Proč se třešním říká nejnávykovější ovoce?

Peckoviny najdete v každé zahradě. Pěstují se pro svou šťavnatou a plnou chuť, krásnou barvu i rozmanitost plodů. Konzumují se jako čerstvé ovoce a také se z nich vyrábí mnoho oblíbených pochutin. Ale víte, jaké odrůdy kralují žebříčku oblíbenosti? A čím vás mohou překvapit v nadcházející sezoně?

Už jste slyšeli, že se třešním říká nejnávykovější ovoce? Když je totiž začnete jíst, nemůžete přestat. Z peckovin dozrávají nejdříve a stávají se jakýmsi signálem blížící ho se léta, které nabízí ještě mnoho – více či méně známých – druhů ovoce. Seznamte se s novinkami v sortimentu peckovin.

Třešně

První odrůdy třešní dozrávají už na konci května, poslední se sklízejí asi v polovině července, kdy je už plynule vystřídají další druhy peckovin. Přednostně se konzumují jako čerstvé ovoce, jejich nadbytek se zpracovává nejčastěji na kompoty nebo se z něj pálí výrazný destilát.

Sortiment třešní je velmi pestrý, zahrnuje staré osvědčené i novější moderní odrůdy. Potěší, že v něm najdete celou řadu původních druhů, tedy těch vyšlechtěných v České republice. Z klasické nabídky lze stále doporučit ´Burlat´, ´Kordia´, ´Těchlovan´či ´Regina´, z nově vyšlechtěných se po nezbytných zkouškách osvědčily jako velmi nadějné odrůdy ´Halka´a ´Tamara´.

Pokud máte na zahradě místo jen na jediný strom, zapátrejte mezi samosprašnými typy. Mezi ně patří i třešeň ‘Summit´, která se v současnosti řadí mezi nejkvalitnější pozdní odrůdy. Má velké chutné plody, hodí se i do chladnějších oblastí, velikou předností je právě spolehlivá samosprašnost. Kombinace této vlastnosti a slabě rostoucí podnože z ní dělá naprostý hit i pro ty nejmenší zahrady.

Zajímavou je také odrůda ´Leningradská černá´, primárně určená do drsnějších klimatických podmínek. Byla vyšlechtěna v ruském Petrohradě a dozrává koncem června. Stromy rostou středně silně, jsou úrodné a nemají sklon ke střídavé plodnosti a třešně z ní budete mít každý rok. Plody jsou velké kolem čtyř gramů, mají sladkou chuť a červenočernou barvu. ´Leningradská černá´ je vysoce odolná vůči mrazům a výborně se hodí do okrajových ovocnářských oblastí.

Višně

Višně se velmi podobají třešním, jen plody mají menší a kyselejší. Jejich aromatická chuť výborně osvěžuje, což oceníte hlavně za horkých letních dní. Višně se také často zavařují, například v kombinaci s dalšími druhy ovoce jako třeba angreštem. Vynikající je i višňová šťáva a alkoholické nápoje – dezertní víno, višňovice nebo lahodná griotka. Vždy jde o delikatesu.

Sortiment se dlouhé roky skoro nemění. Kralují zde osvědčené druhy jako ´Fanal´ či ´Morella´spolu s maďarskými odrůdami ‘Érdi Bötermö’ a ‘Újfehertoi Fűrtös’. Ty doplňují novější mrazuvzdorné stromy ´Turgeněvka´či ´North Star´.

Z méně známých odrůd, které se v poslední době v sortimentu objevily, stojí za zmínku ´Vodena´, která nabízí středně velké plody sladkokyselé chuti. Vyšší obsah kyselinek ji přímo předurčuje na výrobu šťáv té nejvyšší kvality. Patří mezi pozdní a velmi úrodné odrůdy. Další nespornou výhodou je samosprašnost.

Švestky

Díky své barvě jsou švestky obecně mezi zahradníky označovány jako modré ovoce. Není to ale úplně pravda. V sortimentu najdete rozmanité plody, které začínají zelenou, procházejí přes žlutou, oranžovou, červenou, modrou a končí odstínem fialovým až téměř černým. Pravdou ale je, že s pojmem švestka se automaticky pojí modrá a ta je charakteristická pro většinu odrůd.

Švestky mají poměrně dlouhé období sklizně. Nejranější odrůdy trháte už počátkem července, ty pozdní až v říjnu. Servírují se jako oblíbené dezertní ovoce, ale plody se také často zavařují, suší, používají na koláče nebo se z nich vaří povidla. Tradici má samozřejmě i destilace a výroba oblíbené slivovice. Na tu se hodí právě pozdní odrůdy s vyšším obsahem cukru.

V posledních letech si vybudovala popularitu zejména odrůda ´Toptaste´. Patří mezi pozdní, plody má sice jen středně velké, váží v průměru 37 gramů, ale zato extrémně sladké. Chuť je navíc aromatická a příjemná, což je předurčuje na vaření povidel i destilaci.

Hitem poslední sezony se stala italská švestka ‘Grosse di Felicio´ se středně silným růstem. Kvete pozdě, díky čemuž nebývá tak často poškozována jarními mrazíky. Je cizosprašná, mezi dobré opylovače patří běžné odrůdy jako například ´Prezident´. Plody dozrávají v září, mají fialovo modrou barvu a typický voskový povlak, velmi pěkný na pohled. Hodí se jak pro přímý konzum, tak i destilaci. Co však na tomto stromě opravdu zaujme, je velikost plodů. Ty mohou dorůst až do hmotnosti 150 gramů. Odrůda je také odolná proti mrazům a středně odolná proti monilióze.

