Pro bezpečnou zahradu


Zima je sice v zahradě období klidu, to však platí pouze do té doby, než se na cestách udělá námraza, napadne větší než malé množství sněhu nebo po oblevě náhle přijdou mrazy. Pak se okolí domu stává nebezpečným.

Nejnebezpečnější bývají v zimním období samozřejmě kluzké cesty, schody, případně vjezdy a parkovací stání. Ovšem problémy může způsobit i vrstva sněhu padající ze šikmé střechy nebo namrzlé okapy. Jak tedy udělat zahradu bezpečnější?

Cesty a cestičky

Jestliže jsou cesty pouze zasněžené, je jejich údržba jednodušší, než pokrývá-li je vrstva udusaného sněhu nebo dokonce ledu.

Při úklidu většího pozemku nebo do hor se hodí sněhová fréza.

Někdy stačí čerstvý sníh hned zamést. U lehkého prašanu dokáže práci zrychlit vysavač listí, ovšem s obráceným chodem. Pak během chvíle odfoukáte sníh mimo místa, kudy chodíte, ideálně na záhony – tam působí jako vrstva izolace chránící rostliny před vymrznutím. Na těžký nebo už částečně ušlapaný sníh zvolte hrablo. Ideální je to plastové se zpevněnou kovovou hranou, které si poradí s jakýmkoli sněhem. U těch širších jsou pak vhodná kolečka, která zjednoduší a ulehčí pohyb, zvlášť po rovných a zpevněných plochách.

Jestliže kolem domu uklízíte velké plochy nebo bydlíte v horských oblastech, zvažte, zda se vám nevyplatí sněhová fréza. Existují dva druhy: jedno- a dvoustupňové. U těch prvních sníh zpracovává rotující šnek vyrobený z tvrdé pryže, který ho žene do komínku a dovede ho odhodit do vzdálenosti kolem osmi metrů. Dvoustupňové typy mají ocelový šnek s pilovými zuby, které se zaříznou do každého sněhu, ať už je ušlapaný či zmrzlý. Ten se pak dopraví do rotujícího vysokootáčkového ventilátoru, který ho vyhodí přes komínek do vzdálenosti kolem patnácti metrů.

Zamést přístupový chodník a vjezd do garáže zvládnete i s obyčejným hrablem.

Pro bezpečné vjezdy

Jak do vjezdů, tak i do chodníků lze nechat položit topné kabely. Po jejich zapnutí se plocha ohřeje a sníh či námraza roztají, úklid tak máte zcela bez práce. Topné kabely lze zalít do betonu i položit pod dlažbu. Jejich vzdálenost závisí na tom, zda jde o plochu, kudy chodíte nebo jezdíte, a také na regionu, kde bydlíte. Na horách se kladou hustěji než ve městech v nížinách.

Ovládat je můžete ručně, ale mnohem úspornější, lepší a praktičtější je doplnit kabely termostaty a čidly monitorujícími nejen teplotu, ale i vlhkost vzduchu a srážky. S odmrazováním tak nezačínáte až ve chvíli, kdy si všimnete, že venku nasněžilo nebo vznikla ledovka. Kabely začnou hřát hned, jak se to stane, a vy ráno odcházíte nebo odjíždíte z domu bezpečně. Systém se také sám vypne, proto neodčerpává zbytečně elektřinu v době, kdy to není třeba.

Velká vrstva sněhu spolu s rampouchy dokážou zatížit okapy tak, že se prohnou a poškodí.

Nebezpečné okapy

Sníh a led často poškozují okapy, mohou je i strhnout. Okapy pak poškodí například výsadbu kolem domu. Proto nepodceňujte podzimní čištění a kontrolu žlabů a svodů, odstraňte napadané listí, aby voda mohla plynule odtékat, nezamrzla a okap nestrhla. Pokud to podmínky dovolují, natřete je kvalitní barvou, čímž zabráníte korozi a prodloužíte jejich životnost. Zvažte, jestli se vám také nevyplatí instalovat na ně ochranu proti padajícímu listí, která zabrání jejich dalšímu zanášení.

Okapy může strhnout i sníh, který začne při oblevě ze střechy sklouzávat. Nebezpečí tolik nehrozí, pokud máme na střeše instalovaný systém sněhových zábran, nejlépe trubkových, které se rozmístí v jedné a více řadách po obvodu střechy. Ideální je okapové žlaby i svislé svody umístit hluboko pod hranu střechy, kde jsou před sesuvem sněhu chráněny. Tento způsob se běžně využívá na horách, nelze jej však uplatnit zdaleka ve všech případech.

Zvláště v horských oblastech se osvědčuje stavebnicový okapový systém, který lze před zimním obdobím jednoduše demontovat a ochránit tak před poškozením. Jednotlivé díly se spojují bajonetovými spojkami, které se dají snadno opakovaně použít, není třeba nic šroubovat ani letovat, jednotlivé díly do sebe zapadají jako dětská skládačka.

Jednoduchá ochrana okapů

Pokud nechceme každoročně okapy sundávat, můžeme použít doplňky na zpevnění žlabů. Jde o háky, které pomohou odolat náporu sjíždějícího sněhu při větších sněhových srážkách, zejména u hladkých a nedostatečně zateplených střech. Při montáži je nutné dbát na to, aby přední hrana podokapního žlabu byla o něco níže, než je hrana zadní. Aby voda v zamrzlém okapu při následném tání přetékala z okapu směrem od fasády.

A i do okapů lze instalovat topné kabely. Vyvarujete se tak toho, že voda přetékající přes žlab namrzne a vytvoří těžké a nebezpečné rampouchy nebo zateče a poškodí fasádu. Obzvláště vhodné jsou topné kabely do střešních žlabů a svodů u střech s nedostatečnou tepelnou izolací, kde i při silných mrazech sníh odtává, voda stéká do žlabu, zamrzá a tvoří zde ledovou překážku. Do okapů se nejčastěji instalují odporové topné kabely s ochranou vůči UV záření. Pro běžné okapy a svody o průměru patnáct centimetrů je vhodný topný příkon 30 až 40 wattů na běžný metr, do horských poloh pak dvojnásobný. Výhodnější je použít kabel s nižším příkonem a instalovat jej dvakrát nebo i třikrát, aby byla pokryta co největší plocha, než použít jeden výkonnější. K upevnění kabelu ve žlabu i svodu se používají plastové příchytky nebo ocelová lanka. I tyto kabely lze ovládat ručně, ale spolehlivější je pořídit k nim regulaci s termostatem, která hlídá venkovní prostorovou teplotu a podle ní uvádí systém do provozu.

 

Magdaléna Krajmerová, foto Shutterstock

 

Více informací se nachází v říjnovém vydání z roku 2017.

Komentáře

Napsat komentář