Svět rostlinných zajímavostí

Rubrika: Zajímavosti

Svět rostlin je plný různých pozoruhodných a atraktivních příkladů toho, jak nesmírně různorodá je příroda. Některé často ani neznáme, určitě ale stojí za pozornost. Přinášíme vám proto některé z nich.

Tillandsia ionantha

Tillandsia ionantha

Od Mexika až po severní část Jižní Ameriky rostou vysoko v korunách stromů drobné, zato však nápadné tilandsie. Patří mezi tzv. epifytní rostliny, které se přichytávají na větve či kmeny mohutných stromů. Nijak však na stromě neparazitují, vláhu i živiny získávají především ze vzduchu. Samotný druh je velmi variabilní a může se vyskytovat v různých více či méně odlišných formách. Jejich běžná barva je zelená, či dokonce zeleně stříbrná. V období, kdy se začnou připravovat ke kvetení, se část listů přebarví do růžových až výrazně červených odstínů. Celou tuhle parádu podstupují jenom proto, aby k sobě přilákaly kolibříky, kteří se postarají o oplodnění rostliny.

Quercus suber

Quercus suber

Kdo by neznal korek? Vždyť mnozí z nás se s ním potkávají v běžném životě. Vyrábějí se z něj třeba obklady nebo podlahy. Korek se získává z kůry dubu korkového. Je to zvláštní strom zajímavý tím, že je schopen kůru po čase obnovit, což jiné stromy nezvládnou. Jeho regenerační schopnost je však tak silná, že kůra znovu naroste. Sběr kůry proto probíhá podle okolností ve tří- až desetiletých cyklech a může se bez poškození dřeviny provádět až do věku stromu kolem 200 let. Kůra dubu korkového je cennou surovinou i pro vinařský průmysl – z kůry jednoho stromu lze vyrobit až čtyři tisíce zátek do vinných lahví.

Houttuyinia cordata ‘Chameleon‘

Přiléhavější název než chameleon pro tuto odrůdu snad ani nemůže existovat. Je to zahradní odrůda, která se používá pro výsadbu na vlhká místa, kde se záhy začne chovat jako aktivní půdopokryvná rostlina. Ne tak barevná, ale stejně zajímavá je i původní forma této rostliny, která pochází až z východní Asie. Roste v Japonsku, Číně a Indii, v Himálaji se nachází až do výšky 2400 metrů. Osídluje břehy toků a jezer, kde se v humusovitých půdách chová jako nezkrotný plevel. Je to však rostlina užitková – její mladé výhony končí v asijské kuchyni v salátech a omáčkách. Využívá se i v lidovém léčitelství, mimo jiné při léčbě žaludečních vředů nebo pro posílení imunity, někdy jako lék při uštknutí hadem.

Annona cherimola

Annona cherimola

Při cestách do exotičtějších zemí se můžete setkat s ovocem, které čeština označuje čerimoja. Pochází sice z horských oblastí Jižní Ameriky, ale pěstuje se i v jižní Evropě, severní Africe a dalších oblastech. Nízký opadavý listnatý strom vytváří velké množství plodů charakteristického vzhledu. Konzumuje se jejich dužnina, která je pudinkové konzistence (semínka se nejedí!). Z nejednoho zdroje je možné se dozvědět, že jde o plody té nejlahodnější chutě. Pro méně zkušeného cestovatele je však často těžké poznat správnou dobu konzumní zralosti. Před optimální zralostí i krátce po ní chuť tohoto ovoce za moc nestojí, vystihnete-li však správnou dobu ke konzumaci, určitě si pochutnáte.

Gigantochloa verticillata

Bambusy v říši rostlin drží nejeden rekord. Tyto pozoruhodné rostliny mají zejména ve východní Asii zcela mimořádné postavení. Místní obyvatele provázejí bez nadsázky skoro celým životem. Vyrábějí se z nich ploty, hračky, hudební nástroje, nábytek, některé jsou jedlé a ve formě mladých výhonů tvoří nedílnou součást asijské kuchyně. Pro jejich pevnost a pružnost se z nich staví i lešení kolem nově rostoucích mrakodrapů. Největším z bambusů je Gigantochloa verticillata, který ve své domovině tvoří husté lesy, přičemž může dorůst až do výšky kolem 25 metrů. Vyznačuje se také extrémní rychlostí růstu, při pozorování v londýnské botanické zahradě Kew Garden vyrostl do výšky 240 cm za pouhých 16 dnů.

Hlávkové zelí

Zelí patří k naší nejčastější zelenině, bez něj bychom byli ochuzeni o naše tradiční pokrmy. A přesto, v přírodě hlávkové zelí nikdy nenajdete. Kulturní forma vznikla dlouhodobým vývojem a výběrem během staletí nebo spíše v průběhu tisíciletí. Hlávkové zelí znali už staří Římané a využívali ho nejen k jídlu, ale i k léčbě celé řady neduhů a nemocí. Listy zelí obsahují vysoké množství vitaminů ze skupiny B, zato energeticky jsou velice chudé. Některé zdroje uvádějí zelí jako zeleninu štěstí, která vylepšuje soustředění, uklidňuje nervový systém a vylepšuje náladu. Kvůli nízké energetické hodnotě podporuje hubnutí, což s dobrou náladou rovněž souvisí.

Anchusa azurea‘Loddon Royalist‘

Anchusa azurea ‘Loddon Royalist

Modrá barva květů na zahradě obvykle způsobí pozdvižení nebo alespoň obdiv a uznání. Tuto vlastnost má i atraktivní odrůda pilátu modrého. Původní druh pochází ze Středozemí a zasahuje vzácně až do střední Evropy. Je to vytrvalá bylina, která ale potřebuje teplejší polohu a dobře propustnou půdu. Pilát svými modrými květy působí rozruch i v říši hmyzu, kromě jiného ho hojně navštěvují včely. Kvete od května, přičemž dobu kvetení můžete prodloužit umělým odstraňováním odkvétajících květů. Ty jsou mimochodem jedlé a používají se jako nepřehlédnutelná ozdoba do různých zeleninových salátů. Pro stejný účel se zamrazují také do kostek ledu, které se posléze používají k chlazení i zdobení různých nápojů.

Antidesma bunius

Wooni, hooni, bignai nebo buni, ale také třeba ma mao luang či chunka, to všechno jsou místní názvy stromu, pro který snad čeština ani nemá jméno. Je to stálezelený strom z čeledi pryšcovitých, který roste v lesích od Indie přes východní Asii až po Austrálii ve výškách od 200 až do 1800 m n. m. Je oblíbený zejména kvůli plodům, které mohou být silně kyselé i jemně nasládlé. Používají se na výrobu omáček, šťáv, sirupů i jako příloha k pokrmům z ryb, ale také na výrobu vína či likérů. Mladé listy lze využít pro přípravu salátů nebo se dusí a konzumují s rýží. V lidovém léčitelství se plody využívají mimo jiné na podporu trávení či vylepšení chutě k jídlu. Z pevného dřeva stromu se vyrábějí plotové sloupky nebo rukojeti různých nástrojů.

FOTO: AUTOR

Svět rostlinných zajímavostí