Pro úspěšnou sklizeň


Že sklízet je jednoduché a zvládne to každý? Omyl. Pokud nebudete mít správné nářadí a nádoby na uskladnění, můžete o část úrody přijít. Bez ostrého rýče nebo česáčku se neobejdete.

Zatímco rýč a motyka patří mezi nářadí, které použijete průběžně během roku několikrát, česáček vyndáváte až na podzim. Díky němu se při sklizni jablek či hrušek obejdete bez žebříku.

Co je česáček?
Česáček nebo také trháček funguje jako prodloužená ruka, kdy se ovoce pomocí zaoblených zubů strhává z vysokých konců větví do látkového sáčku. Zuby mohou být ve tvaru jednoduché vlnovky ze silného drátu nebo plné, podobné lopatkám. Obě provedení mají svoje klady a zápory. Plné zakončení působí na ovoce větší silou, ale nevidíte, co právě sklízíte. Toto minus u drátěné vlnovky odpadá, ovšem zase se do ní snadno zachytí okolní větve. V obou případech platí, že práce s česáčkem vyžaduje trochu cviku, když se s ním naučíte, sklízet budete rychle. A bezpečně. K přednostem tohoto nářadí patří, že pracujete ze země a nehrozí tedy pád ze žebříku či štaflí. Někteří výrobci k němu nabízejí i teleskopickou násadu, s jejíž pomocí lze dosáhnou až do výšky šesti metrů. V obchodech najdete i výrobky s plynule přestavitelnou kloubovou vsuvkou z pevného plastu, která umožní individuální nastavení pracovního úhlu.

Česáček je určený na sklizeň hrušek nebo jablek, pro jiné ovoce není vhodný. Příliš zralé meruňky a broskvoně se kovovými zuby snadno poškodí, pevnější kusy, například určené na zavařování, takto trhat lze. Švestky a třešně s ním nesklidíte.

Při práci byste měli mít vždy ochranné brýle, aby vám při pohledu vzhůru a manipulaci ve větvích nespadly do oka například úlomky kůry.

Do čeho sklízet?
Na sklizeň ovoce si většina zahradníků bere košík, ačkoli ty klasické proutěné nejsou vůbec vhodné. Proč?

  • proutěný koš je těžký i prázdný, pokud do něj přidáte ovoce, bude jeho přemisťování v koruně obtížné a nebezpečné.
  • kulatý tvar vás nutí držet jej daleko od těla, problémy to dělá třeba při sestupování ze žebříku hlavně ženám s užšími rameny.
  • kvůli krátkému uchu visí na konci žebříku šikmo a vysypávají se. Sice si můžete pomocí kovovým háčkem, ten se ale snadno ztrácí a odírá větve.
  • do pletené struktury se zachycují stopky třešní a višní, pro drobné ovoce nedá se použít vůbec.

Plastové nádoby jsou lepší
Pro sklizeň většiny velkého ovoce se nejlépe hodí obyčejné plastové kýble. Mnozí zahradníci si oblíbili dobře vymyté nádoby elipsovitého tvaru od nátěrových hmot – jsou lehké, zploštělé ze stran, proto se dobře nosí i plné, a mají tenké pevné ucho, které vydrží i větší zátěž. V zahraničí se často používají pevné plátěné vaky, které mají česáči upevněné křížem přes tělo. Hodí se třeba pro sklizeň třešní, které rostou obvykle na vysokých stromech, kdy se musíte v koruně často přemisťovat. Jejich velikost by ale měla být přiměřená, aby váha sklizeného ovoce nebyla velká. V nabídce obchodů je nenajdete, ale není problém si je z pevné bavlny ušít.

Drobné ovoce sklízejte a uchovávejte v loubkových koších – to jsou ty, v nichž kupujete třeba jahody. Ovoce zde není vyskládáno do vysoké vrstvy, proudí kolem něj vzduch a obdélníkový košík se lépe vejde do ledničky nebo do spíže než kulatá mísa.

Skladování ve sklepě
K uchovávání zeleniny a ovoce přes zimu raději než velké lísky s nosností až patnáct kilogramů zvolte menší stohovatelné přepravky. Mají řadu výhod – lépe se nosí, máte v nich lepší přehled, zda ovoce nehnije, málokdy praskají, protože je méně zatěžujete. Mohou být vyrobené z plastu i dřeva. V prvním případě se snadno omývají a čistí, ty druhé lépe vypadají, ovšem hodí se více pro suché plodiny, tedy cibuli, česnek nebo velkoplodé dýně.

Využít lez i papírové přepravky ze silného kartonu, ale výhradně do suchých prostor. Jinde vlhnou a vytvářejí prostředí, v nichž ovoce snadno a rychle plesniví.

Komentáře

Napsat komentář