Přeměňte svou zeleninovou zahradu na bio


Oblíbili jste si zdravý životní styl a zeleninu v biokvalitě? Pak opusťte i ve své zahradě synteticky vyráběná hnojiva a chemické přípravky určené na ochranu rostlin a proměňte ji na přírodní. Není to nic složitého.

Na změnu k lepšímu není nikdy pozdě! Blížící se sezona vám dovolí pěstovat biozeleninu od samého začátku, tedy od nového výsevu až po péči o půdu. Chemii bude do takové zahrady vstup zakázán. Ale určitě vás překvapí, jak snadno se bez ní obejdete, a jistě vás potěší i to, kolik peněz uspoříte, když ji nebudete nakupovat. Ovšem musíte počítat s tím, že bude nějakou dobu trvat, než se na vaší zahradě opět obnoví přirozené procesy, které fungují v přírodě.

DO zeleninových záhonů vysejte užitečné léčivky. Měsíček lékařský omezí výskyt půdních háďátek.

Zpočátku to nebude ideální

Při rychlém přechodu na ekologický způsob pěstování rozhodně nepočítejte s tím, že vše půjde hned od začátku úplně samo a snadno. Na začátku se vám může zdát, že na zahradu zaútočilo mnohem více chorob a škůdců, než bylo dříve zvykem. Při používání chemických postřiků totiž ze zahrady mizí živočichové, kteří v boji s obtížnými škůdci umějí pomoci. A nějakou dobu trvá, než se sem opět vrátí a vytv oří se zde původní rovnováha. V zahradě, kde jste použili jen sem tam nějaký ten /granulát na hnojení, půjde vše mnohem rychleji než tam, kde jste při každém i sebemenším výskytu chorob či škůdců použili postřik a hnojivy jste opravdu nešetřili, takže došlo k zasolení půdy, a mikroorganismy stejně jako drobní živočichové odtud zmizeli. Pak může návrat k přírodní zahradě trvat i několik let, než se odtud odstraní rezidua chemických látek. Pokud jí dopřejete zahradní kompost a další materiály na organické bázi, velice rychle poznáte změnu k lepšímu. Jisté ztráty ovšem k zahradničení patří a škůdce či choroby zcela nevymýtíte nikdy. Vždy raději vysaďte o něco více rostlin, úbytek pak nebude tak razantní.

Začněte u půdy

Pokud máte zasolenou půdu, která kvůli nevhodnému hospodaření přišla o svou přirozenou strukturu a připomíná spíše suchý nespojitelný prach, je třeba jí vrátit zpět původní kvalitu. Možností máte hned několik. Půda a mikroorganismy v ní obsažené potřebují dávku organické hmoty, jejímž skvělým zdrojem je například kompost, který navíc obsahuje také minerály a celou řadu enzymů. A jsou v něm i užitečné půdní organismy. Výživa půdy ovšem nezávisí pouze na organické hmotě, často se zapomíná na minerály, které z půdy zelenina a další rostliny neustále odčerpávají. Abyste je vrátili zpět, zapracujte do zeminy kamenný prach, který vzniká jako vedlejší produkt při těžbě kamene nebo štěrku.

Druhům náročným na dusík dopřejte poctivou zásobu kompostu a během roku přihnojujte jíchami.

Dobře plánujte

Vše si pečlivě plánujte, půda je totiž citlivá i na nesprávné pořadí plodin. Některé druhy zeleniny totiž odčerpávají velké množství živin. Zapomeňte tedy na pečlivě uspořádané záhony s mrkví a petrželí, vedle nich rostoucí cibuli a česnek, jak tomu bylo dříve, a zkuste bud zmenšit jejich plochy nebo je prostřídat jinými druhy zeleniny. Například na kořenových hlízkách rostlin z čeledi bobovitých, kam patří třeba hrách nebo fazol, žijí bakterie, které zajišťují přeměnu vzdušného dusíku na formy přijatelné pro rostliny. V jejich blízkosti se tedy bude dařit plodinám náročným na dusík. Mezi zeleninu také vysejte některé léčivé nebo aromatické rostliny. Kopr odpuzuje běláska zelného, měsíček lékařský bojuje s půdními háďátky, lichořeřišnice větší odpuzuje mšice a křen příliš nevoní mandelince bramborové.

