Skleníky: To nejlepší pro vás


Zjistili jste, že zahrada je vaše hobby, jen záhony vám nestačí, a také byste si rádi prodloužili sezonu pěstování alespoň o nějaký ten týden? Pomůže vám skleník, fóliovník nebo pařeniště. Víte, jaký je mezi nimi rozdíl a který nejlépe vyhovovat vašim záměrům?

Skleník se stává praktickou součástí zahrady, najde využití po celý rok. Zvlášť pokud si pořídíte ten s ocelovou pozinkovanou konstrukcí a kvalitní výplní z polykarbonátu či skla, jeho životnost je téměř neomezená. Velmi podobné využití má fóliovník, který ale vydrží kratší dobu. Pařeniště využijete při pěstování nízké zeleniny a předpěstování sazenic.

Varianta 1: Skleníky

Skleník vám nejen prodlouží sezonu od předjaří do pozdního podzimu. Nabízí i další výhody. Chrání rostliny před deštěm, který například u rajčat způsobuje houbové choroby, i před větrem. Teplomilné druhy v něm rostou a plodí mnohem lépe – teplo skleníkového efektu je v tomto případě přínosem. Na jaře slouží k předpěstování sazenic zeleniny i květin a v zimě lze nevytápěný skleník využít pro pěstování otužilé zeleniny a za příznivého počasí i pro přezimování středomořských a subtropických přenosných rostlin. Na výběr máte množství velikostí a tvarů, vybírat lze i z různých materiálů.

K výhodám skleníku patří:

  • Je hezkou součástí zahrady.

  • Pevné stěny mohou nést poličky, které umožní lepší využití prostoru a pohodlné předpěstovávání sazenic.

  • Můžete ho temperovat, zvláště pokud je z polykarbonátu.

  • I bez vytápění uchovává teplo lépe a prodlužuje sezonu na jaře i na podzim.

  • Má nesrovnatelně delší trvanlivost než fóliovník.

Varianta 2: Fóliovník

Levnější alternativu skleníku nabízí fóliovník. Je velmi praktický, avšak méně pohledný. Jako konstrukce postačí ohnuté kovové tyče, kari sítě nebo dřevěné laťky, neboť fólie je lehká a snadno se s ní pracuje. Menší typy lze koupit i vcelku. Fólie propouští více UV paprsků než sklo, což rostlinám svědčí. Snadno vytvoří teplé a vlhké klima, které prospívá například paprikám. Jestliže se rozhodnete si ho vyrobit svépomocí, myslete na to, že k tomu potřebujete speciální fólii určenou právě pro tento účel. Pokud byste si koupili obyčejnou, může v horku uvolňovat škodlivé látky. Navíc vám vydrží sotva rok, pokud nebude odolná vůči UV záření. Když popraská a začne se rozpadat, budete všechny drobné kousky rozfoukané po zahradě sbírat hodně dlouho. Obvykle však fóliovník vydrží zhruba tři roky.

K výhodám fóliovníku se řadí:

  • Folií UV paprsky procházejí snáze nežli sklem. K rostlinám se jich dostane více, což podporuje jejich růst a plodnost. Úroda paprik a skleníkových okurek, kterým svědčí parné klima fóliovníku, tady může být i větší než ve skleníku.

  • Fólie je lehká – konstrukce fóliovníku proto postačí jednoduchá, nemusí mít nosnost jako u skleníku, a především se fólií jednoduše potáhne. Navíc se s ní snadno pracuje, spojovat ji můžete lepidlem i žehličkou přes papír.

  • Pořídíte ho výrazně levněji než skleník, ať již ho zakoupíte kompletní nebo si vyrobíte konstrukci a potáhnete ji fólií sami.

  • Fóliovník můžete poměrně snadno přemístit.

Varianta 3: pařeniště

Na malé zahrádce může pařeniště do jisté míry nahradit skleník, ale spíš bývá jeho doplňkem. Pravé pařeniště je velmi výhodné v tom, že ho vytápí hnůj uložený v jámě pod ním. Pokud si pořídíte kompletní pařeništní kryt, můžete ho používat na záhonech jen pro ochranu a při rychlení pěstovaných rostlin. Ale také můžete vyhloubit nejméně půl metru hlubokou jámu, kterou naplníte čerstvým hnojem, prolijete teplou vodou, která nastartuje zrání a tím i tvorbu tepla. Místo hnoje můžete použít i surový, ne zcela rozložený kompost nebo trávu, ale účinnost bude menší.

Výhodné je pařeniště s automatickým zvedáním oken podle termostatu – přes den, pokud svítí sluníčko, teplota uvnitř může stoupnout až příliš. A rostliny potřebují čerstvý vzduch právě v nejteplejší části dne.

K výhodám fóliovníku se řadí:

  • Pařeniště je vhodné pro pěstování nízké zeleniny a předpěstování sazenic.

  • Díky nízké výšce v zahradě neruší.

  • Mimo sezonu do něj můžete přemístit zeleninu určenou pro zimní sklizeň, abyste ji nemuseli hledat na zasněžených záhonech.

  • Teplo zde získáváte téměř zadarmo.


Celoroční využití nevytápěného skleníku

Začátek března: Můžete sít ředkvičky, saláty rané hlávkové i k řezu listů, kozlíček, špenát, karotku, kopr, roketu a další bylinky.

Konec března: Stále se vysévá salát, bylinky a ředkvičky pro průběžnou sklizeň, karotka, salát, pro předpěstování sazenic pak kedlubny, květák, kapusta, zelí a čínské zelí.

Duben: Za příznivého počasí můžete do skleníku přemístit předpěstovávaní sazenice rajčat, paprik a další teplomilné zeleniny. Budou mít více světla než doma a zesílí. Chlad jim už nevadí, pokud jsou odrostlé, ale nesmí zmrznout. Vysévat lze již i bazalku a další teplomilnější bylinky.

Květen: Můžete vysazovat rajčata, lilky, papriky, okurky, melouny, a to již počátkem měsíce, do skleníku přízemní mrazíky tak snadno neproniknou.

Srpen: Vysévají se ředkvičky, ředkve, špenát, salát, kozlíček, šrucha, kopr a další zelenina pro pozdní sklizeň. Můžete si zde předpěstovat květák, kapusty, pro zimní pěstování růžičkovou kapustu, kadeřávek, pórek.

Září: Počátek podzimu je vhodný pro poslední výsev ředkviček, ředkví, špenátu, kopru, kedluben, salátu, štěrbáku, pekingského zelí.


Celoroční využití pařeniště

Konec února: výsev ředkviček a salátu, kopru, petrželky, naťové cibulky

Duben: předpěstování veškerých sazeniček, výsev fazolek

Květen: výsadba keříčkových rajčat, skleníkových okurek, nízkých odrůd papriček

Srpen: výsev růžičkové kapusty, kadeřávku a póru pro zimní pěstování

Září: výsev ředkviček, špenátu, salátu, kopru, štěrbáku, kozlíčku, šruchy, raných kedluben

Jana Bucharová, foto Shutterstock a archiv firem

Více informací se nachází v březnovém vydání z roku 2017.

Komentáře

Napsat komentář