Sklo, polykarbonát, nebo fólie?

Rubrika: Skleníky a pařeniště, Zahradní stavby

Jak zajistit rostlinám optimální teplotu růstu za brzkého jara a pozdního podzimu? Skleníkem, fóliovníkem, nebo pařeništěm? Možností je víc, rozhodnutí, kterou zvolit, je na každém pěstiteli.

Fóliovník není plně zaměnitelný se skleníkem, slouží především k ochraně rostlin.

Všechny uvedené zahradní stavby prodlužují vegetační sezonu a každá má svá pro a proti. Před jejich pořízením si proto promyslete, k jakému účelu mají sloužit, které rostliny v nich chcete pěstovat, jaké materiály pro konstrukce a pláště jsou pro vás nejvhodnější a jaký provoz nejpřijatelnější. Pomoci vám může i naše malé info v kostce. Začínáme skleníky, které jsou u nás asi nejrozšířenější.

Nejlepší umístění
Skleník nejlépe využijete, když ho postavíte na slunném místě, hřebenem směrem od severu k jihu, pokud možno v blízkosti domu. Usnadní vám to práci s rozvody elektroinstalace pro případné přitápění a s přívodem vody. Dům může navíc chránit skleník před větrem. Neměl by na něj ale vrhat stín, stejně tak jako blízké stromy, ze kterých mohou navíc padat plody či ulomené větve.

Teplota ve skleníku

V nevytápěném neboli studeném skleníku začíná sezona až o šest týdnů dříve než ve volné půdě a na podzim je o přibližně stejnou dobu delší. Skleník je užitečný hlavně během sezony, v zimě se využívá k přezimování mrazuvzdorných druhů rostlin, kontejnerovaných dřevin a pro časné výsevy. Kvůli teplotním výkyvům je dobré ho pravidelně větrat.
V temperovaném neboli přitápěném skleníku se po sezoně udržuje stálá teplota okolo 10 °C, při které přezimují některé druhy orchidejí a kaktusů.
Vytápěný skleník je vhodný například k pěstování tropických rostlin, které potřebují teplotu zhruba 15 °C. Vytápění je finančně nákladné, proto se vyplatí spíše u velkých produkčních skleníků.

Způsoby vytápění
Plánujete-li přece jen stavbu vytápěného skleníku, budete ho nejspíš vytápět elektřinou. Počítejte proto s termostaty a dobrou izolací, praktické jsou i topné kabely. Nízké pořizovací náklady a snadnou instalaci má topení na naftu a lehké topné oleje. Provoz je však dražší a skleník musí být dostatečně větraný, může totiž docházet k uvolňování zplodin a ke kondenzaci. Využít je možné i plynové topení v podobě přenosných propanbutanových ohřívačů, u nichž je ale rovněž nutné dostatečné větrat, nebo napojení na hlavní přívod plynu.

Skleník lze postavit i na plechovou základnu

Základy a konstrukce
Při stavbě skleníku počítejte se základy do nezámrzné hloubky, tj. asi do 80–100 centimetrů. Kromě toho, že zajistí stavbě pevnost a stabilitu stavby, jsou důležité i jako ochrana proti hrabošům. Konstrukce skleníku musí být pevná, aby unesla krycí materiál, a odolná vůči povětrnostním vlivům, současně by ale měla mít jemné profily, které nebudou stínit rostlinám. Z materiálů se zejména dříve využívalo dřevo, dnes se uplatní především ocel, hliník, pozinkovaný plech a plast. Dřevo je tepelně nevodivé, což je výhoda, bohužel má krátkou životnost a je třeba o ně pravidelně pečovat. Nejpoužívanějším materiálem je žárově zinkovaná ocel. Má vysokou nosnost a dlouhou životnost, je však tepelně vodivá. Trvanlivý je také dobře tvarovatelný a téměř bezúdržbový hliník. Jeho nevýhodou jsou špatné izolační vlastnosti a přehřívání během sezony. Cenově dostupnější než dražší hliník je pozinkovaný plech. Nákladnější je také plast. K jeho přednostem patří lehkost, trvanlivost, tepelná nevodivost a ohebnost. Prodávaný skleník se většinou dodává v podobě stavebnice. Stačí ho sestavit a pospojovat jednotlivé díly pomocí šroubů, není třeba nic svařovat. Výplňový materiál se usazuje pomocí silikonového tmelu, speciálních svorek či lišt. Práci ve skleníku vám usnadní pořízení automatického větrání a zavlažování.

