Rozhovory s architektem


Jenom těžko byste hledali zahradu, ve které by nerostly okrasné dřeviny. Snad jen v ultramoderních minimalistických zahradách mohou rostliny tohoto typu někdy chybět. Jinak jsou to právě keře, které tvoří základ téměř každé zahrady. Jak je nakoupit a dobře vysadit? To je otázka, kterou se zabývá nejeden zahrádkář. O odpovědi na nejčastější otázky jsme požádali i našeho externího spolupracovníka, zahradníka Pavla Chloubu.

Jenom těžko byste hledali zahradu, ve které by nerostly okrasné dřeviny.

Čeká nás nákup keřů v zahradnictví, na co všechno bychom měli myslet? Čemu bychom se měli vyhnout a co a jak nakupovat? I výsadbu keřů si musíte dobře naplánovat. Ještě před vstupem do zahradnictví byste měli alespoň tušit, o jaké dřeviny máte zájem. Aby však jejich výsadba vedla k co nejlepším výsledkům, měli byste zohlednit i tyto požadavky:
  • Vybírejte zásadně ty druhy, které mají reálnou šanci přizpůsobit se podmínkám, které panují na vaší zahradě.
  • Keře volte tak, abyste nakonec získali takové druhy, které učiní zahradu zajímavou po co nejdelší období v roce. To může být někdy trochu obtížné, protože některá zahradnictví a hobbymarkety nabízejí především druhy atraktivní v aktuálním období.
  • Při plánování výsadby a nákupu keřů myslete také na různou výšku jednotlivých druhů. Pokud bude plánovaný záhon širší, musíte mít promyšlené, které druhy vysadíte do pozadí, které do středu a které na okraj záhonu.
  • Vždy si vybírejte jen zdravé a vitální rostliny. Dobrý zdravotní stav rostlin je předpokladem jejich dobrého vývoje a vaší budoucí spokojenosti.
  • Nákupů dřevin, které byly zlevněny kvůli horšímu zdravotnímu stavu, nebo těm, které evidentně trpí nějakým problémem, se naopak určitě vyvarujte.
Existují nějaké spolehlivé znaky, podle kterých můžeme poznat kvalitu prodávaných dřevin? Těch znaků je více. Některé se týkají přímo prodávaných rostlin, další jsou pak sekundární, ale mohou být při rozhodování dobrým pomocníkem. Při obhlídce rostliny si všímejte zejména jejího celkového stavu – barevnosti, tvaru, hustoty olistění, zdravotního stavu. Třeba u některých jehličnatých dřevin může právě barva jehličí prozradit opravdu hodně. Pokud jsou jehličnany v horším stavu, obvykle neodumírají rychle, ale postupně ztrácejí barvu. Jestliže tato situace nastane, není už velká šance rostliny zachránit. Pro posouzení optimální barevnosti je potřebné mít trochu vycvičené oko, ale rozhodně se vyplatí snažit se o barevné zhodnocení rostliny ještě před tím, než ji vložíte do nákupního košíku. U posuzování tzv. sekundárních znaků vám může při výběru pomoci například poměr velikosti rostliny a květináče. Pokud je rostlina na prodejním místě nestabilní a více leží, než stojí, je pravděpodobné, že je v pěstitelské nádobě už nepřiměřeně dlouho. Neznamená to automaticky, že právě odumírá nebo že ji nelze použít, pouze to naznačuje, že její kvalita už nejspíš není ta nejvyšší možná. I silné zaplevelení zeminy může prozradit, že prodávaná dřevina je u obchodníka už zbytečně dlouhou dobu. Když už máme dřeviny nakoupené, čeká nás jejich výsadba. Lidé se často ptají, jak rychle musejí začít s výsadbou. Mají spěchat? Pokud máte k dispozici rostliny