Řez stromů

Kulturní odrůdy ovocných dřevin se bez řezu neobejdou. Jak ale zásah provádět, aby stromům opravdu pomohl?

Řez vyvolává řadu otázek a hodně začínajících pěstitelů neví, jak a kdy stromy prořezávat.

Řez a tvarování stromů má za cíl jedinou věc – zvýšit úrodu a zajistit, aby ovocné stromy plodily pravidelně a bez výpadků v kvalitě i množství. Tento požadavek vznikl až v posledním půl století, kdy se snížila výměra úrodné půdy a pěstování ovoce se díky tomu výrazně zintenzivnilo. Dříve hospodáři přistupovali k pěstování ovocných stromů s větším nadhledem – střídavá plodnost byla běžná a sady bývaly dost velké na to, aby se vždy sklidilo alespoň nějaké ovoce pro příští rok. Navíc sestava osvědčených krajových odrůd vzájemně vykrývala výpadky mezi jednotlivými sezonami.

K čemu slouží

  • Řez stromů by měl vést v první řadě k dostatečnému prosvětlení koruny a tím ke správnému založení květních pupenů i uvnitř stromu. Bez řezu by koruna brzy zhoustla natolik, že by se květy (a později plody) zakládaly pouze na nejvyšších větvičkách po jejím obvodu. Dostatek světla i uvnitř koruny má za následek pěkné vybarvení a vyzrání plodů.
  • Prosvětlené vzdušné koruny stromů také daleko lépe odolávají houbovým chorobám, které napadají především listy a plody. Řez ovocných stromů je proto i významným fytosanitárním ošetřením, které minimalizuje použití chemie v letních měsících.
  • Řezem je možné strom nejen omezit, ale i povzbudit k růstu směrem, který vám vyhovuje či který potřebujete. Lze jím tak významně prodloužit plodné období, a má proto význam pro zmlazení a zachování starých stromů.

Typy řezu

Setkat se můžete s různými druhy řezu. Každý se používá v jiném období sezony a často i u jiné skupiny ovocných stromů. Jedná se o tyto typy:

  • Výchovný řez – obvykle se provádí ještě ve školce, nejčastěji druhý a třetí rok po vysazení či naroubování. Má za úkol založit korunu, tzn. určit terminál a kosterní větve. Dalším cílem je vytvarovat stromek do zvoleného pěstebního tvaru – stěna, vřeteno, palmeta, zákrsek atd. Tvar se volí podle úrodnosti půdy, možnosti závlahy, typu odrůdy, a především druhu použité podnože. Řez se realizuje na jaře.
  • Udržovací řez – už podle názvu je jasné, že udržuje stromek ve zvoleném pěstebním tvaru. Jeho další funkcí je zajistit dostatek plodonosného obrostu a založení květních pupenů pro další sezonu. Pravidelně se při něm odstraňují vlky a křížící se větve. U jádrovin se provádí na jaře, u peckovin v sezoně a také po krupobití či při zlomených větvích během sklizně.
  • Letní řez – častěji se používá u jádrovin. Vytrhávají se při něm čerstvě vyrašené výhony, které příští rok nebudete potřebovat, případně se zkracují. Tím se zajistí založení květních pupenů pro příští sezonu. Letní řez se provádí nejčastěji v červenci a na počátku srpna.
  • Řez po sklizni – je typický pro peckoviny, které se mimo sezonu prakticky neřežou. Zkrácení dlouhých letorostů na třetinu má za cíl založení květních pupenů v jejich dolní polovině. U višní se v této době používá varianta tohoto řezu – řez na čípek, který přinutí strom k vyrašení spících pupenů u báze větve a zabrání tak typickému vyholování dlouhých větví. Termín řezu je dán dobou sklizně konkrétní odrůdy, u velmi pozdních odrůd slivoní, a především broskvoní se provádí až na jaře.
  • Zmlazovací řez – silný zásah odstraňující až polovinu větví má za cíl vyvolat obrannou reakci stromu, který se snaží chybějící větve rychle nahradit. Silné výhony, které vyrostou, se potom stávají novými kosterními větvemi. Jejich tvarování a založení plodonosného obrostu ale trvá několik let, nejčastěji tři až čtyři. Mladé výhony silné asi jeden centimetr lze také použít k roubování a zachovat tak starou oblíbenou odrůdu i pro další generaci ovocnářů. Provádí se nejčastěji po sklizni, aby strom využil napřesrok jarní proudění mízy. Zmlazovat je možné ale jen strom, který je vitální, u hodně starých stromů si tento zásah dobře rozmyslete.

Výběr nářadí

Pro prořezávání stromů na zahradách se stále používá výhradně ruční nářadí. Jeho podoba je ale jiná – dříve jste v kůlnách našli především pily, dnes se pro tuto práci používají často i pákové nůžky. Díky kvalitnímu ostří a důmyslným převodům lze odstranit i větve o síle čtyři až pět centimetrů. Rovněž oblíbené lehké ruční pilky sázejí především na kvalitní materiál ostří, díky kterému je práce rychlá a snadná a řez bezchybný a bez zatržených okrajů. Nepostradatelné jsou i zahradní nůžky, které se používají na slabší mladé výhony. Nezapomeňte, že se vybírají podle ruky, proto by jich v kůlně mělo být tolik, kolik je zahradníků.

Malý slovníček

  • Fytosanitární zásah – opatření přispívající k lepšímu zdravotnímu stavu rostlin
  • Terminál – hlavní osa stromu, někdy zcela chybí (palmeta, kotlová koruna)
  • Kosterní větve – silné větve založené při výchovném řezu
  • Vlky – jednoleté (zatím neplodící) výhony
  • Báze větve – místo napojení větve na kmen či silnější kosterní větev (také pata větve)

FOTO: ARCHIV FIRMY GARDENA

Řez stromů

Řez stromů