz opatrně zavěsit na stěnu.

Tento postup je vhodný spíše na ven, trochu substrátu opadnout může.

Postup druhý

  • Pletivo nebo mřížku umístěte do rámu jako první.

  • Na pletivo ze zadní strany přiložte a připevněte netkanou textilii – černou nebo hnědou, je silnější a pěkná na pohled.

  • Poté nasypejte substrát a nakonec připevněte zadní stěnu.

  • Sukulenty poté opatrně sázejte do dírek, které v jednotlivých očkách mřížky v textilii vytvoříte. Můžete použít řízky a počkat, až zakoření, nebo pomocí špejlí opatrně vnořovat i kořínky.

Textilie bude zpočátku mezi rostlinami patrná, později ji zakryjí. Pokud se vám nelíbí, vložte mezi pletivo a textilii ještě jutu, kokosová nebo sisalová vlákna a podobné materiály. Navrch můžete připevnit i kousek suchého dřeva, které obraz dotvoří. Ostatně i rám lze vytvořit z větví zbavených kůry.


Kořeny nejsou hloupé

pokojovky2

Nechat rostliny levitovat na niti je rozhodně lepší než se je pokoušet nutit růst vzhůru nohama. Toto experimentální pěstování v závěsných květináčích či pytlích kořeny vzhůru podle zkušeností zahradníků dopadne tak, že se kořeny začnou stejně otáčet dolů. Poznají neomylně, kde je země, mají na to totiž speciální buňky a v nich zrníčka, která se přesýpají pod vlivem gravitace. A i ty kořeny, které v půdě směřují spíše do stran a hledají vláhu a živiny, vědí, proč to tak má být.

Jan Bucharová, foto Shutterstock

Více informací se nachází v lednovém vydání z roku 2017.

Flora titulka_01_17


Komentáře

Napsat komentář