Rozhovor se včelařem a propagátorem městského včelaření


V posledních letech je patrný zvýšený zájem o drobné včelaření, a to nejen na venkovských zahradách, ale i ve městech. Jedním z propagátorů městského včelaření je Jiří Cafourek, a protože řada zahrádkářů žije v městské zástavbě, položili jsme mu pár otázek.
Jiří Cafourek včelaří pro radost.

Jiří Cafourek včelaří pro radost.

Je městské včelaření jen módním trendem, který k nám přišel ze zahraničí? Městské včelaření není novou záležitostí. Již odpradávna se včelaři snažili umístit svá včelstva co nejblíže svému obydlí a bylo vcelku jedno, zda se jednalo o vesnici či vhodnou městskou lokalitu. Dojem módního trendu vznikl spíše z mediálního zájmu o městské včelaření. U nás se tak včelaření do měst spíše vrací, než že by zde vznikalo něco nového. Proč vlastně včelařit ve městě?
Zdravé včelstvo je snem každého včelaře.

Zdravé včelstvo je snem každého včelaře.

Na život včel (a tím i lidí) čím dál více působí různé škodlivé vlivy, například pesticidy, kontaminace chemickými látkami, virové infekce, klimatické změny atd. a překvapivě právě včelaření ve městech mnohé z těchto negativních jevů eliminuje. Dnešní včelařské technologie a metody jsou navíc tak propracované, že nic nebrání tomu, aby se včely v přiměřeném množství chovaly i v relativně husté městské zástavbě. A protože včelařů celosvětově ubývá, je právě městské včelaření možností, jak jejich práci více propagovat mezi laickou veřejností. Je tedy o městské včelaření zájem? Kolik včelařů a včelstev je třeba v Praze a kolik v celé republice? V oblasti včelařství patří Česko mezi celosvětovou špičku. Včelařů je u nás přibližně 52 tisíc a starají se o zhruba 520 tisíc včelstev. Zájem o chov včel roste i ve městech, například v Praze dnes najdete asi 520 včelařů, kteří zde chovají 4200 včelstev. Čím blíže k centru města, tím počet včelstev i včelařů pochopitelně ubývá – na Praze 1 je proto pouze šest včelích stanovišť s 27 včelstvy. Pro zachování počtu včelařů je však nesmírně důležitý zájem mladých lidí, proto si vážíme každého dítěte, které navštěvuje některý z včelařských kroužků, z nichž mnohé včelaří právě ve městech. Kde všude je možné chovat „městské“ včely?
Včelstva včelařského kroužku Vyšehradských včelaříků v pražské botanické zahradě

