Smíšená výsadba teoreticky…


V přírodě vznikají druhově pestrá a životaschopná rostlinná společenstva, která se navzájem doplňují sama od sebe. Na zahradě musí rostlinný výběr provést člověk. Smíšené pěstování není však žádnou novinkou, praktikovaly ho už indiánské zemědělské kmeny.

V polykultuře vedle sebe rostou druhy zeleniny, bylinek i okrasných letniček.

Monokultura, tedy jeden rostlinný druh na celém záhoně, jednostranně vyčerpává půdu a zvyšuje náchylnost rostlin k chorobám a škůdcům. Nechcete-li se uchýlit k chemii, je alternativou výsev a výsadba několika druhů vedle sebe. Existence příznivých a nepříznivých vlivů rostlin na sebe navzájem byla vědecky potvrzena a zahradnická praxe tento poznatek využila v osvědčených kombinacích pěstovaných plodin i okrasných květin. Dobrý soused Vzájemné sympatie i antipatie jsou dány nejen určitým způsobem pěstování, ale také například rozdílnou hloubkou zakořenění, kořenovými výměšky a zbytky, vůní listů nebo květů. To vše může ovlivňovat rostlinné sousedy, ale i některé živočišné škůdce. Příkladem může být cibule pěstovaná dohromady s mrkví. Cibule odpuzuje pochmurnatku mrkvovou, mrkev zase květilku cibulovou. Výhody a prospěch Smíšené pěstování rostlin má blahodárné účinky i na půdu. Jeden druh potřebuje jiné živiny než druhý, takže se půda jednostranně nevysiluje a kořenové výměšky jedné rostliny ochotně přijímá rostlina druhá. Půda si tak zachovává vyváženost i úrodnost. Souvislý zelený pokryv půdu navíc zastiňuje, zůstává déle vlhká, kyprá a teplá. S mulčem ze sklizených rostlin není rovněž nutné půdu tak často okopávat, zalévat a také růst plevelů je potlačen. Nepsaná pravidla

Smíšené pěstování rostlin má blahodárné účinky i na půdu.

Jako všude platí i ve smíšené kultuře určité zákonitosti. Například vzdálenost mezi vzrostlými rostlinami by měla umožnit pokrytí a zastínění celého záhonu. Sousedy volte i podle termínu sklizně. Úroda by se neměla sklízet najednou, aby půda nezůstala holá. Vhodnými partnery jsou také mělce a hluboce kořenící druhy. Naopak nevhodná je kombinace rostlin náročných na výživu a rostlin skromných, protože jejich nároky na dávkování kompostu nebo hnojiv se liší. S druhy rozpínavými by se neměly vysazovat pomalu rostoucí a drobnější rostliny, široce kořenící nemají lemovat okraje záhonů apod. Bylinky, letničky… Některé bylinky a letničky svou vůní chrání určité rostliny před škůdci a chorobami a podporují je v jejich růstu. Kopr například prospěje okurkám, saturejka pomůže fazolu a červené řepě. Máta a šalvěj odpuzují běláska zelného z košťálovin a kořenové výměšky měsíčku zahradního a aksamitníku zaženou hlístice. Kvetoucí rostliny mezi zeleninou navíc stimulují činnost včel v zahradě a jsou pěkné na pohled. Sólisté Existují rostliny, které přes všechna uvedená pozitiva sousedy nepotřebují. Soběstačná jsou třeba rajčata. Jejich výnosy i při opakovaném pěstování na stejném místě nijak neutrpí, jako mulč jim poslouží vlastní listy. Pokud ale vysadíte rajčata hned vedle košťálovin, jejich vůně běláska zelného pěkně zmate. FOTO: SHUTTERSTOCK

Smíšená výsadba teoreticky…

Komentáře

Napsat komentář