Řez okrasných keřů


Okrasné keře zdobí zahradu svými květy, barevnou či strukturovanou kůrou a na podzim pestrými listy a někdy i plody. Aby se jim však dařilo, je nutné vzít každý rok do ruky nůžky a zkrotit bujně rostoucí druhy, ošetřit příliš zahuštěné koruny a zmladit výhony u dřevin s barevným dřevem. Ukážeme vám, jak při řezu postupovat a jakých chyb se vyvarovat.

Krásné šácholany řadíme mezi druhy, které téměř nevyžadují řez. na charakteru

Krásné šácholany řadíme mezi druhy, které téměř nevyžadují řez.
na charakteru

Řez dřevin může nejednomu zahrádkáři připadat jako alchymie, která se neobejde bez přesného receptu či návodu. Samotná technika přitom není příliš složitá, jen je nutné zvolit správnou míru, abyste rostlinu nepoškodili a řez splnil svou funkci.

Co vědět předem
Metodu řezu do značné míry ovlivňuje druh dřeviny. Bujné rostliny se zmlazují každý rok, zatímco jiné s pomalým růstem se neřežou vůbec nebo jen málo. Zahrádkáře, kteří si nejsou řezem zcela jisti, určitě potěší, že většina keřů se i s chybným zásahem popere na jedničku. Mnohé méně bujně rostoucí dřeviny dokonce zvládnou i úplné zmlazení a během jedné sezony znovu obrostou mladými výhony. Obavy jsou na místě tedy spíše u citlivých druhů, které mají navíc malý meziroční přírůstek. Pokud si stále nevěříte, pozvěte si na zahradu odbornou zahradnickou firmu, která se řezem přímo zabývá a jeho techniku vám vysvětlí. Někteří zahrádkáři jsou naopak schopni potřeby dřevin vysledovat sami. Některé druhy jim dokážou jasně napovědět, jak hluboký řez potřebují, stačí jen pozorovat charakter růstu, zahuštění vnitřní koruny, přítomnost poškozených větví, chorob a škůdců.

Termín a technika
Ideálním termínem pro všechny razantní řezy je předjaří nebo jaro v závislosti na průběhu počasí. Pro většinu dřevin představuje řez poměrně velký zásah, při kterém se odstraňuje značná část starého dřeva, proto je lepší dělat ho mimo hlavní sezonu růstu. Někdy je ale potřeba zmladit porosty i během léta. I s tímto zásahem provedeným mimo doporučené období si dokáže většina bujně rostoucích dřevin poradit. Pokud to ale není nutné, raději upřednostněte jarní termín. Do skupiny okrasných keřů se řadí také růže, které ovšem vyžadují specifický řez prováděný podle typu růže na jaře nebo v létě – psali jsme o něm v červencové Flóře. Další typ řezu používaný při tvarování okrasných keřů jsme popsali v srpnovém vydání našeho časopisu. Stejně jako u ovocných dřevin je i u okrasných nutné dbát na čistotu řezu. Řezné rány by měly být čisté a neroztřepené, ačkoli se s těmito nedostatky vyrovnávají spíše okrasné než ovocné dřeviny. Při úplném zmlazení není nutné větve řezat na větevní kroužek ani pupen – ponechá se asi jen deset centimetrů vysoký pařez, který znovu obroste. U mírně prosvětlovaných dřevin už ale místo řezu pečlivě hlídejte a zkracujte pouze na větevní kroužek, tj. v rozvětvení výhonu, kde se mírně zvrásňuje borka.

Charakteristika řezu
Jak jsme již uvedli, většina rychle rostoucích keřů se dokáže vyrovnat i s poměrně hrubými chybami, které si ovšem nelze dovolit ve všech případech. Některé druhy se neřežou téměř nikdy, ačkoli i zde se názory zahradníků značně liší. Pravidelný řez většinou nevyžadují vilíny (Hamamelis sp.), asijské javory (Acer palmatum, A. japonicum) a vybrané vřesovištní rostliny, jako například pěnišníky a azalky (Rhododendron sp.) nebo třeba pieris (Pieris japonica). Některé zdroje dokonce uvádějí, že není třeba příliš často řezat ani muchovníky (Amelanchier sp.), přesto je občas nutné jim zahuštěnou korunu prořezat. Charakteristika řezu se tedy liší v závislosti na zdroji, ze kterého čerpáte informace, a proto se někdy můžete setkat se zařazením jedné dřeviny do různých skupin s odlišným řezem. Pro zjednodušení této tematiky jsme vybrali čtyři hlavní typy řezu, s nimiž uspějete u valné většiny okrasných dřevin.

Řez dřevin s barevným dřevem.

