Sekera nebo štípačka
Topit dřevem je ekologické a levné, proto tento způsob preferuje stále více lidí. A ti řeší podzim co podzim otázku, jak získat palivo co nejjednodušším způsobem. Zatímco jedni stále dávají přednost práci s kvalitní sekerou, jiní uvažují o tom, že by si ji ulehčili se štípačkou dřeva.
Nová sekera vždy ulehčí práci. Tedy pokud si vyberete tu správnou. Dělí se hlavně podle toho, k čemu je chcete používat. Pro běžnou práci se prodávají sekery s klasickým tvarem ostří, pro štípání špalků klínové. Případně je možné zvolit takzvaný kalač, do kterého můžete kladivem bouchat shora v případě, že se špalek nepodaří rozštípnout napoprvé. Ceny kvalitních seker se pohybují nad tisíc korun.
Co doma potřebujete
Na přípravu třísek, ale i kempování se hodí malé sekerky, které jsou lehké a přizpůsobené tomu, aby se vešly i do běžného batohu, když si je budete brát s sebou do přírody. Slouží k obvyklé přípravě dřeva, dělení soušek na menší díly, aby se lehce spálily na ohýnku. Především je však využijete doma při přípravě třísek na zatápění.
Klasickou domácí sekeru, vhodnou k přípravě dřeva na zimu, poznáte podle štípacího klínu v těle, který jí nesmí chybět. Různí výrobci ho řeší různě: někteří takto vytvarují jen jeden nebo dva profily směrem k topůrku, jiní přidávají rozšíření v celé ploše.
Menší univerzální sekery vhodné na třísky nebo do batohu najdete i v nabídce firmy AC-T SERVIS.
Zajímavé řešení nabízejí některé výrobky, které mají do čepele vestavěný takzvaný rozpěrný klín, což je ocelový klínek upevněný v pružině. Pokud nepracujete, vyčnívá z těla sekery jen málo. V okamžiku, kdy se ostří zaboří do dřeva, vyjede ven a napomáhá rozlomení špalku.
Speciality nejen pro řemeslníky
Zvláštní kategorii tvoří takzvané kalače. Jde vlastně o obyčejnou sekeru, která bývá o něco užší, ovšem hlavu má mohutnější, takže neobepíná jen úzkým pruhem kovu topůrko. S kalačem se pracuje trochu jinak. Používá se na velké špalky tam, kde už dopředu předpokládáte, že nebude možné dřevo rozdělit jedním úderem. Můžete totiž do něj tlouct těžkým kladivem jako do klínu, díky mohutné hlavě sekery nehrozí poškození. Pokud o jeho nákupu uvažujete, promyslete si, zda vám nestačí obyčejný klín za několik desetikorun, který poslouží stejně.
Vertikální štípačky rozdělí jak tvrdé dřevo, tak velké špalky.
Mezi speciality sloužící spíše řemeslníkům patří tesařské sekery. Mívají asymetrický tvar a tělo probrané tak, aby je bylo možné uchopit blízko ostří. Kvůli asymetrii se vyrábějí speciálně pro praváky i leváky.
Podle velikosti
Velikost sekery se odvíjí jednak od velikosti osoby, která s ní bude pracovat, a jednak podle použití. Univerzální délky kolem třiceti nebo čtyřiceti centimetrů poslouží pro štípání třísek. Ty vhodné na půlení a čtvrcení špalků mívají kolem metru, aby bylo možné s nimi pracovat obouručně. Čím delší dráha po nápřahu, tím větší razancí se sekera do špalku zasekne.
Horizontální stroje jsou určené spíše na menší kusy měkkého dřeva.
Mezi velkými sekerami se objevují i takové, které se od klasických liší netradičním uchycením těla sekery: místo aby se topůrko na konci zužovalo, naopak obepíná ostří. Podle uživatelů mají tyto výrobky tu výhodu, že polyamidové topůrko vyztužené skelnými vlákny je lehké, takže veškerý švih se soustředí do ostří, a ani s větší sekerou není práce tak náročná jako při používání klasické.
Štípačku ano, nebo ne?
Štípačku ocení nejen ti, kdo musejí připravit kubíky dřeva na topení, či fandové techniky, kterým taková mašina udělá radost, ale i starší lidé, kteří by už práci s obyčejnou sekerou nezvládli.
Většina štípaček mívá třífázové napájení, občas se nabízejí i jednofázové. je tedy dobré vědět, jakou máte doma přípojku.
Aby stroj opravdu pomohl, je třeba vybrat správný typ a model. Hydraulické štípačky se dále dělí na horizontální a vertikální. Ty první mají menší výkon a dovolují štípat pouze krátké špalky o průměru špalku do dvaceti pěti centimetrů a půlmetrové délky. Ulehčí sice práci, ovšem čas nikoli. Za plusy těch vertikálních lze označit mnohem větší výkon a možnost štípat delší špalky o větších průměrech.
Pokud pracujete s horizontálními, doporučuje se je postavit například na betonovou zídku, abyste se nemuseli k práci ohýbat. Tento problém řeší vertikální štípačky. Ty se jedna od druhé liší v podstatě jen výkonem a tím i maximálním průměrem a délkou špalků, které zvládnou zpracovat. Bez problémů si poradí s více než metrovými poleny širokými třicet centimetrů. Většina z nich mívá třífázové napájení, občas se nabízejí i jednofázové. To je dobré vědět předem, pokud si nejste jisti, jakou máte u domu přípojku.
Při výběru se vyplatí dbát na drobnosti, které dokážou práci zrychlit a zjednodušit, nebo naopak znepříjemnit. Platí to třeba o upínání spodní základny. Pokud je možné měnit její výšku bez nářadí, výrazně to zkracuje práci. Častou uživatelé řeší i to, že když se štípací klín vrací do výchozí polohy, jde to pomalu a prodlužuje to dobu štípání. Ale když má štípačka aretaci horní úvrati, můžete stejně dlouhé špalky vkládat bez toho, aby klín stoupal až do maximální horní polohy.
Jakou vybrat?
HORIZONTÁLNÍ
Horizontální jsou určené spíše na měkké dřevo, tvrdé zvládnou pouze bez suků. Maximální průměr špalku, který rozštípnou, je kolem 25 a délka kolem 50 centimetrů.
VERTIKÁLNÍ
Zde záleží na jejich výkonu, ale všechny zvládnou téměř bez problému dělit i tvrdé dřevo se suky.
Maximální průměr dřeva může být až 40 a délka kolem 130 centimetrů.
VŘETENOVÁ
Jde o specifický typ štípačky, kdy se vřetenovitý klín se závitem přišroubovaný na elektromotoru zasekne se do dřeva a to rozpůlí. V drtivé většině jde o podomácku vyráběné modely, ale koupit se dají i na internetu. Mezi jejich výhody patří rychlost práce a nižší cena. Za minus lze označit bezpečnost, která není ideální.
Pilu, nebo cirkulárku?
Ještě než začnete dřevo štípat, zpravidla ho musíte nařezat. Na výběr máte buď klasickou motorovou, nebo okružní pilu, tedy cirkulárku. Podle zkušeností těch, kdo topí dřevem celoročně a potřebují větší množství paliva, je výhodnější investovat do okružní pily. Jde sice o jednoúčelový stroj, ale dříví s ním nařežete daleko rychleji a s menším úsilím než motorovou pilou.
Radek Tichý, foto Shutterstock a archiv firem
Více informací se nachází v říjnovém vydání z roku 2017.
Sekera nebo štípačka
