Rozhovory s architektem


Součástí mnoha zahrad bývají živé ploty a jarní období je jedním z termínů, kdy se tyto zelené bariéry vysazují nejčastěji. Jejich výsadba je zdánlivě jednoduchá, ale i při ní mohou vznikat chyby, které rozhodují o kráse a funkčnosti živého plotu. I tentokrát jsme se s otázkami, které souvisejí se zakládáním zahrady, obrátili na našeho externího kolegu, zahradníka Pavla Chloubu.

Živé ploty mohou zahradě nabídnout neopakovatelnou atmosféru vnitřního klidu.

Co je nejdůležitější zvládnout při pěstování živých plotů? Živé ploty mají velkou moc ovlivňovat vzhled i funkci zahrady. Mohou zahradě výrazně pomoci, ale také jí uškodit. K tomu dochází zejména v situacích, kdy živý plot „nefunguje“ tak, jak má. Pro dosažení funkčního živého plotu musí být splněny následující tři podmínky:
  • výběr vhodného druhu a pořízení kvalitních rostlin,
  • pečlivá příprava půdy a správně provedená výsadba,
  • pravidelná a odpovědná péče po celou dobu existence živého plotu.
Při podcenění jedné z těchto podmínek nebude živý plot plnit zcela svoji roli a budete nespokojení i s jeho vzhledem. Možná bychom si mohli pro pořádek připomenout základní typy živých plotů.

Dobrou zprávou pro nekonzervativní majitele pozemků je, že navzdory předsudkům lze živé ploty pěstovat i z mnoha kvetoucích dřevin.

Podle vzhledu se živé ploty dají rozdělit do tří základních kategorií. Jsou to volně rostoucí živé ploty, nízké lemy a pravidelně stříhané živé ploty. Volně rostoucí živé ploty zpravidla tvoří směs různých dřevin, i když to není podmínkou. Tyto dřeviny se vysazují do pásů a nechávají se obvykle spontánně růst, udržují se minimálně nebo vůbec. Mohou být pestré, různorodé a proměnlivé a nabízejí útočiště drobným živočichům, čímž plní i škálu ekologických funkcí. Jejich typickou vlastností je, že pokud některá rostlina z tohoto systému odumře, volné místo rychle vyplní jiné rostliny nebo větve stávajících keřů. Pro menší rodinné zahrady může být určitou nevýhodou, že volně rostoucí živé ploty zabírají hodně místa. Do druhé skupiny patří nízké lemy, které oddělují okrasný záhon od chodníku či trávníku. Jejich hodnota u nás ještě není doceněná, možná by si proto tyto útvary zasloužily více prostoru. Pokud se pro výsadbu těchto lemů použijí dřeviny, jedná se v podstatě o nízkou formu živého plotu. Pro jejich založení a údržbu platí stejná pravidla jako u tvarovaných živých plotů. Třetí skupinu představují pravidelně stříhané živé ploty, které jsou u nás pravděpodobně nejvíce rozšířené. Žel také platí, že právě u těchto plotů dochází k největším pochybením, která vedou k nespokojenosti a ke zklamání. Jakých nejčastějších omylů se dopouštějí majitelé zahrad při pěstování živých plotů? Poměrně často se stává, že majitel zahrady či pozemku si vybírá rostliny do živého plotu výhradně na základě estetických kritérií, přičemž místní klimatické a půdní podmínky vůbec nebere v úvahu. Tím jsou některé výsadby předem odsouzeny ke starostem a trápením. Uvedl byste nějaký konkrétní příklad?

Na nevhodném stanovišti a při nulové péči nebude Cypřišek Lawsonův v dobrém stavu.