Výhody a nevýhody různého oplášťění

SKLO

+ výborná propustnost světla
+ odolnost vůči chem. vlivům
+ delší životnost
– nižší odolnost proti nárazu
– horší tepelná izolace

POLYKARBONÁT

+ výborná tepelná izolace
+ rozptyluje světlo
+ ohebnost a relativní odolnost proti nárazu
– dutinky se časem zanášejí
– kratší životnost, UV záření ničí materiál

FÓLIE

+ je nejlevnější
+ rozptyluje světlo
+ tzv. nafukovací fólie izoluje lépe než sklo
– malá nárazuvzdornost, riziko protržení
– musí se často měnit

Výplňové materiály
Výplňový materiál skleníku musí být dostatečně propustný pro sluneční záření, odolný vůči počasí, trvanlivý a co nejméně tepelně vodivý. Tradicí jsou skleněné výplně skleníku, které mají vysokou propustnost slunečního světla, dobře zadržují teplo a nepropouštějí UV záření. Nevýhodou skla je jeho váha a snadné rozbití. Krupobití odolávají tabule od tloušťky čtyři milimetry. Druhým nejčastěji používaným krycím materiálem je dutinkový polykarbonát. Je lehký, velice odolný, má dobré izolační vlastnosti a desky lze ohýbat, takže je možné z nich postavit obloukové skleníky. Díky dutinkám má polykarbonát i dobré tepelně izolační vlastnosti, hodí se proto pro vytápěné skleníky. Časem však může docházet k zanášení dutinek. Předejít tomu ale lze použitím samolepicí protiprachové pásky AntiDust.

Fóliové skleníky
Jednodušší a levnější variantou skleníku je fóliovník, který se hodí se i pro zahrádkáře, kteří si nejsou zatím jisti, že klasický skleník využijí. Jelikož je lehký, nepotřebuje pevné základy, postačí mu jen bodové ukotvení. Jeho odolnost se odvíjí od kvality fólie. Vybírat byste měli dostatečně pevnou a propustnou – tenká fólie vydrží rok, s UV ochranou dva roky, kašírovaná až pět let. Dobře tepelně izoluje tzv. dvojitá nafukovací fólie. Stejně jako u skleníků lze sehnat už hotové konstrukce fóliovníků různých velikostí nebo si je nechat vyrobit na míru. Přenosný neprůchodný fóliovník si můžete postavit i sami.

Pařeniště
Jako levná a prostorově úsporná náhražka skleníku se k pěstování nižších rostlin využívá pařeniště. Hloubka jeho základů je kolem 40 centimetrů a konstrukce bývá většinou ze dřeva, hliníku či z lehkých slitin. V případě tzv. teplého pařeniště se na dno ukládá kompost nebo hnůj, při jehož rozkladu se uvolňuje teplo umožňující vyhřívání. U studeného pařeniště je zdrojem tepla jen sluneční záření. Výplní jednotlivých tabulí může být opět sklo, polykarbonát nebo fólie. Mezi moderní materiály patří třívrstvé fólie, které mají životnost až sedm let. Pro svou pevnost se také používají kašírované fólie vyztužené mřížkou. Pořídit si rovněž můžete hotové konstrukce, které jednoduše složíte. Pařeniště se podobně jako fóliovníky využívají předevšímk předpěstování sadby a rychlení zeleniny.

FOTO: SHUTTERSTOCK, ARCHIV FIREM LANIT PLAST A BTGREEN