Pravidla pro správný výběr a přípravu substrátů i hnojiv


Pořídili jste si substrát pro výsev od jiné firmy než loni a zatímco před rokem vám vzešla skoro všechna semena, letos je to sotva polovina? Chyba nemusí být ve vašem postupu, ale právě v pěstební směsi. Ta se může u jednotlivých výrobců značně lišit. V některé rostliny prospívají lépe, v jiné hůře. Co dělat, abyste zvolili tu první?

substrat1

Při výběru substrátu dejte jak na doporučení zkušených zahrádkářů, tak vám mnohé prozradí i jeho složení, které by mělo být uvedeno co nejpodrobněji a nejkonkrétněji. Je obsažen zahradnický kompost, kompostovaná kůra, prospěšné příměsi jako bentonit, nebo pouze rašelina? Důležitý je také obsah živin, některé substráty mají zásobu na několik týdnů dopředu, což ale vždy nemusí být výhodou. Zvlášť pokud máte svá osvědčená hnojiva, možná vám tyto mixy, které stojí více peněz než klasické, vyhovovat nebudou.

Na domácí substráty si pořiďte kuchařku

Substráty nemusíte kupovat, lze si je připravit i doma dle vlastní receptury. Pořiďte si na to kuchařku, stačí vám papírová a nepopsaná. Zaplníte si ji sami. Směsi, které připravíte dle rad a zkušeností ostatních pěstitelů nebo receptů od souseda, se vyplatí zaznamenat si. Kolik čeho jste do nich přimíchali, co jste zaseli a zasadili, jak se rostlinám dařilo… Příští rok budete vědět více. Kdo rád experimentuje, může stejným rostlinám připravit dva i více typů substrátů. Pokud budou pěstební podmínky podobné, do jisté míry pozná, který recept rostlinám svědčil více.

Semínkům a řízkům svědčí lehké spočinutí

Pro výsevy a řízkování se prodávají speciální substráty. Jsou především lehké, protože mladým kořínkům semenáčků či zakořeňujícím řízkům vzdušný substrát usnadní růst a vývoj. Připravit si je můžete i doma, pokud zahradní zeminu a kompost notně vylehčíte pískem nebo perlitem v poměru dva díly vylehčovadla na díl zeminy. Naopak by neměly obsahovat zbytečně moc živin. Ty dodávejte, až rostlinky vzejdou a řízky důkladně zapustí kořínky.

Pro suchomilné sukulenty, jako jsou kaktusy, ale také některé skalničky, rozchodníky, suchomilnější cibuloviny a okrasné traviny namíchejte substrát, který se skládá ze dvou dílů písku a jednoho zahradní zeminy.

substrat3

Kompost je nenahraditelný

Milióny půdních mikroorganismů, spolu s žížalami rozkládají organické zbytky, a tak vzniká kyprá prsť, bohatá na humus. Ten má pro zahradníka cenu zlata, neboť vylepšuje strukturu půdy a ta pak dovede udržet živiny a vláhu. Huminové a fulvové kyseliny, které obsahuje, jsou pro rostliny elixírem. Kvalitní kompost je nejlepším základem většiny substrátů.

Na kompost sice můžete přidávat listí, ale mnohem výhodnější je dát si ho část stranou, ponechat ji ve vzdušné ohrádce nebo v perforovaných pytlích. Po roce z něj vznikne kyprá, tmavohnědá drolivá hmota. Získáte tak prvotřídní ingredienci do domácích substrátů – zlepší jejich strukturu, obohatí je o humus a řadu dalších látek.

Rašelinu lze nahradit

Dokonce i vyhlášení angličtí zahradníci upouštějí od plošného používání rašeliny, kvůli kterému mizí rašeliniště, unikátní přírodní skvosty. Když rašelinu dopřejí jen nejchoulostivějším kyselomilným rostlinám, jako jsou masožravky nebo azalky, stačí jí zlomek. U méně náročných druhů, kterým svědčí nízké pH, jakou jsou velké rododendrony, zahradních brusinky a borůvky, vřesy a vřesovce nebo hortenzie, ji může nahradit kompostovaná kůra nebo jehličnatá hrabanka. Pokud chcete zahradničit bez rašeliny, budete si muset substráty míchat sami, komerční směsi ji obvykle obsahují a často velké množství. Přitom vysoký podíl rašeliny není pro většinu rostlin ani nezbytný, ani přínosný, je chudá na živiny, a pokud vám takový substrát vyschne, vytrvale odmítá pojmout vodu.

Organické hnojivo má přednost

Půda bez organického hnojiva strádá. Pokud je živena pouze minerálními, její úrodnost klesá, chybí v ní důležitý humus a není schopná v sobě delší dobu uchovat živiny ani vláhu. Zato kompost a hnůj půdě vracejí, co rostliny vyčerpaly. Především při hnojení zahrady přebytek umělých minerálních a nedostatek organických hnojiv škodí, i při pěstování v nádobách je však organická složka užitečná. Dlouhodobě působí vyzrálý kompost a hnůj, rychle pak rostlinné výluhy a zkvašené slepičince, které jsou skvělé pro kvetoucí rostliny i plodovou zeleninu. I vzhledem k jejich kvalitě je lepší, když pocházejí z domácích či bio chovů, nežli z neetických velkochovů. Dá se však použít i trus vlaštovek, jiřiček, a dokonce i netopýrů, pokud se letní kolonie samiček s mláďaty usídlila u vás na půdě, nebo pokud máte na zahradě kromě ptačích i netopýří budky. Trus hmyzožravců je skutečnou špičkou mezi hnojivy.