Sortiment raných švestek pěkně doplňuje ´Kalifornská modrá´, dozrávající už v polovině července. Stromy rostou středně silně a odolné vůči nepříznivým vlivům a brzo vstupují do plodnosti, které je vysoká. Kvete středně raně a je částečně samosprašná. Sklízíte pevné, velké a nádherně modře vybarvené plody. Odrůda je odolná proti plísním a tolerantní proti šarce.

Komu nestačí klasické švestky, ten ať sáhne po odrůdě ´Hollywood´, což je krásná renklóda, které bude zdobit zahradu od brzkého jara až do podzimu. Má totiž intenzivní purpurové zabarvení listů, plodů a dokonce i dužniny. Stromy rostou středně silně a dávají středně velké a velmi chutné plody. Odrůda je navíc spolehlivě samosprašná.

Broskvoně

Broskvoně patří k peckoviny s největšími plody, které můžete ve zdejších podmínkách pěstovat. Vynikají šťavnatostí a výbornou chutí. Nejranější odrůdy dozrávají už počátkem července, poté se sklízejí další v průběhu celého léta a poslední trháte až v září. Broskve se konzumují hlavně čerstvé, ovšem protože moderní odrůdy rodí hodně a plody se nedají dlouho skladovat, z přebytků mžete dělat kompoty, mražené dřeně, dětské výživy, džemy a vynechat nelze ani destiláty.

Ačkoli je broskvoní na trhu dostatek, žebříčku popularity stále kralují staré osvědčené odrůdy ´Redhaven´a ´Cresthaven´. Mohou za to jejich nesporné výhody jako vzhled, velikost a chuť plodů, objem úrody a přizpůsobivost k prostředí. Ale i tak se na trhu objevují nové druhy a každý z nich má co nabídnout.

Patří mezi ně i pozdní odrůda ´O Henry´, kterou sklízíte mezi posledními, až koncem září. Poměrně silně roste, proto potřebuje hluboký a pravidelný řez, na který dobře reaguje. Vyhovují jí úrodné, propustné půdy. Dává plody velké (velikostí třída AA až AAA), pevné, s atraktivní tmavočervenou barvou a výbornou chutí. Dozrává velmi pozdě, sklízejí se až po odrůdě ´Elberta pozdní’. ´O Henry´ je populární hlavně díky báječné chuti a možnosti poměrně dlouho skladovat plody. Stromy jsou dostatečně odolné proti mrazům.

Hitem posledních let jsou i odrůdy kling, takzvané sendvičovky, tedy zploštělé odrůdy broskvoní. Mezi ně patří i bělomasá, velmi chutná odrůda ´Saturn´. Díky svojí plasticitě a odolnosti vůči nízkým teplotám je hodí do všech pěstitelských oblastí. Plody se hodí pro přímý konzum i pro velmi jednoduché a pohodlné zpracování. Jejich variantou s hladkou pokožkou je zploštělá nektarinka ´Flateryna´. Dává středně velké, šťavnaté a sladké plody. Jde o úrodnou odrůdu, která se hodí pro pěstování ve všech oblastech. Jako každá nektarinka, tak ani tato odrůda se neobejde bez důkladné ochrany proti monilióze.

Meruňky

Také meruňky patří mezi oblíbené ovocem. Sortiment odrůd se u nich proměnil za posledních dvacet let snad nejvýraznější. Oranžové druhy typu ´Velkopavlovická´s menšími až středně velkými měkčími plody s typickým meruňkovým aroma určenými pro přednostně na přímý konzum, vystřídaly typy s vlastnostmi více vhodnými pro obchod a skladování. Mezi ně patří zejména velikost plodů, pevnost a charakteristické červené líčko. Šlechtění se také zaměřuje na odolnost proti chorobám a nízkým teplotám. Meruňky se začínají sklízet v polovině června a ty poslední sbíráte přibližně v polovině srpna.

Příjemná chuť plodů láká k přímé konzumaci, hojně se využívají i na kompotování, výrobu džemů a také vynikajících destilátů. Protože mají ve srovnání s broskvemi nižší obsah vody, dají se poměrně dobře i sušit.

Jednou z nejlepších odrůd posledních let je ´Betinka´ – atraktivní, středně pozdní odrůda, dozrává v polovině prázdnin, několik dní po odrůdě ´Velkopavlovická´. Dává plody středně velké až velké, pevné, dobré chuti, určené jsou především pro přímý konzum. Počítat můžete s úrodou střední až vyšší. Je spolehlivě rezistentní proti šarce švestek, proto ji lze pěstovat i v oblastech touto chorobou masivně postižených.

Sortiment pozdních odrůd obohatí i ´Roxana´, pocházející z Afgánistánu. Patří mezi velmi úrodné, kvete středně pozdně a dlouho. Pevné žlutooranžové plody dozrávají na konci července a bývají velké až velmi velké. Dokonce se někdy označují za největší meruňky současnosti. Dužnina je pevná, oranžové barvy, chuť je sladká, aromatická, velmi dobrá. Odrůda je tolerantní vůči šarce, namrzání i houbovým chorobám.

Paletu meruněk nedávno doplnila i francouzská odrůda ´Farbaly´, která dává velké plody žlutooranžové barvy, na slunečné straně ozdobené červeným líčkem. Sklízí se až ve druhé polovině srpna, kdy už jsou všechna ostatní meruňky v zahradách sklizeny a tedy krásně prodlužuje jejich sezonu. ´Farbaly´ je také odolná k zimním mrazům a díky velmi pozdnímu kvetení ji neohrožují ani pozdní jarní mrazíky.

Marián Komžík, foto autor a Shutterstock

Více informací se nachází v březnovém vydání z roku 2016, které si můžete zakoupit za zvýhodněnou cenu zde.

.

Proč se třešním říká nejnávykovější ovoce?