Rozhovory s architektem


Všimli jste si, že když se mluví o architektuře zahrady, skoro vždy se to týká zahrad okrasných? Kromě nich ale existují i zahrady, které mají trochu jiné poslání. Jsou to zahrady užitkové, někdy také hezky označované jako zahrady kuchyňské.

Každý zahrádkář uvítá dobře míněné rady zahradního architekta. zajímavé jsou i jeho postřehy týKající se chyb, Kterých se běžně dopouštíme.

Každý zahrádKář
uvítá dobře míněné
rady zahradního
architeKta. zajímavé
jsou i jeho postřehy
týkající se chyb,
Kterých se běžně
dopouštíme.

Tyto zahrady jsou sice historicky mnohem starší než zahrady okrasné, ale donedávna si jen málokdo uvědomil, že užitková zahrada může být nejen praktická a funkční, ale také krásná. Oslovili jsme proto opět našeho kolegu Pavla Chloubu, abychom si popovídali i o zakládání užitkových zahrad.

Užitkové zahrady měly už naše babičky a jejich babičky, málokdy přitom potřebovaly rady, jak zahradu založit a jak ji udržovat. V čem je to dnes jiné?

Změnilo se toho hodně. To nejhorší, co nás vůbec mohlo potkat, je ztráta kontinuity. Naše babičky a prababičky obvykle pokračovaly v tom, co jim zůstalo po předcích. Rodiny, které bydlely na venkově, měly k dispozici půdu a péče o ni byla samozřejmá. V devadesátých
letech minulého století mnoho rodin dospělo k názoru, že navždy skončí s dřinou na zahradě a nahradí ji relaxováním. Proto zdánlivě natrvalo srovnaly brázdy po bramborách a na jejich místo vysely trávník a vybudovaly bazény. V té době panovala prostě nálada, že
pěstování zeleniny je už nemoderní a nevyplatí se.

Myslíte, že tato nálada a s ní spojené pocity jsou dnes už minulostí?

Bylo by to moc dobré, ale zdaleka to tak není. Ve většině případů tento názor ještě nabral na intenzitě. Existuje stále velké množství lidí, kteří užitkové pěstitelství považují za nemoderní, a někdy dokonce i za trochu podřadnou činnost. Na druhé straně ale vznikají i početné skupiny lidí, kteří si dobře uvědomují nutnost domácího pěstování ovoce a zeleniny, a to nejen z ekonomických důvodů.

Zmiňujete ekonomické důvody, domníváte se, že při rozhodování o stylu zahrady hrají důležitou roli?

Ano, myslím si to a považuji to za velice pravděpodobné. Mnoho rodin nezrušilo své užitkové zahrady hlavně proto, aby nemusely nakupovat potraviny, které jsou schopny si vypěstovat samy. Ale pozitivní změny, které souvisejí se zakládáním užitkových zahrad, nemají návaznost jen na ekonomickou situaci rodin. Mnoho lidí se začíná zamýšlet nad svým životním stylem, nad tím, co jedí a zda žijí alespoň trochu zdravě. Zvláště mladé maminky vytvářejí spontánní mikrokomunity stejně či podobně smýšlejících lidí. Tito lidé pak hledají alternativy, jak zdravěji žít. A to je jeden z dalších impulzů, který vede k jakési prozatím nesmělé renesanci užitkových zahrad. Cenné na tom je, že tyto impulzy nevznikají pouze z ekonomických důvodů, ale z opravdového přesvědčení.

V čem by mohly být užitkové zahrady jiné, než byly zahrádky už zmíněných babiček?

Zahrádky našich babiček byly hlavně účelné. Žilo se obyčejně a bylo málo času na nějaké velké krásno. Zahrada byla pouze pro pěstování a na zahradách se nežilo tak, jak to známe ze současnosti. Dnes je všechno jinak a mnozí lidé si uvědomují význam krásného prostředí, ve kterém žijí. Tomu všemu je třeba alespoň trochu podřídit i plánování užitkové zahrady. Pokud se tedy nechcete jenom brodit v zablácených záhonech, měli byste kuchyňské zahradě věnovat určitou energii i finance, abyste mohli hrdě říct, že vaše zeleninová zahrada není jenom praktická, ale i hezká.