pěstované v nádobách, není velký spěch nutný. Pokud se o rostliny v květináčích dokážete postarat tak, aby neuschly či jinak netrpěly, můžete je klidně vysazovat postupně a bez stresu. Jestli si ale pořídíte rostliny pouze v zemním balu, neměli byste s výsadbou příliš otálet. Jde o dřeviny pěstované na poli, které byly před expedicí vykopány tak, aby část jejich kořenů mohla být spolu s půdou zabalená do nějaké tkaniny, nejčastěji do juty. Takto expedované rostliny byste měli vysadit do několika dnů od nákupu. Pokud to z nějakých důvodů není možné, pokuste se pro ně najít chráněné místo, kam je provizorně založíte. Kořenové baly můžete zasypat pískem, zeminou nebo je alespoň v nouzi zakrýt na pár dnů starými hadry, kartony či slámou. Účelem tohoto zakrytí je ochrana proti rychlému vysychání půdy kolem kořenů. Ještě se můžete setkat s dřevinami prostokořennými. Tato situace bývá už v prodejnách hobby poměrně ojedinělá, ale v menších zahradnictvích ji můžete občas ještě zažít. Zvláště brzy zjara nebo později na podzim se mohou takto některé druhy vysazovat. Jde obvykle o obyčejné a vitální keře, které se pěstují ve volné půdě. Před expedicí se vyorají, svážou do svazků a prodávají se pak bez půdy. Pokud si takové rostliny pořídítev jarním období, je důležité je vysadit co nejdříve. Na podzim spěch není tak nutný, vysazovat je můžete až do chvíle, než zamrzne půda. Nemůžete-li z nějakých důvodů sázet takto expedované rostliny hned po nákupu, vykopejte pro ně jamku nebo rigol a založte je tam tak, aby jejich kořeny byly prosypány půdou a neosychaly na vzduchu. Nejpříjemnější období pro vysazování rostlin je jaro, ale i později je možné dřeviny vysazovat. Lze obecně říci, jestli existuje nějaký termín, kdy musíme zastavit výsadbové práce na zahradě? To je častý a důležitý dotaz. Mnoho, ale opravdu mnoho lidí žije s představou, že jakmile se ochladí, musejí výsadbu dřevin ukončit. Je to ale obrovský omyl. Zkuste si představit, že květináč je pro rostlinu něco jako vězení – může v něm přežít, ale nikdy jí v květináči nebude tak dobře jako ve volné půdě. Malý objem nádoby dříve promrzne, dříve se ohřeje a vyschne a snadněji se úplně promáčí. To všechno jsou stresové faktory, které rostlinu brzdí ve vývoji. Vysvobození rostliny z květináče a výsadba do volné půdy je pro ni proto pozitivní změna. Podzimní zchlazení nebo plískanice může vadit citlivějším lidem a chápu, že se jim do vysazování moc nechce. Ale rostlinám to nevadí, naopak jim výsadba prospěje. Ani při prvních podzimních mrazících vysazování rostlin definitivně neskončilo. Jediné, co dřeviny potřebují, je, aby půda nebyla promrzlá, tenký škraloupek ledu na povrchu půdy ale žádnou překážkou k výsadbě určitě není. Z uvedeného plyne, že žádný fixně daný termín k ukončení výsadeb neexistuje, je pouze potřeba sledovat počasí. Pokud půda nepromrzne a zůstane kyprá, můžete směle vysazovat klidně i v zimních měsících, pokud je teplota nad nulou. Zmínil jste vysazování rostlin se zemním balem. Mohl byste vysvětlit, jak se vysazují takto expedované dřeviny?

Dřeviny, které koupíte se zemním jutovým balem, vysazujte tak, že celý bal vložíte do výsadbové jámy. Jutový obal na kořenech ponechte bez zásahu.

