Starý dobrý kompost


Kompostováním se ekologicky zbavíte zahradních a kuchyňských odpadů, ušetříte čas a peníze za jejich odvoz, a navíc získáte kvalitní humózní půdu, která zahradě prospěje.

První kompostér může být na čerstvý bioodpad, druhý na polovyzrálý materiál a třetí pro vyzrálý kompost k odběru.

Určitou nevýhodou je, hlavně pro ty netrpělivější, že kompostování dlouho trvá. Bioodpad se v humus nepromění přes noc, vyberte pro něj proto vhodné místo, kde nebude překážet a rušit. Kam s ním Divoká skládka bioodpadu v podobě kompostové hromady hned vedle domu žádné zahradě na kráse nepřidá. Lepší je umístit volně ložený kompost stranou, do světlého nevyužívaného koutu stíněného stromy. Vhodné je také pro něj pořídit ohrádku, která ho schová a zabrání sesypávání. Můžete buď zakoupit hotové kompostové silo z plastu, nebo vybudovat ohrazení z dřevěných prken, plastových plotovek i ze starých cihel, které je ale potřeba pokládat s mezerami kvůli přístupu vzduchu. Navršenou kompostovou kupu lze osázet dýněmi či cuketami, jejichž velké listy kompost v parném létě zastíní a zabrání jeho vysychání, jinak se musí při déletrvajícím suchu kropit. Od zbytku zahrady kompost oddělíte vysazením několika keřů. Z kuchyně i zahrady

Pro kompostování pomocí žížal se využívá speciální kompostér nazývaný vermikompostér.

Na kompost můžete dávat vše, co je organického původu a podléhá tlení. Jde především o kuchyňské odpady, jako například slupky a zbytky zeleniny a ovoce (kromě kůry citrusů), ale i nebělené kávové filtry i s obsahem, kávová sedlina a vyluhované čajové lístky. Kompostují se i vaječné skořápky či podrcené skořápky ořechů, piliny, dřevěný popel nebo saze. A samozřejmě odpad ze zahrady – shrabané listí a zavadlá posečená tráva, uschlé květiny, odřezky ze sklizené zeleniny a suché nadrobno nasekané nebo podrcené větve. Čím různorodější materiál ke kompostování použijete, tím lépe. Rozhodně nekompostujte jen posečenou trávu, trvalo by příliš dlouho, než by kompost dozrál. Zrychlené zrání Dříve se uvádělo, že zrání kompostu trvá tři roky. Prvním rokem se vrství odpad, který se druhý rok na jaře přehází tak, aby se vrchní vrstvy dostaly dospod, třetí rok se opět přehází a teprve pak vznikne kvalitní humus. Proto také bývalo na zahradách k vidění několik hromad kompostu v různých stadiích zrání. Kompostování můžete ale urychlit pořízením uzavřeného kompostéru. Díky teplu, které v něm vzniká, probíhá rozklad organických zbytků zrychleně. Existují i typy rychlokompostérů, které dokážou rozkládat veškerý organický odpad ještě rychleji. Navíc lze do kompostu přidávat i urychlovače neboli aktivátory (enzymy a bakterie), které přeměnu bioodpadu na humus podporují. Mikroorganismy v nich obsažené jsou v klidovém stavu, po přidání do kompostu se ale aktivují a proces kompostování urychlí. Přeměna organického odpadu na humus se přidáním urychlovače podle údajů výrobců zkrátí na šest až osm týdnů. Vrstvit, vlhčit, větrat Pro kompostér vyberte na zahradě rovné místo, kde nebude příliš na očích, ale budete k němu mít volný přístup. Rozměrnější materiál pro kompostování v případě potřeby rozsekejte nebo nadrťte. Na dno kompostéru by měl přijít hrubší vzdušný materiál, například kousky silnějších větví a sláma, kvůli přístupu vzduchu. Na něj postupně ukládejte čerstvý bioodpad z kuchyně, shrabané listí a posečenou trávu. Každou vrstvu pokropte vodou a ke směsi přidejte vždy lopatu půdy nebo kompostu. Po naplnění kompostér uzavřete víkem. V letních měsících nechte ventil na víku částečně nebo úplně otevřený, v zimě zavřený – po- stranní otvory zajistí dostatečné větrání. Kompost podle potřeby vlhčete a nejméně jednou za měsíc (lépe častěji) přeházejte kvůli provzdušnění. Kompostér jednoduše nadzvedněte, dejte stranou, kompost přeskupte, dejte zpátky do kompostéru a pokropte vodou. Můžete mít i dva nebo tři kompostéry – jeden na čerstvý bioodpad, druhý na polohotový kompost a třetí na zralý, který budete podle potřeby odebírat a rozhazovat na květinové a zeleninové záhony. Zhruba po osmi až deseti měsících bude kompost vhodný pro mulčování, po 16 až 20 měsících bude zralý. Měl by být drobivý, tmavě hnědý a musí vonět po lesní půdě. Na složení záleží U kompostu hraje složení podobnou roli jako u kuchyňských receptů – jen kvalitní přísady ve správném poměru zajistí vydařený výsledek. Nejvhodnějším obdobím pro založení kompostu je pozdní léto, kdy se na zahradě kromě trávy hromadí i posklizňové zbytky, odkvetlé květiny, případně větve z letního řezu ovocných stromů. Tráva a zeleninové odřezky rychle podléhají tlení, ale nadrobno nasekané větvičky zabrání sesedání kompostu, při kterém by mohlo dojít k hnití. Dobře udržovaný kompost proto nikdy nepáchne a ani nepřitahuje nežádoucí „havěť“. Kvalitní kompost slouží jako hnojivo, ze kterého se živiny uvolňují postupně a rostliny průběžně zásobují. Kompostování je tudíž ideální recyklací organických odpadů.

I jednoduše uložený kompost v ohrádce je třeba stínit, zavlažovat a občas převrstvit.

Co na kompost nepatří Nikdy nekompostuje vařené zbytky jídel a také chléb – rychle totiž plesniví. Jakékoli maso, ať syrové nebo vařené, je pro kompost doslova jedem. Rovněž plevele s kořeny nebo zralými semeny a rostliny napadené plísněmi do kompostu nepřidávejte. Plastový pomocník Kompostér z recyklovaného plastu nemá dno a umožňuje tak kontakt odpadu s půdou. Je doplněn víkem s nastavitelným vzduchovým ventilem, dvířky k odebírání zralého kompostu a větracím otvorem pro dostatečné provzdušňování. K jeho výhodám patří především zkrácení doby kompostování až o polovinu oproti otevřené hromadě a úspora místa. Roli hraje i estetické hledisko – v kompostéru jsou organické odpady pěkně ukryté. Kromě plastových si můžete koupit i dřevěné a kovové kompostéry nebo větší otevřená kompostová sila. FOTO: THINKSTOCK

Starý dobrý kompost

Komentáře

Napsat komentář