Příprava palivového dřeva


Při rostoucích cenách elektrické energie a plynu představuje topení dřevem tu správnou ekonomickou variantu. Tato obnovitelná surovina patří navíc mezi ekologické zdroje vytápění a je šetrná k životnímu prostředí.

Úhledně srovnané dřevo "do ježka".

Druhy Každé dřevo má jinou strukturu, pevnost a další užitné vlastnosti určující jeho využití. Při topení dřevem je proto důležité si zjistit, který druh bude nejvhodnější.
  • Pro topení v krbových kamnech je vhodné použít především tvrdé dřevo jako habr, buk, dub, jasan nebo dřevo z ovocných stromů. Všechny tyto druhy dřeva hoří pomaleji a zachovávají velké množství žhavých uhlíků, které zaručí teplo po dlouhé hodiny.
  • Dřevo z listnatých stromů, jako je bříza, lípa, kaštan, topol, vrba či trnovník akát, hoří poměrně rychle, proto se hodí spíše na zátop nebo rozhoření.
  • K topení lze použít i jehličnany – borovici a smrk, hoří však velice rychle, produkují více odpadu a pryskyřice v nich obsažená způsobuje vystřelování uhlíků a zanáší komíny.
  • K topení se nedoporučuje používat chemicky ošetřené dřevo, železniční pražce či lisované dřevotřískové desky. Znečišťují topeniště i komín a při spalování vznikají nebezpečné toxické výpary.
Výhřevnost Výhřevnost udává, kolik energie vznikne při spalování 1 kg hmoty. Schopnost dřeva produkovat při spalování teplo je snižována jeho vlhkostí. Navlhlé dřevo navíc uvolňuje množství dehtu, dýmu a produkuje málo plamenů, díky čemuž se zanáší ohniště, může se ucpat komín a snižuje se účinnost i životnost kamen.
  • Ideální vlhkost dřeva pro topení je do 20 %. Čerstvé dřevo mívá v průměru 50%, v lese vyschlé 25% a na vzduchu vyschlé 15% vlhkost.
  • Dřevo pro topení v krbových kamnech by v ideálním případě mělo vysychat dva roky. Proschnutí lze urychlit naštípáním velkých kusů dřeva na malá polínka.
  • Obecně je nejvíce výhřevné listnaté dřevo jako dub, buk, jasan, absolutním vítězem je habr, nejméně výhřevný je smrk.
Příprava Abyste měli čím topit celou zimu, je potřeba myslet na přípravu dřeva dopředu. Základní pravidlo zní: zpracovat dřevo co nejdříve.
  • Dřevo z čerstvě poražených stromů se štípe mnohem lépe než proschlé. Špalky zároveň ihned po rozštípání začínají zevnitř vysychat.
  • Zní to paradoxně, ale tvrdé dřevo se štípe mnohem snadněji než měkčí. Mezi nejtvrdší dřeva patří dub, javor, jasan či buk, nejměkčí jsou naopak smrk, borovice, jedle, lípa nebo topol.
Nákup Palivové dřevo lze získat několika způsoby, záleží jen na vás, jaký postup zvolíte.
  • Při nákupu dodávají prodejci dřevo obvykle naštípané na rozměry odpovídající topeništi kotlů a krbů. Levnější variantou je zakoupení kulatiny, kterou sami zpracujete. V tomto případě volte lehčí dřevo, bude se vám snadněji štípat.
  • Většina prodejců nabízí dřevo v objemových jednotkách Prmr – prostorový metr rovnaný, kdy je dřevo rovnáno do krychle o objemu jednoho m3. Druhou možností je jednotka Prms – prostorový metr sypaný, při níž je dřevo do stejné krychle volně sypané a skutečný objem dřeva je tak o třetinu až polovinu menší.
  • Po dohodě s majitelem lesa je možné dřevo také vytěžit na jím určeném místě. Někteří dokonce nabízejí možnost vytěžit si padlé nebo suché stromy svépomocí. Další variantou je kácení stromů na vlastním pozemku.
Cena Cenu palivového dřeva zásadně ovlivňuje jeho výhřevnost.
  • Mezi dražší dřeva patří dub, buk, javor či jasan, levněji naopak pořídíte smrk, borovici a modřín.
  • Ceny jsou stanovené podle druhu dřeva, sortiment se nemíchá.
  • Čím dříve je dřevo připravené k topení, tím je dražší.
  • Nejlevněji se dá dřevo pořídit v létě při sezonních slevách.
  • Zjistěte si, zda cena dřeva zahrnuje i dopravu. Platba za dovoz včetně cesty zpátky může zdánlivě levný nákup prodražit.
Uskladnění Na kvalitu dřeva má velký vliv také jeho uskladnění.
  • Ideální je skladovat dřevo přímo uvnitř domu či chaty, takovou možnost má však málokdo.
  • Dřevo je tak častěji skladováno venku, např. v kůlně. Polínka je možné vyrovnat také do přístřešku při stěně domu, kde navíc vytvoří tepelnou bariéru. Dům však může začít vlhnout a hranička poskytnout úkryt drobným hlodavcům.
  • Řešením je i dřevěná hranice ve volném prostoru, minimálně 20 cm nad zemí, která se zakryje plachtou.
  • U krbu či kamen je praktické mít menší zásobník. Dřevo donesené do místnosti o pár dní dříve v něm bude moci ještě doschnout.
FOTO: SHUTTERSTOCK

Komentáře

Napsat komentář