Svět rostlinných zajímavostí

Rubrika: Zajímavosti

Rozmanitost rostlin je pozoruhodná a zahradničení zase inspirativní činnost s dlouhou historií. Pokud tomu nevěříte, přesvědčte se sami.

Kvůli mohutnosti, dlouhověkosti, síle a odolnosti byl dub mnoha národy považován za národní strom.

Dub – Quercus

Kvůli mohutnosti, dlouhověkosti, síle a odolnosti byl dub mnoha národy považován za národní strom. Dub uctívali staří Keltové, Germáni, Angličané, Litevci, ale i Slované. Vedly je k tomu často náboženské motivy a víra nebo z generace na generaci předávané pověsti a mýty. Dub se ale i dnes může bez nadsázky považovat za jeden z našich nejdůležitějších stromů. Chová se jako opravdový otec nebo dokonce jako král všech stromů. Nabízí ochranu, životní prostor i stravu desítkám druhů živočichů, které v jeho blízkosti hledají útočiště. Aby se dub postaral o zachování svého rodu, stačilo by mu, aby během jednoho století vyrostl z jeho žaludů jediný zdravý strom. Přitom jeden dospělý dub může za jedno vegetační období vytvořit až 90 tisíc žaludů, což představuje za jeho celý život několik milionů. Žaludy jsou přitom cenným zdrojem potravy nejenom pro hmyz, ale i ptáky, savce a v době hladomoru dokonce i pro lidi.

Mangold

Mangold patří k prastarým kulturním rostlinám. Pochází ze Středomoří, kde se využíval už ve druhém tisíciletí před naším letopočtem. Patří do čeledě merlíkovitých, takže je blízce příbuzný s řepou nebo špenátem. Jako špenát se také využívá a někdy s ním bývá nesprávně i zaměňován. Navzdory nesporným kvalitám je to ale stále podceňovaná a málo pěstovaná zelenina. Některé odrůdy mají výrazně vybarvené listové řapíky, a používají se proto i v okrasných výsadbách. Kromě zelinářského využití byl zejména v minulosti mangold používán i jako rostlina léčivá. Některé zdroje se o mangoldu zmiňují jako o rostlině, která má silné protirakovinné účinky. Využívá se pro podporu funkce jater, a dokonce i prý pro zmírnění padání vlasů. Pěstování mangoldu je snadné, dobře roste v každé běžné půdě.

Jak se pěstují orchideje

Tento či podobný dotaz se občas vyskytuje v různých diskusních fórech na internetu. Je to ovšem jedna z nejhůře formulovaných zahradnických otázek vůbec. Nejde na ni totiž vůbec odpovědět. Orchideje patří snad k nejrozmanitějším rostlinám světa. Rostou od subarktických oblastí až po deštný tropický prales. Je popsaných přibližně 26 tisíc botanických druhů a každým rokem přibývají desítky dalších nově objevených. Samostatnou kategorii pak tvoří uměle vyšlechtěné odrůdy, které se počítají na další tisíce. O rozmanitosti orchidejí svědčí třeba i fakt, že nejmenší druh – Bulbophyllum minutissimum – dorůstá do velikosti asi 4 mm, přičemž patrně největší orchidejí je liánovitě rostoucí vanilka (Vanilla planifolium), která může dosáhnout až výšky kolem 20 metrů.

Musella lasiocarpa

Ze střední a západní Číny pochází tento zajímavý druh, který patří mezi banánovníky. Roste až do nadmořské výšky 2500 metrů ve smíšených dubově-jehličnatých lesích a je považován nejenom za cennou, ale také posvátnou buddhistickou rostlinu. Na rozdíl od jiných druhů banánovníků poskytuje jen malé a nepříliš výrazné plody. Rostlina dorůstá pouze do velikosti kolem 150 cm a vyznačuje se drobnými žlutými květy, které vyrůstají mezi extravagantně nápadnými listeny žlutě oranžové barvy. Doba kvetení je hodně dlouhá, může trvat i několik měsíců. Z mladých květenství se dělá čaj k léčbě některých gynekologických potíží a míza se podává pro zmírnění následků opilosti. Mladé listy se občas používají jako zelenina i jako vydatné krmení pro prasata. Z listů se také získávají pevná vlákna, ze kterých se dělají lana a provazy.

Vynález sekačky na trávník

Jde o jeden z mezníků sadovnické tvorby, zahradní architektury, ale i vývoje některých sportovních odvětví. Za vynálezce sekačky se považuje Angličan Edwin Beard Budding, který první sekačku sestrojil v roce 1830 a 31. srpna 1831 si ji nechal patentovat. Od té doby prošly trávníkové sekačky obrovským vývojem. Zpočátku se vyvíjely různé typy, některé byly taženy zvířaty, jiné pracovaly na parní pohon. První benzinové sekačky vznikly na konci 19. století, ale opravdový rozmach výroby sekaček nastal až po první světové válce. Jistá anglická firma vyrobila v roce 1921 celkem 990 kusů těchto sekaček, které se prodávaly za cenu 75 liber. V následujících pěti letech ale jejich produkce vzrostla na několik desítek tisíc kusů ročně.

Maceška – Viola tricolor, V. x wittrockiana

Bez něžných a půvabných macešek si mnozí pěstitelé ani neumějí představit jarní či podzimní výzdobu balkonů.

Bez něžných a půvabných macešek si mnozí pěstitelé ani neumějí představit jarní či podzimní výzdobu balkonů, teras či hrobů. Botanicky patří macešky mezi fialky, ale jsou už tak prošlechtěné, že někdy bývá obtížné určit, k jakému druhu vlastně patří nejvíce. O původu zahradní macešky se dlouho vedly spory a dodnes se nacházejí v literatuře různé hypotézy. Nejstarší stopy vzniku zahradních macešek vedou až do 16. století. Už v první polovině 19. století bylo zaregistrováno více než 400 odrůd těchto něžných zahradních rostlin. Jejich prostřednictvím můžete s malými náklady vytvořit hezká zákoutí, květy lze ale využít i jinak. Zvláště malé květy poslouží jako dekorace zeleninových salátů a podle starých tradic se přidávaly také do nápojů lásky, později byly dokonce symbolem věrnosti i plodnosti.

Rosa ’ Wonderful News’

Sortiment krásných či užitečných rostlin se nepřetržitě rozrůstá. I pěstitelé a milovníci růží každým rokem vyhlížejí, jaké novinky a zajímavosti se objeví v nových katalozích specializovaných firem. Tato krásná růže pochází z Anglie a vyšlechtil ji v roce 2001 Chris Jones. Kromě obchodního jména΄Wonderful News΄ bývá také označována jako odrůda΄Jonone΄. Patří do skupiny miniaturních růží, dorůstá totiž maximálně do výšky kolem 40 cm. Květy sice nevoní, ale jsou velice proměnlivé. Jejich třešňově červená barva je nejintenzivnější v začátku kvetení, později mírně bledne, načež se začne zvětšovat bílá skvrna uprostřed květu.

FOTO: AUTOR