Včelstva včelařského kroužku Vyšehradských včelaříků v pražské botanické zahradě

Ve městech můžete najít mnoho míst vhodných pro chov včel, která nejenže splňují požadavky na včelí stanoviště (ochrana před větrem, sluncem, chladem, dostatek pastvy i vody), ale jsou pro včelaře i snadno dostupná a chráněná před vandaly a nenechavci. Některé parky a většina zahrad si ve městech přímo říkají o umístění včelstva. Samozřejmě, že jejich množství na jednom místě je omezené – tři včelstva jsou ale optimální téměř pro každé městské stanoviště. Kromě zahrádek se včely umísťují i na střechy, případně balkony? Ano, celosvětovým hitem městského včelaření je umísťování včel na balkony či střechy budov. Zvyšuje se tím počet vhodných včelích stanovišť, ale roli v tom hraje i propagace včelařství. Například nezisková organizace Včelí stráž založila před nedávnem celostátní Klub střešních včelařů, který sdružuje nadšence včelařící na střechách obchodních center, radnic, spořitelen, hotelů či na střechách rodinných domů a garáží. Pro takové umístění včelstev by však mělo platit několik zásad – bezpečný a snadný přístup, ochrana před větrem a především poledním sluncem a dostatek potravy v okolí stanoviště. Dům nesmí být také příliš vysoký, ale třeba na pražském stanovišti kroužku Vyšehradských včelaříků létají včelky bez problémů až do pátého patra. Trochu opatrný bych byl ale při umístění včelstev na balkon panelového domu. Po domluvě s tolerantními sousedy je ale reálné asi i to. Většina lidí se bojí včelího bodnutí. Existují ale i včely, které jsou mírné a je možné si je téměř pohladit. Je to tak? Obava před včelími žihadly hraje při úvahách o městském včelaření často hlavní roli. Oficiálně chovanou včelou je pro Českou republiku ale včela medonosná kraňská (Apis mellifera carnica), která se kromě mnoha jiných dobrých vlastností vyznačuje mírností a malou bodavostí. Při práci s dětmi ve včelařském kroužku jsou takové včely přímo nutností, a tak si je, například v Jedličkově ústavu na pražském Vyšehradě, můžete opravdu i pohladit. Hrůzu vyvolává ve městech také rojení včel. Pomineme-li fakt, že dnešní včelaření dokáže rojení omezit, jsou obavy lidí zcela zbytečné. Rojové včely jsou mírné a nemají tendenci útočit, protože nepociťují potřebu chránit svůj úl a je pro ně zbytečné obětovat život marnými výpady. Navíc jsou nasycené zásobou medu, aby měly dostatek energie až na tři dny, během nichž si musejí najít nové místo pro svůj domov. A jak je známo – s plným bříškem je každý méně agresivní. A mají včely ve městě dost kvetoucí zeleně? Při pohledu na leteckou mapu většiny měst (Prahu nevyjímaje) zjistíte, že zeleň tvoří větší část území než zastavěná plocha. Výhodou je i různorodost této zeleně, která je pro včely užitečnější a zdravější než nárazově vydatnější, ale druhově jednotvárná nabídka rostlin na venkově. V porovnání s řepkovými lány poskytují desítky druhů květin, keřů a stromů v městských parcích a rodinných zahradách totiž včelám kvalitní, pestrou a hlavně časově rovnoměrně rozvrstvenou pastvu v době, kdy ji potřebují. Velká města, jako třeba Praha, v sobě navíc akumulují teplo, které významně prodlužuje vegetační období mnoha rostlin a tím včelám nabízejí déle prostřený stůl. Optimální doletová vzdálenost pro sběr pylu a nektaru je pro včely zhruba dva kilometry a v této vzdálenosti poskytne včelám dostatečnou potravní nabídku opravdu každé město. Ve městech je ale znečištěné prostředí, neovlivní pyl nebo nektar rostlin? Město poskytuje včelám paradoxně zdravější prostředí než venkov. Rostliny ve městech nejsou tolik napadány škůdci, a jelikož se zde ani moc hospodářsky nevyužívají, neošetřují se insekticidy a herbicidy v takovém množství jako na venkově. Ani nečistoty v ovzduší nedosahují ve městech takové koncentrace, že by měly na zdraví včel vliv. A tvrzení, že by med z města byl méně zdravý, je mýtus. Rostliny do svého nektaru ani pylových zrnek škodliviny neuvolňují. A pokud k tomu přece jen dojde, jsou včely schopny tyto látky vyfiltrovat při výrobě medu ještě dříve, než si jej zavíčkují do svých zásobních komůrek. Ani laboratorní vyšetření pak nepozná rozdíl mezi medem z Prahy či šumavské Kvildy. Které rostliny si mohou zahrádkáři ve městě vysadit, aby posloužily včelám jako pastva? Včelám můžete pomoci výsadbou pylodárných a nektarodárných rostlin, zvláště keře a stromy poskytující pyl v předjaří či později kvetoucí rostliny jim usnadní život. Všem, kdo chtějí při tvorbě zahrady myslet i na včely, proto doporučuji publikaci Václava Švamberka Včelí pastva – rostliny známé i neznámé. Z uvedených včelařsky významných rostlin si jistě vyberete. Liší se nějak péče o včely na venkově a ve městě? Samotné včelaření ve městech se od včelaření na venkově v podstatě neliší. Včely zde mají stejný životní cyklus a včelaři musejí provádět stejné úkony. Jen je na ně mnohdy více vidět. Co musí začátečník udělat, než začne včelařit? Musí se někde zapsat nebo absolvovat kurz? Současná legislativa je k začínajícímu včelaři velice benevolentní. Stačí si najít vhodné stanoviště, pořídit včelařské vybavení a získat včelstvo. Jedinou zákonnou povinností je dodržovat veterinární zákon. Nový včelař nemusí mít žádný kurz a nemusí být ani členem včelařského spolku. Žádný moudrý člověk se však nepustí do experimentování se včelami bez získání alespoň základních zkušeností. Informace je sice možné získat z internetu či odborné literatury, ale praktický výklad a názornou ukázku od zkušenějšího včelaře ničím nenahradíte. Doporučuji proto obrátit se na nejbližšího včelaře nebo místní včelařský spolek, kde každému určitě rádi poradí a pomohou. Městské včelaření asi není moc rentabilní. Je to finančně náročný koníček? Je pravda, že pro svá specifika není městské včelaření tak výnosné jako desítky včelstev umístěných poblíž lánů s řepkou, a ekonomicky nemůže konkurovat ani „kočovnému“ včelaření. Jde spíše o koníčka, který přináší i jiné než finanční radosti, což ovšem neznamená, že by z něho nebyl žádný užitek. Prvotní náklady na pořízení nového včelařského vybavení (dva až tři úly, rámky, voskové mezistěny, včelstvo, ochranné pomůcky, rozpěrák, kuřák, případně medomet k vytáčení medu) mohou být sice značné (20–40 tisíc korun), provozní náklady na jedno včelstvo se ale pohybují okolo jednoho tisíce korun ročně. Z jednoho zdravého včelstva na pevném městském stanovišti lze přitom očekávat 30–50 kg medu. Je pak na zvážení každého, jestli vůbec a s jakým očekáváním a cílem začít včelařit. Kde může zájemce o městské včelaření získat informace a načerpat zkušenosti? Nejsnáze se k potřebným informacím i vhodným kontaktům dostanete přes internet. Snadno zde najdete odkazy na různé včelařské spolky, například www.vcelistraz.cz, www.majabee.cz, www.vcelarstvi.cz nebo www.vcelarici.cz, kde vám rádi poskytnou více rad a podají pomocnou ruku. Bez včel to nejde Většina rostlin a plodin musí být opylená včelami. Včely tak ovlivňují nejen rozmanitost volně rostoucích květin, keřů a stromů, ale i ekonomiku potravin. Závisí na nich totiž skoro 84 % rostlinných druhů pěstovaných v Evropě a 76 % potravinářské produkce. Albert Einstein údajně řekl, že „pokud vymřou včely, zbývají lidem čtyři roky života“. Proto je dnes důležité každé včelstvo, ať už je umístěné v lese, na poli, ve vesnici či městě. FOTO: JIŘÍ CAFOUREK, MAREK DŽUPIN A SHUTTERSTOCK

Rozhovor se včelařem a propagátorem městského včelaření


Komentáře

Napsat komentář