Vody stále ubývá

Při biozahradničení se zaměřte i na správné hospodaření s vodou. Nadměrnému výparu z půdy částečně zabráníte mulčováním organickými materiály, například slámou, která navíc přirozeným rozkladem půdu obohatí o organickou hmotu. Podobně lze využít i štěpku. Snažte se co nejvíce zadržovat dešťovou vodu například v nádržích či podzemních jímkách a pak ji využijte na zalévání.

Pozor! Seno k mulčování zeleninových záhonů raději nepoužívejte. Obsahuje totiž bohatou zásobu semen planých rostlin, které by záhony silně zaplevelily.

Společné pěstování různých zelenin jim přináší mnoho výhod.

Nechte brouka žít

Žádnou zahradu proti nechtěným chorobám a organismům nikdy zcela neochráníte. Snažte se na svůj pozemek nalákat co nejvíce užitečných druhů hmyzu, které působí jako přirození predátoři. Určitě podpořte škvory, slunéčka sedmitečná nebo hmyzožravé ptactvo tím, že jim sem zabudujte hnízdní budky, domečky pro slunéčka, květináče naplněné slámou pro škvory a hmyzí hotely. Někdy se ovšem i v ekologické zahradě může výskyt chorob zcela vymknout kontrole. Na jejich vývoj má vliv i způsob hospodaření na okolních zahradách či kolem vašeho pozemku. Pak je možné sáhnout po přípravcích biologické ochrany rostlin, které jsou založené na obsahu různých dravých organismů, například roztočů. Ti napadají určitá vývojová stadia hmyzích škůdců, a jakmile je vyhubí, samy zahynou. Výhodou biologické ochrany rostlin je její ekologická nezávadnost. Aplikaci je ale nutné vícekrát zopakovat. Dobře si tak poradíte například se mšicemi, lalokonoscem rýhovaným, sviluškami či červci.


Tip redakce

Vyvýšené záhony jako spolehlivý pomocník

V přírodní zahradě často naleznete vyvýšené záhony. Nejenže pěstovaná zelenina je na nich přístupnější, při práci se nemusíte tolik ohýbat, ale přinášejí i další výhody. Například záhony ohraničené dřevěným řezivem zabraňují stékání zálivkové vody do pěšinek. Ty s dřevěným jádrem zase půdu zásobují organickou hmotou z tlejícího dřeva, které navíc zadržuje zálivkovou vodu, která by jinak protekla až do spodních vrstev záhonu.


Zelené hnojení jako náhrada hnojiva

Osivo rostlin, které se používají jako přírodní hnojivo, seženete ve specializovaných obchodech. Ve směsi bývají nejčastěji zastoupeny různé druhy jetele, hrách nebo například lupina. Lze je na záhonech pěstovat jako předplodinu, meziplodinu nebo až po podzimní sklizni. Některé směsi lze využít jako podrost pod ty druhy zeleniny, které to umožňují.

Možností zpracování rostlin do půdy je celá řada. Ale jaké je to nejlepší? V praxi se často setkáte s doporučením, že by se zelené hnojení mělo nejdříve nasekat nebo rozdrtit a pak zarýt na hloubku listu rýče. Toto tvrzení je ovšem překonané. Rostliny není potřeba drtit, lze je celé jen povrchově zarýt do vrchní vrstvy půdy rycím vidlemi. Pro správný rozklad totiž potřebují přístup vzduchu. Pokud byste je zaryli do hloubky, organická hmota by spíše podlehla hnití, nikoliv očekávanému rozkladu.


Kypření nebo rytí půdy

Rýt, či nerýt? Toto dilema řeší nejen majitelé přírodních zahrad. Poměrně často odmítaným způsobem je hluboké rytí na výšku jednoho nebo dokonce dvou rýčů. Sice půdu nakypří, zároveň ale utlumí půdní život. Přípustné je hlavně u těžkých půd, u lehkých stačí pouze povrchové nakypření rycími vidlemi.

Lucie Peukertová, foto Shutterstock a autorka

Více informací se nachází v březnovém vydání z roku 2017.


Komentáře

1 komentář u Přeměňte svou zeleninovou zahradu na bio

  1. Romca napsal:

    Semena koupíte na:
    http://www.levna-semena.cz
    Poštovné od 20kč. Mohu jen doporučit.

Napsat komentář