Řez hrušní a jabloní – štíhlá vřetena, špalíry a palmety

Jabloně a hrušně jsou v ovocnářství i zahradní architektuře jednoznačně nejoblíbenějšími dřevinami. Kromě jejich tradičních pěstebních tvarů se objevují i přísně tvarované, k jejichž řezu jsou ovšem už potřeba značné znalosti.

Jabloně a hrušně jsou v ovocnářství i zahradní architektuře jednoznačně nejoblíbenějšími dřevinami.

Jabloně a hrušně jsou v ovocnářství i zahradní architektuře
jednoznačně nejoblíbenějšími dřevinami.

Štíhlá vřetena jsou díky své malé velikosti a značné produkci plodů oblíbená hlavně v produkčních sadech, zatímco špalíry a palmety objevíte spíše v rodinných zahradách, kde plní úlohu zajímavého a praktického prvku zároveň. Všechny jmenované pěstební tvary mají jednoduchou strukturu, která vyžaduje alespoň ve fázi zapěstování oporu z latí či bambusových tyčí nebo nejčastěji využívanou drátěnou konstrukci z několika vodorovně natažených ocelových drátů. Pro uvedené tvary je společné tvarování koruny do plochy a jejich obliba vychází právě z malých nároků na prostor. Zatímco špalíry neboli víceramenné kordony lehce nahradí plot či živou stěnu, palmety netradičně ozelení například fasádu domu. V českém prostředí se nejméně využívají palmety, ačkoli se jedná o velice efektivní prvek běžný například v Anglii nebo Holandsku.

Termín a technika
Stejně jako u zákrsků, čtvrtkmenů, polokmenů a vysokokmenů můžete hlavní řez provést v zimě i předjaří. Musíte ovšem brát v úvahu, že se jedná o přísně tvarované pěstební tvary, které potřebují dozor i v létě, kdy je třeba se zaměřit především na odstranění nových bujných výhonů a na zkrácení hlavních větví, které v tomto období nesmějí přerůst plánovanou strukturu. Vždy přitom veďte řez na pupen nebo v místě větevního kroužku. Jedině v těchto místech se rána rychle zahojí a vytvoří kalus (hojivé pletivo po obvodu rány), který zamezí vstupu chorob do dřeva. Po řezu nikdy nesmějí vznikat pahýly, které nejsou zakončeny dalším výhonem či větví. Řez veďte rovněž mírně šikmo, aby došlo ke snadnému odvedení vody z povrchu rány.

Charakteristika řezu
Řez jabloní a hrušní se navzájem dost podobá. Hrušně mají ale větší tendenci obnovovat terminál i po opakovaném řezu. Tento fakt musíte brát v úvahu u všech pěstebních tvarů. Jasně odlišený vrchol se ponechává pouze u vřeten, u ostatních tvarů se potlačuje pravidelným řezem a podporují se vedlejší větve vedoucí z kmenu. Hrušně mají oproti jabloním také větší snahu vytvářet kolmé výhony, které se hlavně u vřeten odstraňují. U jabloní musíte odlišit odrůdy, které plodí na brachyblastech (plodonosných větévkách) a na koncích výhonů. Řez se potom liší právě v závislosti na odrůdě.

