Sklizeň kořenové zeleniny a její tajemství


Pěstování a posléze i sklizeň kořenové zeleniny je pro zahrádkáře vždy tak trochu tajemstvím. Nikdy totiž nevíte, co se skrývá pod zemí.
Sklizeň kořenové zeleniny je vždy tak trochu překvapení.

Sklizeň kořenové zeleniny je vždy tak trochu překvapení.

Dobrá zpráva je, že se sklizní kořenovin nemusíte pospíchat. Jsou ukryté v půdě a první mrazíky nepoškodí. Hlídejte si spíš než kalendář počasí. Rozhodně není vhodné jít na zahradu hned po dešti, na sklizeň je vhodná sušší a drobivá půda, která z kořenů snadno sama opadá.
Skladujte jen prvotřídní zeleninu.

Skladujte jen prvotřídní zeleninu.

Karotku snězte, mrkev uložte Nejdříve vždy sklízejte celer, jehož bulva je z poloviny na povrchu. Nejen pro něj platí, že po vyrýpnutí je dobré začít kořeny alespoň předběžně třídit. Velké a nepoškozené kusy dejte na jednu hromadu, pouze ty jsou vhodné k dlouhodobému skladování. Naopak drobné, zdvojené nebo přeseknuté kořeny zpracujete jako první. Snažte se také odhadnout, kolik zeleniny jste schopni najednou uložit, protože nosit do sklepa povadlé kořeny čekající na založení týden je škoda práce. V půdě si bez problémů počkají na příhodnou chvíli. Ne všechna kořenová zelenina je ale určená k tomu, abyste ji skladovali až do jara. Platí to například pro karotku. Rozlišení na karotku a mrkev není náhodné, z hlediska profesionálních zahradníků jde o dva různé druhy zeleniny, které se liší jak pěstováním, tak hlavně využitím. Šťavnatá karotka (na pěstování jí vyhovují lehčí záhřevné půdy) má vyšší obsah vody a měli byste ji okamžitě spotřebovat. Naopak mrkev s vyšším obsahem vlákniny i výživových látek je určena pro skladování. Nejlepší úrodu mrkve sklidíte na hlubokých středních hlinitých půdách s dostatečnou zásobou vody. Oba druhy nesnášejí vysokou hladinu spodní vody. Podobný rozdíl lze vysledovat i mezi pastinákem a petrželí. Oba sice spojuje bílá barva kořenů, ale opět se liší využitím. Pastinák, který má sladkou chuť, použijte jako přílohovou zeleninu. Petržel zase poslouží v kuchyni spíš ve formě koření. Jaké zvolit skladování? Máte-li pár kousků mrkve či petržele, ideální je zavařit je nebo nastrouhat či pokrájet a zamrazit. Ovšem tento způsob skladování vás nejen omezuje při dalším využití, ale především je zbytečně náročný a pracný. Kořenová zelenina se velmi dobře skladuje v čerstvém stavu uložená v bedničkách s pískem. Jak na to? Vyberte pouze nepoškozené, zdravé a velké kořeny či bulvy. Nať musíte ukroutit nebo odříznout jeden až dva centimetry od hlavy kořene tak, aby srdéčko vždy zůstalo nepoškozené. Jinak se odtud začne zelenina kazit. Bedničky zvolte raději nižší, budete tak mít lepší přehled o stavu úrody a lépe se vám bude kontrolovat než ve vysokých nádobách. Písek smíchejte s rašelinou tak, aby byl vlhký, nikoli mokrý. Uskladněná zelenina už vodu nepotřebuje, protože neroste. Vlhké prostředí ale zajistí, že kořeny a bulvy nebudou vysychat. Dostatečnou vlhkost kořenové zelenině přes zimu zajistí také mech, který někteří volí k ukládání úrody místo písku. Záleží jen na vás, co vám lépe vyhovuje. Pravidla skladování jsou v obou případech stejná. A rada na závěr: Pokud si ponecháváte část kořenové zeleniny pro získání semen v příštím roce, uložte tyto semenačky na jiné místo, ať na jaře nezjistíte, že bedýnka se zeleninou je prázdná a vy jste základ další úrody nakrájeli do bramboračky Kde jste udělali chybu? Sklizeň kořenové zeleniny je okamžik pravdy. Někdy vás čeká krásná úroda, jindy zklamání. Víte, co jste udělali špatně, když:
  • kořeny jsou členité, často jakoby podélně zaškrcené – semínka jste vyseli na nevhodné, nejspíš kamenité místo. Pokud takové kořeny vyrýpnete jen místy, jde nejspíš o napadení háďátkem severním.
  • kořeny jsou tenké a drobné – málo nebo příliš pozdě jste porost vyjednotili
  • uvnitř bulvy celeru je dutina – příčina je buď stejná jako v předchozím bodě, tedy příliš vody, nebo dusíkem přehnojený záhon.
  • na kořenech mrkve jsou vyžrané chodbičky, uvnitř můžete najít larvu – porost byl napaden nebezpečnou mouchou pochmurnatkou mrkvovou. Další rok se před ní můžete chránit chemickým postřikem nebo překrytím porostu netkanou textilií ve druhé polovině vegetace.
  • na kořenech mrkve nacházíte vpadlá černá místa, nejčastěji jsou poškozené vršek nebo špička kořene – jde o napadení černou hnilobou mrkve. Tady je nutné dbát na několikaletou pauzu mezi pěstováním na stejném pozemku, dost pomůže i výsev mořeného osiva.
  • kořeny petržele nebo pastináku mají rezavé stopy – jde o takzvanou abiotickou rzivost, kterou způsobuje pravděpodobně nekvalitní půda, zpravidla příliš těžká, mokrá nebo kyselá.
  • bulvy celeru jsou malé a drobné – buď byla půda nedostatečně vyhnojená (celer je dost náročný na kvalitní půdu), nebo jste vysadili takzvanou nastydlou sadbu. Tato teplomilná zelenina pak roste do nati a nezakládá bulvy.
FOTO: SHUTTERSTOCK A PROFIMEDIA.CZ

Sklizeň kořenové zeleniny a její tajemství

Komentáře

Napsat komentář