Co všechno obnáší, abychom na konci našeho snažení mohli opravdu říct, že jsme vytvořili užitkovou zahradu dobrou pro život?

Zahrada ve starém, „babičkovském“ stylu může být krásná svou jednoduchostí.

Zahrada ve starém, „babičkovském“
stylu může být krásná svou
jednoduchostí.

Příjemná zeleninová zahrada nemusí být za každou cenu příliš velká, tedy pokud nebudete mít ambici vypěstovat si zeleninu i na zimní uskladnění. Méně je někdy více a v případě užitkové zahrady to platí dvojnásob. Takže hlavní pravidlo říká – vytvořte si jen tak velkou zahradu, kterou zvládnete sami nebo za pomoci rodiny udržovat v přiměřeném stavu. Vše další jsou spíše dobré rady než pravidla.

Na co by se ještě mělo při zakládání užitkových zahrad pamatovat?

Je toho rozhodně více. Určitě by na užitkové zahradě neměl chybět kompost, ale to není žádná objevná informace. Také doporučuji, aby na každé zahradě tohoto typu byl alespoň malý pracovní stůl, u kterého bude možné v pohodlné poloze sázet a pikýrovat rostliny či čistit sklizené ovoce a zeleninu. Ideálně by měl být krytý proti dešti, ale to už není tak důležité. Podstatné ovšem je, aby na zahradě byla nádrž na vodu – nejlépe dešťovou, která je pro zalévání nejlepší. Pro celkový komfort práce je praktické, aby prostory mezi záhonky tvořily zpevněné chodníky – z dlažby, kamenů nebo jiných spolehlivých materiálů. Právě chodníky bývají při zakládání zahrad největší komplikací. Jde ale o jednorázovou záležitost, kterou se rozhodně vyplatí podstoupit. Možnost pobývat na zahradě díky chodníkům i ve vlhkém počasí je k nezaplacení.

Jak by vlastně měly vypadat jednotlivé záhony pro pěstování?

K jednotlivým záhonkům byste se měli snadno dostat ze všech stran a jednoduchý přístup by měl být i k rostlinám, které se zde budou pěstovat. Pokud plánujete záhony udržovat z chodníčků, neměly by být příliš široké. Šířka záhonů může být různá, podle osob, které na nich budou pracovat, myslím ale, že by neměly být širší než 120 centimetrů. Okraje záhonů by měly být pevné a alespoň mírně vyvýšené. Případná možnost zřízení klasických vyvýšených záhonů ještě více zvýší komfort práce.

V našich rozhovorech se nevyhýbáme ani chybám a nedokonalostem, kterých se na zahradách dopouštíme. Jaká rizika hrozí při zakládání užitkových zahrad?

Někdy se stává, že lidé, kteří s pěstováním zeleniny teprve začínají, jsou velice skromní a opatrní a říkají, že jim pro začátek stačí jediný záhon na pár rajčátek. Myslím si, že by i ta nejmenší užitková zahrádka měla mít k dispozici alespoň tři zeleninové záhony, na kterých by se mohly jednotlivé plodiny střídat podle zásad osevních postupů. Pro rajčata je třeba ideální, aby se na stejné místo vysazovaly až po pěti letech, minimálně tříletý rytmus střídání je ale opravdu nezbytný.

Na užitkových zahradách můžeme pěstovat také ovoce. Platí nějaká pravidla, na která bychom měli myslet právě v souvislosti s ovocem?

K výsadbě musíte vybírat samozřejmě jen druhy a odrůdy, které mají předpoklady k tomu, aby mohly v daném místě prosperovat. Je ale důležité znát také dráhu slunce a předvídat, jak velké budou ovocné dřeviny v dospělosti. Díky tomu jim budete moci vybrat takové stanoviště, na němž nebudou ani za pár let stínit užitkovou zahradu. Ve stínu by se totiž dařilo jen malému množství užitkových rostlin. Pečlivé naplánování výsadby ovocných stromků proto může zabránit řadě zklamání.

FOTO: PAVEL CHLOUBA A IVETA CHLOUBOVÁ

Rozhovory s architektem


Komentáře

Napsat komentář