Štíhlé vřeteno jabloně

Štíhlé vřeteno jabloně

Štíhlé vřeteno jabloně

Palmeta jabloně a hrušně

Palmeta jabloně a hrušně

Štíhlé vřeteno hrušně

Štíhlé vřeteno jabloně

Štíhlé vřeteno jabloně

Špalír jabloně a hrušně

Štíhlé vřeteno hrušně

Štíhlé vřeteno hrušně

Palmeta jabloně a hrušně

Štíhlé vřeteno
Tento tvar se používá především v zahrádkách a v produkčních sadech, kde je oblíben zvláště kvůli malým rozměrům a snadné technologii údržby a sklizně. Výsledná výška se pohybuje okolo dvou metrů, nasazení spodních větví bývá nejčastěji 80 centimetrů nad zemí. Strom má strukturu pyramidy, spodní větve jsou tedy nejdelší a směrem k vrcholu se zkracují. Postranní větve se vyvazují do vodorovné polohy na nataženou drátěnou konstrukci nebo méně často k tyči zatlučené poblíž osy kmene. Kmínek se obvykle uvazuje měděnými dráty, postranní větve se přivazují ocelovým drátkem potaženým papírem. Nejdříve se odstraňují všechny kolmé, křížící se a chorobami a škůdci napadené výhony. Následně zkontrolujte stav starších větví. Pokud jsou již odplozené, celé nebo zčásti je odřízněte. Odplozené dřevo poznáte podle značného průměru a mírně zvrásněné šedé kůry. U hrušní se tento znak projevuje absencí plodných pupenů. Staré větve postupně nahraďte novými výhony, které vyrůstají poblíž původních větví. V blízkosti terminálu by se neměl nacházet žádný bujný výhon, který by vrcholu konkuroval, proto ho rovnou odstraňte nebo zkraťte na květní pupen rostoucí směrem od kmenu. Jakmile dřevina dosáhne výšky okolo dvou metrů, každý rok zkraťte terminál na dva pupeny. V letním období pak vystříhejte všechny bujné, tedy jednoleté výhony, které nadměrně zahušťují korunu a zamezují přístupu vzduchu a světla, což se neblaze projeví na kvalitě nasazených plodů. Stejně tak pohlídejte těsnost úvazků, které v případě nutnosti povolte. Zvláštní péči vyžadují úvazky kmene, které se nesmějí zařezávat do kůry.

Špalír (kordon)
Stejně jako vřeteno je i špalír plošným pěstebním tvarem, jehož zapěstování je opět závislé na opoře. Tu zajistí dřevěné latě nebo natažené dráty, které jsou praktičtější. Postupem času špalír zesílí a oporu již nepotřebuje. Pro založení špalíru se perfektně hodí nízce zavětvené stromky, které mají spodní větve umístěné naproti sobě. Každý rok se zapěstuje přibližně jedno patro. V létě uvazujte nové výhony k opoře pod úhlem 45°, a jakmile špalír dosáhne potřebného množství pater, sehněte terminál do vodorovné polohy. Mezi kosterními větvemi můžete ponechat dva výhony, které ovšem musíte každý rok zkrátit přibližně na tři pupeny. Výhony na kosterních větvích v létě zkraťte na jeden list. Vaším hlavním úkolem v zimě je odstranění přebytečných bujných, křížících se či napadených výhonů. U hrušní a některých odrůd jabloní pak zredukujte počet brachyblastů.

Palmeta
Palmeta si v Česku příliš velkou oblibu nezískala, a to kvůli složitějšímu zapěstování po výsadbě. Koruna v dospělosti dorůstá do značných rozměrů, proto tento tvar vyžaduje během celé své existence pevnou a stabilní oporu, kterou zajistí například ocelové dráty. Palmety se nejčastěji pěstují u mohutných zděných plotů nebo na fasádě domu. Mezi dřevinou a stavbou ovšem musí být mezera alespoň 20 centimetrů, která umožní nerušené proudění vzduchu. Jak již bylo uvedeno, u palmety je nejdůležitější zapěstování, udržovací řez je mnohem jednodušší. Pro výsadbu se hodí stromky zavětvené asi 40 centimetrů od země s výhony postavenými proti sobě. Tyto první výhony by měly vést pod spodním drátem. Hlavní výhon, tedy terminál, zkraťte těsně pod spodním drátem. Postranní výhony vyvazujte k bambusovým tyčím pod úhlem asi 40° a uvažte je k tažným drátům. Mějte na paměti, že všechny kosterní větve musejí být rozložené pravidelně do prostoru. Bambusové tyčky z větví odstraňte hned, jakmile se větve stabilizují v dané poloze. Především hrušňové palmety mají tendenci opakovaně vytvářet terminál, který potlačujte řezem. Řez hrušňové a jabloňové palmety se jinak ve většině znaků shoduje. Vždy se snažte podpořit růst koruny především po obvodu. Postranní výhony zkracujte na tři pupeny a redukujte brachyblasty.

Vhodné nářadí
Při tvarování vřeten, špalírů a palmet používejte dobře nabroušené zahradnické nůžky. Pokud vás čeká řez více stromů, určitě se vyplatí typ s otočnou rukojetí, který šetří zápěstí. Každý rok je potřeba odstranit či zkrátit mohutnější odplozené větve. K tomu se vám hodí pákové nůžky nebo menší pilky. Listy pilek se liší podle typu řezaného dřeva – jiný list je pro čerstvé dřevo, jiný zase pro suché.

FOTO: SHUTTERSTOCK

KRESBY: AUTORKA

Řez hrušní a jabloní – štíhlá vřetena, špalíry a palmety

Řez hrušní a jabloní – štíhlá vřetena, špalíry a palmety