Riziko časných výsevů


V lednu se už rozbíhá nejen kalendářní, ale i zahradnický rok. Jak prakticky přispět k jeho úspěšnému startu?

V lednu se už rozbíhá nejen kalendářní, ale i zahradnický rok. Jak prakticky přispět k jeho úspěšnému startu?

Některé zahrádkáře motivuje prodlužující se den k prvním pokusům s výsevy. Určité druhy zeleniny, ale i letniček se skutečně vysévají už v lednu, ale jen za určitých podmínek. Pokud máte možnosti je splnit a dodržíte je, budete úspěšní. V opačném případě si ušetřete zbytečnou práci a ještě pár týdnů počkejte. Co tedy musíte vzít při lednových výsevech v úvahu?

1. Krátký den

Třebaže se den ve srovnání s obdobím Vánoc už prodlužuje, je pro mladé rostliny stále málo světla. Truhlíčky s výsevy a mladými rostlinami je proto nutné mít přímo na okně, klidně i na jižním. V lednu vzešlé rostlinky slunce určitě nepopálí.
2. Kvalita světla

Slunce je v lednu nízko nad obzorem a na Zemi dopadají paprsky pod jiným úhlem než třeba v dubnu. Tento jev popisuje známý slovní obrat „slunce nemá sílu“. Abyste světlu trochu pomohli, využijte umělé přisvětlení nebo odraz světla zachycený kartonem potaženým alobalem, který nasměrujte do truhlíku.

3. Vysoká teplota

My lidé jsme v zimě doslova lační po teplu, pro rostliny je ale vysoká teplota zkázou. Vyšší teplotu potřebují jen semena k vyklíčení, potom je třeba ji snížit. Přetrvávající vysoká teplota nutí rostlinky rychle růst, k čemuž nemají dost světla a ani silné kořeny. Výsledkem jsou slabé neduživé rostliny. Snažte se proto udržovat teplotu co nejnižší, v zahradnických provozech bývá 8–10 °C. Taková teplota sice není při domácím pěstování reálná, její snížení z 22 °C na 18 °C možné ale je. Pro pěstování mladých rostlin je proto rozhodně lepší třeba světlá chodba či veranda než parapet v kuchyni.

4. Správná zálivka

Nikdy mladé rostlinky neroste! Obstarejte si konvičku s dlouhou úzkou hubičkou a zalévejte jen ke kořenům. Rosení zvyšuje vlhkost vzduchu a možnost hnilob listů a kořenových krčků je výrazně vyšší.

5. Maximální hygiena

Pořádně vyčistit sadbovače horkou vodou a opláchnout v roztoku Sava či hypermanganu přepichovací kolíček není nic složitého. Je třeba si ale uvědomit i takové drobnosti, jako je třeba plesnivé ovoce ponechané v kuchyni vedle truhlíčku. Profesionální zahradníci se obávanému padání klíčních rostlin brání zálivkou speciálními přípravky, což se ale vyplatí jen při pěstování sadby ve velkém a hlavně v odděleném skleníku či pařníku. A navíc – ochranné přípravky v kuchyni nikdy nepoužívejte. Dobrou prevencí proti padání rostlin je i pečlivý řídký výsev semínek.

6. Přiměřené přihnojování

Pokud jsou rostlinky přepíchané, je třeba je trochu povzbudit v růstu a přihnojit. S tím se začíná asi za dva až tři týdny po přesazení, kdy už jsou sazenice zakořeněné. Přihnojování se řídí i velikostí květináčků, do kterých se rostlinky přesazují. Větší mají více substrátu a rostlina tak má k dispozici více živin, hnojte je proto v delších intervalech. Malé květináčky nebo sadbovače s malými hnízdy přihnojujte klidně častěji, např. jednou týdně.

Druhy pro časné výsevy
  • Zelenina: celer bulvový, celer řapíkatý, zelenina určená k rychlení – rané kedlubny a salát
  • Letničky: kraspédie, nestařec, begonie, voskovka, pelargonie z výsevů (více o těchto druzích na str. 40)
FOTO: THINKSTOCK

Komentáře

Napsat komentář