Pro ilustraci by mohly posloužit třeba některé odrůdy cypřišků, které se nabízejí často nejenom v zahradnictvích, ale také prostřednictvím zásilkových firem. K nejoblíbenějším odrůdám patří cypřišek Lawsonův (Chamaecyparis lawsoniana ‚Columnaris‘). Tento druh potřebuje ke svému rostlinnému štěstí dobře propustnou, ale vlhkou půdu s vyšším obsahem vápníku. Navíc mu svědčí i vyšší vlhkost vzduchu. Pokud se tato dřevina vysadí do těžké jílovité půdy nebo do trvale mokré rašeliny, je pravděpodobné, že se jí nebude dařit. Nemusí přitom nutně uhynout, ale nebude tak hezká, jak se od ní očekává. Takže při plánování živého plotu se snažte skloubit krásu s funkčností. Také platí, že čím extrémnější jsou podmínky stanoviště, tím důležitější je upřednostnit kritérium vitality rostliny nad její krásou. Pokud si zahrádkář, respektive majitel pozemku už vybral správný druh či odrůdu, jak by měl postupovat dále? Nastává důležitá etapa a tou je nákup rostliny. Nechci radit, kde a jak nakupovat, protože možností je mnoho, přičemž různé z nich mohou být dobré. Chtěl bych jen upozornit na jeden nešvar. Od pěstitele se rostliny na živé ploty občas dovážejí k obchodníkům ve dřevěných paletách, tzv. naležato. Obvykle se to týká cypřišků a tújí, kterých se při tomto způsobu dopravy vejde do kamionu velké množství. Na tom ještě není nic špatného, pokud se tyto bedny použijí pouze k dopravě. Odpovědný obchodník by měl takto dovezené rostliny z beden vyložit. Stává se však, že bedny slouží zároveň k prodeji. Dřeviny tak na sobě často leží i mnoho dnů, snadno se zapaří a to je vlastně začátek jejich konce. Nejhorší je, že takto poškozené dřeviny neodumřou hned. Odumírat mohou i několik týdnů, větve postupně ztrácejí svěží barvu a rezavějí. Může se stát, že jedna část rostliny zůstane nepoškozená, zatímco druhá úplně uschne. Pro živý plot je takto poškozená rostlina už ale nepoužitelná. Jak by se mělo správně postupovat při výsadbě živého plotu? Uvědomte si, že živý plot se obvykle zakládá na mnoho let. Proto je třeba rostlinám připravit výborné půdní podmínky, aby na stanovišti nejen přežily, ale také prosperovaly. Je-li to alespoň trochu možné, vykopejte pro mladé rostliny strouhu, jejíž dno narušte krumpáčem, aby nebylo utužené. Pokud původní zemina není dost kvalitní, vylepšete ji třeba velkorysou dávkou kompostu nebo zahradnického substrátu. Také se vyplatí přidat pomalu rozpustné hnojivo, které čerstvě vysazeným rostlinám zabezpečí přísun živin na nejbližší měsíce. I když upřednostníte kopání jednotlivých výsadbových jam, musejí být jámy dostatečně velké a vyplněné kvalitní zeminou. A nejdůležitější pravidlo na konec – mezi jednotlivými rostlinami nikdy nenechávejte růst trávník. Je to nepraktické kvůli jeho údržbě, trávník navíc představuje konkurenční porost, který živému plotu odčerpává hodně vláhy i živin. Závěrem ještě poprosíme o pár rad, jak o živý plot pečovat v období po výsadbě? V případě, že máte založený živý plot jako volně rostoucí, starejte se o něj zejména v prvních měsících jeho života. Udržujte ho odplevelený, zalévejte a přiměřeně přihnojte, abyste ho povzbudili k růstu. Jak bude živý plot stárnout, péče o něj bude ubývat. Pravidelně tvarované živé ploty vyžadují stejnou údržbu, navíc je ale musíte pravidelně stříhat a zkracovat jim výhony, a to hned v prvním roce. U jehličnanů nemusíte být příliš razantní, ale každé seříznutí alespoň o pár centimetrů na výšku i ze stran, podporuje růst nových výhonů a jejich rozvětvování. Minimálně stejně důležité jsou odvaha a chuť řezat i listnaté druhy dřevin. Mnoho lidí žije s pocitem, že si zaplatili drahocenné centimetry a že živý plot musí narůst co nejrychleji. Pokud se dřeviny ale nechají napospas vývoji, vytvoří dlouhé výhony. Zdánlivě tak získáte výšku, ale ne hustotu živého plotu. Jestliže ponecháte zkracování výhonů na pozdější dobu, bude živý plot hustý jen v horní části, dolní třetina či polovina plotu bude řídká. Náprava takového stavu je obtížná, jedinou spolehlivou cestu představuje – a to jen u některých druhů rostlin – hluboké seříznutí rostlin až na jednu třetinu výšky a postupné dopěstování celého plotu. FOTO: PAVEL CHLOUBA A IVETA CHLOUBOVÁ

Rozhovory s architektem


Komentáře

Napsat komentář