Postup výsadby je téměř stejný jako u jiných rostlin. Kořenový systém se obvykle zabalí do jutové plachetky, která drží všechny kořeny dobře pohromadě, aby z nich neopadala půda. Takto upravená rostlina se vysadí i s jutou, která se brzy v půdě zcela rozpadne a kořeny jí snadno prorostou. Někdy se však rostliny expedují zabalené do umělohmotné textilie. Jde o horší variantu, protože umělohmotná plachetka se v půdě nerozloží a neměla by se do ní proto vůbec dostat. Je důležité před vysazováním dřeviny ještě nějak upravovat? Některé druhy dřevin ocení relativně razantní seříznutí ještě před výsadbou nebo těsně po ní. Může se to týkat různých listnatých keřů, které rostly ve školce těsně jeden vedle druhého a ve velké konkurenci se vytáhly za světlem, čímž ztratily kus ze své přirozené krásy. Jejich seříznutí vyvolá růst nových výhonů a silné vylepšení vzhledu. Může se to týkat některých druhů svíd, zlatice, tavolníků, pámelníků, hortenzií, ale i celé řady dalších druhů. V případě, že budete přesazovat starší dřeviny na jiné místo, je zkrácení výhonů skoro nutností, protože hluboké seříznutí razantně sníží odpařování vody z rostliny a často bývá jediným opravdu účinným prostředkem, který dokáže zajistit přežití rostliny. Při vysazování rostlin z květináčů vás často čeká ještě jedna povinnost, kterou mnozí pěstitelé zanedbávají. Kořeny v květináči mnohdy vytvoří pevný a hustý bal. Proto se kořenový systém musí někdy uměle rozrušit. Obvykle postačí, když rukama mírně narušíte kořeny, čím jim pomůžete ke snadnějšímu pronikání do půdy ve výsadbové jamce. Někdy to však nejde tak snadno a musíte si pomoci nůžkami či nožem. Ve většině případů si kořeny pomohou samy, ale narušením kořenového balu můžete výrazně urychlit zakořenění rostliny na stanovišti, čímž také ulehčíte a zrychlíte vývoj keře a jeho optimální stav. Jak by měla probíhat vlastní výsadba rostliny? Výsadba není obtížná záležitost, ale je důležité přistoupit k ní odpovědně. Často slyším od lidí, kteří mají v plánu něco pěstovat, že to jdou píchnout nebo dokonce zakopat na zahradu. Možná trochu odbočuji, ale už z těch slov je cítit povrchnost, nezájem a možná dokonce opovržení. Při výsadbě musíte vykopat výsadbovou jamku, která by měla mít dostatečnou velikost. Zahradnická teorie říká, že jamka by měla být minimálně dvakrát větší než kořenový bal. Zejména v utužených a těžkých půdách se vyplatí vykopat jámu ještě větší nebo dokonce zrýt celý prostor určený pro výsadbu rostlin. Důležité je nakypřit dno jámy krumpáčem či rýčem tak, aby bylo kypré a kořeny rostlin mohly snadněji pronikat mimo její prostor. Pokud vysazujete větší keře či stromky, obvykle postačí, když výsadbová jáma bude jenom o málo hlubší než výška kořenového balu. Většina kořenů se rozprostírá v horní vrstvě půdy, kde je nejvíce živin a vzduchu. Proto by výsadbová jáma měla být spíš širší než zbytečně hluboká. V případě, že budete vysazovat dřeviny do méně kvalitní půdy, je prospěšné půdu vylepšit kvalitnější zeminou či kompostem – podle individuálních nároků vysazované rostliny. Vylepšenou zeminu s tou původní ale důkladně promíchejte, aby vznikla pěkná homogenní směs. Při výsadbě dbejte také na to, abyste rostlinu nevysadili příliš hluboko, mohlo by jí to vážně ublížit. Ale i toto pravidlo má své výjimky. Například růže či plaménky můžete vysazovat o něco hlouběji, než rostly původně. FOTO: PAVEL CHLOUBA

Rozhovory s architektem


Komentáře

Napsat komentář