Skleníky: To nejlepší pro vás
Zjistili jste, že zahrada je vaše hobby, jen záhony vám nestačí, a také byste si rádi prodloužili sezonu pěstování alespoň o nějaký ten týden? Pomůže vám skleník, fóliovník nebo pařeniště. Víte, jaký je mezi nimi rozdíl a který nejlépe vyhovovat vašim záměrům?
Skleník se stává praktickou součástí zahrady, najde využití po celý rok. Zvlášť pokud si pořídíte ten s ocelovou pozinkovanou konstrukcí a kvalitní výplní z polykarbonátu či skla, jeho životnost je téměř neomezená. Velmi podobné využití má fóliovník, který ale vydrží kratší dobu. Pařeniště využijete při pěstování nízké zeleniny a předpěstování sazenic.
Varianta 1: Skleníky
Skleník vám nejen prodlouží sezonu od předjaří do pozdního podzimu. Nabízí i další výhody. Chrání rostliny před deštěm, který například u rajčat způsobuje houbové choroby, i před větrem. Teplomilné druhy v něm rostou a plodí mnohem lépe – teplo skleníkového efektu je v tomto případě přínosem. Na jaře slouží k předpěstování sazenic zeleniny i květin a v zimě lze nevytápěný skleník využít pro pěstování otužilé zeleniny a za příznivého počasí i pro přezimování středomořských a subtropických přenosných rostlin. Na výběr máte množství velikostí a tvarů, vybírat lze i z různých materiálů.
K výhodám skleníku patří:
Je hezkou součástí zahrady.
Pevné stěny mohou nést poličky, které umožní lepší využití prostoru a pohodlné předpěstovávání sazenic.
Můžete ho temperovat, zvláště pokud je z polykarbonátu.
I bez vytápění uchovává teplo lépe a prodlužuje sezonu na jaře i na podzim.
Má nesrovnatelně delší trvanlivost než fóliovník.
Varianta 2: Fóliovník
Levnější alternativu skleníku nabízí fóliovník. Je velmi praktický, avšak méně pohledný. Jako konstrukce postačí ohnuté kovové tyče, kari sítě nebo dřevěné laťky, neboť fólie je lehká a snadno se s ní pracuje. Menší typy lze koupit i vcelku. Fólie propouští více UV paprsků než sklo, což rostlinám svědčí. Snadno vytvoří teplé a vlhké klima, které prospívá například paprikám. Jestliže se rozhodnete si ho vyrobit svépomocí, myslete na to, že k tomu potřebujete speciální fólii určenou právě pro tento účel. Pokud byste si koupili obyčejnou, může v horku uvolňovat škodlivé látky. Navíc vám vydrží sotva rok, pokud nebude odolná vůči UV záření. Když popraská a začne se rozpadat, budete všechny drobné kousky rozfoukané po zahradě sbírat hodně dlouho. Obvykle však fóliovník vydrží zhruba tři roky.
K výhodám fóliovníku se řadí:
Folií UV paprsky procházejí snáze nežli sklem. K rostlinám se jich dostane více, což podporuje jejich růst a plodnost. Úroda paprik a skleníkových okurek, kterým svědčí parné klima fóliovníku, tady může být i větší než ve skleníku.
Fólie je lehká – konstrukce fóliovníku proto postačí jednoduchá, nemusí mít nosnost jako u skleníku, a především se fólií jednoduše potáhne. Navíc se s ní snadno pracuje, spojovat ji můžete lepidlem i žehličkou přes papír.
Pořídíte ho výrazně levněji než skleník, ať již ho zakoupíte kompletní nebo si vyrobíte konstrukci a potáhnete ji fólií sami.
Fóliovník můžete poměrně snadno přemístit.
Varianta 3: pařeniště
Na malé zahrádce může pařeniště do jisté míry nahradit skleník, ale spíš bývá jeho doplňkem. Pravé pařeniště je velmi výhodné v tom, že ho vytápí hnůj uložený v jámě pod ním. Pokud si pořídíte kompletní pařeništní kryt, můžete ho používat na záhonech jen pro ochranu a při rychlení pěstovaných rostlin. Ale také můžete vyhloubit nejméně půl metru hlubokou jámu, kterou naplníte čerstvým hnojem, prolijete teplou vodou, která nastartuje zrání a tím i tvorbu tepla. Místo hnoje můžete použít i surový, ne zcela rozložený kompost nebo trávu, ale účinnost bude menší.
Výhodné je pařeniště s automatickým zvedáním oken podle termostatu – přes den, pokud svítí sluníčko, teplota uvnitř může stoupnout až příliš. A rostliny potřebují čerstvý vzduch právě v nejteplejší části dne.
K výhodám fóliovníku se řadí:
Pařeniště je vhodné pro pěstování nízké zeleniny a předpěstování sazenic.
Díky nízké výšce v zahradě neruší.
Mimo sezonu do něj můžete přemístit zeleninu určenou pro zimní sklizeň, abyste ji nemuseli hledat na zasněžených záhonech.
Teplo zde získáváte téměř zadarmo.
Celoroční využití nevytápěného skleníku
Začátek března: Můžete sít ředkvičky, saláty rané hlávkové i k řezu listů, kozlíček, špenát, karotku, kopr, roketu a další bylinky.
Konec března: Stále se vysévá salát, bylinky a ředkvičky pro průběžnou sklizeň, karotka, salát, pro předpěstování sazenic pak kedlubny, květák, kapusta, zelí a čínské zelí.
Duben: Za příznivého počasí můžete do skleníku přemístit předpěstovávaní sazenice rajčat, paprik a další teplomilné zeleniny. Budou mít více světla než doma a zesílí. Chlad jim už nevadí, pokud jsou odrostlé, ale nesmí zmrznout. Vysévat lze již i bazalku a další teplomilnější bylinky.
Květen: Můžete vysazovat rajčata, lilky, papriky, okurky, melouny, a to již počátkem měsíce, do skleníku přízemní mrazíky tak snadno neproniknou.
Srpen: Vysévají se ředkvičky, ředkve, špenát, salát, kozlíček, šrucha, kopr a další zelenina pro pozdní sklizeň. Můžete si zde předpěstovat květák, kapusty, pro zimní pěstování růžičkovou kapustu, kadeřávek, pórek.
Září: Počátek podzimu je vhodný pro poslední výsev ředkviček, ředkví, špenátu, kopru, kedluben, salátu, štěrbáku, pekingského zelí.
Celoroční využití pařeniště
Konec února: výsev ředkviček a salátu, kopru, petrželky, naťové cibulky
Duben: předpěstování veškerých sazeniček, výsev fazolek
Květen: výsadba keříčkových rajčat, skleníkových okurek, nízkých odrůd papriček
Srpen: výsev růžičkové kapusty, kadeřávku a póru pro zimní pěstování
Září: výsev ředkviček, špenátu, salátu, kopru, štěrbáku, kozlíčku, šruchy, raných kedluben
Jana Bucharová, foto Shutterstock a archiv firem
Více informací se nachází v březnovém vydání z roku 2017.