Rozhovory s architektem

V dubnu nastává doba, kdy svoje teoretické zahradní znalosti začíná většina z nás proměňovat v praktické činy. Od začátku roku vedeme s naším externím kolegou a zahradníkem Pavlem Chloubou rozhovory o vnímání zahrady a teoretické průpravě, která předchází opravdové fyzické práci. Předpokládejme, že jsme zvládli veškerou přípravu, a vydejme se do zahradních center pro první rostliny.

Ze všech rostlin jenom stromy umějí zahradě vytvořit půvabnou kulisu nabízející pocit soukromí a klidu.

V předešlém díle našeho povídání jste se zmínil, že k prvním vysazeným rostlinám nově vytvářené zahrady by měly patřit stromy. Mohli bychom si vysvětlit, jak se vyvarovat chyb při nákupu a výsadbě stromů?

Při nákupu, ale hlavně při výběru správného stromu se chybuje poměrně často. Někteří majitelé zahrad, a není jich nijak málo, mají ze stromů skoro panický strach. Vadí jim padání listů, pyl i „křik“ hnízdících ptáků. Ještě nemají strom ani vysazený, a už panikaří nad tím, jak jim osmdesátiletá dutá větev ohrožuje střechu domu. Je proto nutné hned na začátku pojmenovat případné obavy a rozdělit je na reálné a předsudky. Sortiment stromů je tak bohatý, že snad s výjimkou onoho padání listů či jehličí lze pro téměř každé místo vybrat ten správný strom. Takže rada zní – před samotným nákupem se rozhodněte, jaké druhy, resp. odrůdy stromů na zahradu vlastně chcete, a také si rozmyslete, jestli budete striktně požadovat vybraný sortiment nebo jste ochotní přistoupit na určité kompromisy.

Jaké chyby se tedy dělají při volbě správného druhu stromu?

Největší chybou bývá, že se při výběru stromů často posuzuje jediné kritérium, a to vzhled stromu. Jeho nároky a vlastnosti se často v úvahu neberou. To vede k drahým omylům a velkým zklamáním. Další chybou, a o té už jsem mluvil minule, je podléhání trendům a módním vlnám. Některé stromy se objevují na zahradách i v situacích, do nichž se vysloveně nehodí. Někdy mám pocit, že přímo milujeme atypické variace. Nic proti stromům s červenými listy nebo s listy zlatě žlutých odstínů, ale tyto odrůdy by se měly používat obezřetně jako doplněk k běžným zeleným. Nestřídmé kombinování různých tvarů s pestrými barvami listů může nakonec přinést více rozčarování než radosti. Připouštím různé názory, ale za sebe říkám, že stromy mají tvořit kulisu celé zahrady a měly by se vyznačovat zejména proměnlivostí v čase. Já upřednostňuji zelené, zdánlivě na první pohled obyčejně působící stromy, které někdy kvetou, někdy plodí, mohou mít třeba zajímavou kůru nebo se v některých obdobích na krátkou dobu vybarví do úžasných barevných odstínů. Vždy ale musí mít dlouhodobou šanci prosperovat na vybraném stanovišti.

Jak bychom měli postupovat při nákupu stromů? Můžeme chybovat i v tomto případě?

Chyby a chybičky na nás číhají na každém rohu. Kvalita stromů nabízených v zahradnictvích bývá hodně odlišná. Stromy se většinou prodávají ve velkých plastových kontejnerech. Pokud ovšem v takovém kontejneru žijí dlouho, jejich kvalita klesá. Důvodem je úbytek živin, a zejména zahuštění kořenového prostoru, které způsobuje kořenům řadu stresových situací. Ty se pak projeví ve zpomalení růstu a ve ztrátě vitality. Stromy, které v těchto nádobách rostou bez přesazení delší dobu, mají krátké přírůstky a jejich koruna se může vyvíjet nestandardně. Neznamená to ovšem, že méně kvalitní stromy musejí po výsadbě odumřít. Může jim ale déle trvat, než zakoření a začnou na novém místě růst. Při nákupu stromů si ovšem vždy pohlídejte tvar koruny. Pokud je zásadně poškozena, může náprava trvat dost dlouho, ale je také možné, že je poškození trvalé a náprava už není reálná. A i když v zahradnictví koupíte rostlinu v optimálním stavu, ještě stále nemáte vyhráno. K zásadním pochybením často dochází i vinou nového majitele, a to zejména neopatrnou manipulací a nevhodně zvoleným způsobem dopravy stromu ze zahradnictví na místo výsadby.

Jaká rizika hrozí stromům v prvních dnech po nákupu?

Jak jsem řekl, největší nebezpečí hrozí mladým stromům při neopatrné manipulaci a při nešetrné dopravě. Nutno dodat, že tato rizika jsou podstatně větší v jarním období než na podzim. Je to dané tím, že v jarním období ve stromech proudí míza a kůra na kmeni je mnohem snadněji zranitelná než na podzim. Při jarním nákupu je pravděpodobné, že stromy už budou mít mladé listy nebo budou pupeny stromů alespoň silně narašené. V tomto stadiu jsou však velice citlivé na průvan. Kvůli velikosti mladých stromů je pravděpodobné, že se nevejdou do osobního auta, proto se často transportují na přívěsných vozících. Koruny mladých stromů musejí být nutně chráněné plachtou nebo alespoň lehkou geotextilií. I při transportu na krátkou vzdálenost mohou totiž nezakryté stromy utrpět silné poškození. Citlivé jsou zejména sakury a další druhy třešní, mladé buky nebo čerstvě narašené lípy.

Další etapou je samotná výsadba stromu. Asi by to bylo téma na samostatný článek, dala by se ale stručně popsat nejčastější pochybení, která se při ní vyskytují?

Při výsadbě stromů se někdy podceňuje příprava výsadbové jámy. Musíte mít na paměti, že strom bude časem potřebovat hodně prostoru na rozvoj kořenové soustavy. Měli byste proto stromu připravit v půdě dostatečný prostor pro dobrý start. Obecně platí, že by jáma měla být minimálně dvakrát větší než objem kořenového balu. Osobně se snažím při výsadbě stromů dělat jámy ještě o něco větší. Jáma přitom nemusí být extrémně hluboká, spíše by měla být širší. Při výsadbě je třeba přísně dbát na to, aby nebyl strom vysazený příliš hluboko. Kořenový krček musí být vidět, v bezprostřední blízkosti kmene (minimálně 5–7 centimetrů na každou stranu) proto nepoužívejte mulčovací kůru. Na okolí kolem kořenového krčku jsou stromy hodně citlivé, stálá vlhkost v těchto místech a nedostatečný přístup vzduchu mohou často vést až k nevratnému poškození stromu. Dalším důležitým úkonem při výsadbě stromů je jeho pevné ukotvení proti větru. Používají se k tomu kůly, podle velikosti stromu by měly být alespoň dva či tři, které by měly na stanovišti zůstat alespoň dva roky. Zapomínat by se nemělo na kontrolu jejich stability, často můžete vidět spíše strom, který drží uhnilý kůl, než že by kůl pomáhal stromu. Pozorováním, přemýšlením a jistou dávkou biologické empatie je obvykle možné snížit riziko pochybení na přijatelné minimum.

FOTO: PAVEL CHLOUBA

Rozhovory s architektem

Rozhovory s architektem