Pokud neseženete dostatek kompostu či zetlelého hnoje, můžete jej zakoupit – na trhu je fermentovaný hnůj v komfortních granulích, podobně i koncentrát ze slepičinců, z trusu mořských ptáků a podobně. Oblíbené jsou také sloní koblihy ze zoo.

substrat2

Využijte plevel

Ze záhonů je třeba kopřivy vyplít i s dlouhými kořeny. V koutě zahrady je boj s nimi zbytečný. Na jaře poslouží na špenát, a když znovu obrazí, připravíte z nich prvotřídní tekuté hnojivo bohaté na dusík i komplex posilujících látek. Stačí je seříznout, vložit do nádoby s dešťovou vodou a nechat tři týdny zkvasit. Pokud je nastříháte, bude výluh hotový rychleji. Jestliže ho připravíte tak, že dvě třetiny nádoby vyplníte lehce upěchovanými kopřivami a zbytek doplníte vodou, je výsledné hnojivo velmi koncentrované. Před použitím se pak ředí nejméně devíti díly vody. Výluhy můžete připravit i z přesličky rolní, která obsahuje mnoho cenného křemíku, a jakýchkoli dalších plevelů bez zralých semen.

Důvtip šetří finance

Výluhy z plevele rostlinám mimořádně prospívají a stojí jen trochu práce. Podobně i žížalový kompost, který vám vytvoří výkonné žížaly kalifornské chované ve speciálním kompostéru, za malé počáteční náklady produkuje nejcennější hnojivo bohaté na fulvové a huminové kyseliny. Ty sice můžete také koupit, ale jsou poměrně drahé.

A existuje ještě jedno tekuté hnojivo mimořádně bohaté na dusík, který rostliny nezbytně potřebují k růstu. Je to lidská moč. U zdravého člověka je prostá patogenů a při dostatečném pitném režimu nijak nezapáchá. Je zdarma a zcela bez práce, stačí ji jen vypustit do vhodné nádoby a hodně naředit.


 

Z čeho si lze namíchat substrát?

Zahradní zemina

Kdo má na zahradě kvalitní hlinitopísčitou půdu, kopne pod drny a základní složka substrátu je připravená. Nebo můžete sebrat pěknou, nakypřenou krtinu. Zahradní zemina mívá neutrální pH, v optimálním případě je vzdušná a bohatá na humus.

Vyzrálý kompost

Je výživnější, kypřejší a na humus ještě bohatší než zahradní zemina. Žížaly a půdní mikroorganismy v něm na přeměně organických látek na humus pracovaly intenzivně, na rozdíl od zeminy zde není zastoupena anorganická složka, zvětralá hornina, písek a podobně. Pokud nejsou všechny složky dokonale rozložené, ale kompost již potřebujete použít, stačí ho přesát přes sítko. Je skvělým základem většiny subtrátů.

Vyzrálý hnůj

Je ještě výživnější než kompost a pokud pochází z poctivého chléva, stává se královskou ingrediencí. Přidává se do kompostu, nebo používá i samotný, ale musí být skutečně dobře uleželý, čerstvý většinu rostlin spálí. Čím více slámy obsahoval, tím více uhlíku a méně dusíku poskytuje.

Písek

Písek substráty vylehčuje. Pochází sice z hornin stejně jako drobné hlinité částice a jemný jíl, ale protože je hrubší, vodu nezachycuje, ale naopak usnadňuje její odtok. Ze stejného dílu zeminy, kompostu a písku vytvoříte univerzální substrát.

Listovka

Dobře zkompostované listí působí jako výtečná příměs do substrátů. Obohatí je o živiny, zlepší jejich strukturu. U rostlin, které nevyžadují nízké pH, dokonale nahradí rašelinu.

Dřevěný popel

Zdroj důležitých minerálů a stopových prvků, především vápníku, fosforu a draslíku. Kvůli obsahu vápníku ve větším množství nesvědčí kyselomilným rostlinám.

Kamenná moučka

Zajímavý zdroj minerálů, který tyto látky uvolňuje velmi pomalu, a zároveň zvyšuje absorpční kapacitu půdy či substrátu. Obsah prvků – draslík, hořčík, vápník a jiné – , záleží na složení horniny. Drcený dolomitický vápenec se používá pro zvýšení pH – činí substrát zásaditějším. Kamennou moučku pořídíte v lomech a všude, kde se zpracovávají, řežou a brousí kameny, vápenec a někdy i jiné moučky také v zahradnických potřebách. K úpravě pH je vápenec vhodnější než pálené vápno, obsahuje kromě vápníku i další cenné minerály a působí jemněji.

Perlit

Lehounké bílé pecičky jsou přírodního původu, i když průmyslově upravované. Jde, podobně jako u rozměrnějšího keramzitu, o pufovanou – název pochází z anglického slova puffed, tedy odulý či opuchlý – horninu. Je velmi šikovnou příměsí do substrátů, které vylehčuje a zároveň vstřebává vodu, kterou postupně uvolňuje. Semena můžete nechat vzklíčit i v samotném perlitu, semenáčky se pak velmi snadno přesazují. Jen potřebují přihnojit ihned po vzejití, perlit neobsahuje dusík a další prvky nezbytné k růstu.

Bentonit

I bentonit pochází z horniny, jde o jemnou jílovou moučku, která při styku s vodou ji nasává a bobtná. Zlepšuje absorpční vlastnosti příliš lehkých, písčitých půd a je užitečnou složkou pěstebních substrátů.

Jana Bucharová, foto Shutterstock

 

Více informací se nachází v březnovém vydání z roku 2016, které si můžete zakoupit za zvýhodněnou cenu zde.

Flora titulka_03_16

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

.


Komentáře

Napsat komentář