Řez dřevin s barevným
dřevem.

Řez podporující zbarvení dřeva a bohaté kvetení

Tento typ řezu se týká především dřevin, jejichž hlavní předností je barva dřeva, která vyniká po opadu listů. Patří sem pestrý sortiment svíd a dřínů. Běžně se provádí u kultivarů svídy krvavé (Cornus sanguinea), svídy bílé (C. alba) a svídy výběžkaté (C. stolonifera). Pokud tyto bujně rostoucí keře každý rok neřežete, jejich výhony postupně stárnou a ztrácejí pestré zbarvení. Při řezu se razantně zkracují všechny větve a ponechávají se pouze hlavní kosterní. Tyto dřeviny mají skvělou regenerační schopnost a dobře si poradí i s úplným zmlazením. Zmlazení můžete uplatnit i u některých okrasně kvetoucích dřevin, například komule Davidovy (Buddleia davidii) a ořechoplodce clandonského (Caryopteris x clandonensis).

Citlivý řez pro dřeviny, které ho nevyžadují.

Citlivý řez pro dřeviny,
které ho nevyžadují.

Citlivý řez druhů vyžadujících pouze občasný řez

Občasný řez se u některých druhů někdy i zcela vynechává. Většinou se likvidují křížící se větve, výhony zahušťující vnitřní strukturu koruny nebo větve napadené chorobami a škůdci. Při řezu dbejte hlavně na zachování kosterních větví a původní struktury. Zásah by rozhodně neměl nijak narušovat přirozený habitus, tedy vzhled dřeviny. Tento typ řezu se používá často u muchovníku (Amelanchier sp.), ibišku syrského (Hibiscus syriacus) nebo některých šácholanů (Magnolia sp.). S opatrným řezem také počítejte u většiny hortenzií (Hydrangea sp.), které jsou zvláště v chladných oblastech citlivé na hlubší řez. U těchto dřevin se v jarním období, kdy již raší nové listy, odstraňují pouze namrzlé vrcholy výhonů a suchá květenství. Řežte přitom vždy na nový mladý list.

Úplné zmlazení.

Úplné zmlazení.

Postupné zmlazení přerostlých rostlin

Někdy se stává, že na řez nezbývá moc času a po několika letech objevíte v koutě zahrady přerostlý keř, který už rozhodně není chloubou vašeho zahradnického umění. Jak v takovém případě postupovat? Nejlepší je rozložit si jeho zmlazení do několika po sobě jdoucích let. Vzrostlá dřevina se tak lépe vyrovná s výrazným úbytkem větví a postupně se zmladí. V prvním roce úplně odstraňte asi jednu třetinu nejsilnějších větví. Nesoustřeďte se přitom pouze na ty obvodové, ale odstraňte hlavně větve uvnitř keře. V dalším roce dřevina poblíž řezných ran vytvoří mladé bujné pruty, které postupně nahradí své předchůdce. Takto postupujte i v dalších dvou letech. Jakmile dřevina vymění všechny původní větve, můžete pokračovat v každoročním zmlazování. Tento postup se týká především přerostlých bujně rostoucích dřevin, jako jsou tavoly kalinolisté (Physocarpus opulifolius), keřové vrby (Salix rosmarinifolia, S. viminalis), odolné zlatice (Forsythia sp.) a mnoho dalších druhů.

Postupné zmlazování bujně rostoucích keřů.

Postupné zmlazování bujně
rostoucích keřů.

Úplné každoroční zmlazení.

Existují i takové dřeviny, které pro svůj správný růst a mnohdy i kvetení vyžadují úplné odstranění větví. Takovým příkladem je tavolník japonský (Spiraea japonica). Pokud tento druh každý rok neseříznete na nízký pařez, bude působit nevzhledně a příliš ochotně nepokvete. Tato technika připadá některým zahrádkářům příliš razantní, ale provádí se pouze u vybraných druhů, které mají dobrou regenerační schopnost, a které navíc s ohledem na své vlastnosti úplné odstranění starého dřeva vyžadují. Kromě tavolníku japonského se tohoto zásahu nebojte ani u dřevitých třezalek (Hypericum ´Hidcote´) a perovskie lebedolisté (Perovskia atriplicifolia).

Vhodné nářadí
Na řez větví malého průměru používejte dobře nabroušené zahradní nůžky, u silnějších větví sáhněte po ruční pilce. Další možností je využití pákových nůžek, u nichž si ale dejte pozor na poškození větví. Někdy totiž dochází k drcení řezné rány, která pak zasychá a nehojí se.

FOTO: SHUTTERSTOCK

KRESBY: AUTORKA

Řez okrasných keřů


Komentáře

Napsat komentář