Svět zahradnických zajímavostí


Bez rostlin by nebylo života. Samy jsou navíc obdivuhodně životaschopné a k tomu dokážou být až neskonale krásné. Proto jsou pro odborníky, zahrádkáře i laické obdivovatele stále zdrojem poznání a důvodem ke zvědavosti.

Olivovník patří k nejstarším, ale i nejdůležitějším užitkovým rostlinám Evropy a Blízkého východu.

Olivovník patří k nejstarším, ale i nejdůležitějším
užitkovým rostlinám Evropy
a Blízkého východu.

Miniaturní holandské zahrádky
Návštěvu Holandska považují zahradní nadšenci za velkou událost. Kromě mnoha veřejně přístupných parků a zahrad může hodně zajímavých zážitků přinést i prosté nahlížení do soukromých zahrad. To, co by se u nás mohlo považovat za pokus o narušení soukromí, je totiž v Holandsku zcela běžné. Proto má mnoho zahrad u rodinných domů jen skromné, často i průhledné ploty. Soukromé zahrady a předzahrádky tu tak plní i funkci veřejné zeleně. Pozemky jsou v lidnatém Holandsku drahé, čemuž často odpovídá i velikost domků a zahrad. Zejména v oblastech s rozvinutou školkařskou výrobou si ale majitelé potrpí na to, aby i jejich minizahrádka byla vzorně upravená a dělala radost širokému okolí.

Žlutozelený zvonek

Zvonek Campanula thyrsoides pocházející z vápencových hor jižní Evropy působí netradičním dojmem.

Zvonek Campanula thyrsoides pocházející z vápencových
hor jižní Evropy působí netradičním dojmem.

Zvonek Campanula thyrsoides pocházející z vápencových hor jižní Evropy působí netradičním dojmem. Neobvyklost spočívá zejména ve žlutozelené barvě květů, tvar zvonků ale potvrzuje příslušnost k tomuto rodu. Uvedený druh je oficiálně uváděn jako dvouletý, není to však zcela přesné. V kultuře sice opravdu často roste jako dvouletý, v drsných horských podmínkách je ale jeho životní rytmus odlišný. Listová růžice zvonku se zde vyvíjí dlouhou dobu, někdy dokonce 5–8 let, teprve potom rostlina vykvétá. Přirozeně se vyskytuje na horských loukách a stráních, mnohdy až nad hranicí dvou tisíc metrů nad mořem.

Okrasná a užitková rebarbora
Rebarbora, nazývaná také reveň, je vytrvalá rostlina pocházející ze střední a východní Asie. V Evropě se ve významnějším měřítku pěstuje od 18. století a do zahradnické kultury byla zavedena v Anglii. Rostlina se vyznačuje mohutným vzrůstem a velkými listy, které v sobě spojují okrasnou hodnotu s užitkovou. Pro kuchyňské účely se používají listové řapíky mladých listů vyrostlých v první polovině vegetačního období. Jejich kyselá chuť vynikne ve sladkých koláčích, vyrábí se z nich ale i marmeláda typické chutě. Rebarbora obsahuje hodně látek, které jsou zdraví prospěšné, podporuje vitalitu organismu a činnost svalů a zlepšuje i náladu. Její dekorativnost je nejvýraznější ve fázi rašení nových listů. Pozor ale, rebarbora se smí konzumovat pouze po tepelné úpravě!

Drobná kráska z Dračích hor
Na úpatích Dračích hor v Jihoafrické republice roste drobná rostlina, která okouzlila nejednoho milovníka skalniček u nás i ve světě. Tato kráska dostala do vínku poměrně obtížné jméno Rhodohypoxis. Jde o nízkou hlíznatou rostlinu, která vytváří dlouho kvetoucí nápadné květy bílé až tmavě růžové barvy. Právě dlouhodobé kvetení a něžnost květů mají na svědomí, že zájem o tuto rostlinu stále stoupá. V místě jejího přirozeného výskytu panují specifické klimatické podmínky – teplé a vlhké léto a podstatně chladnější a hlavně suchá zima, proto se jako nejjednodušší doporučuje pěstování rhodohypoxisu v menších květináčích, které se na zimu ukládají do bezmrazých, ale dost chladných, a hlavně suchých prostor.

Prastaré olivovníky
Olivovník patří k nejstarším, ale i nejdůležitějším užitkovým rostlinám Evropy a Blízkého východu. Původní areál výskytu se u starých kulturních rostlin zjišťuje obtížně a v případě olivovníku se spekuluje o několika místech. Za jeho nejpravděpodobnější pravlast je ale považováno území dnešního Izraele. Olivovník se od pradávných dob pěstoval kvůli oleji, i když zpočátku hlavně pro jeho technické využití, k jídlu a vaření se začal používat až později. Olej je obsažen i ve dřevě olivovníku, které právě proto dobře hoří i v čerstvém stavu. Známé jsou i plody olivovníku – olivy, které dochucují nejedno jídlo, za nejcennější surovinu se ale považuje olivový olej. V antickém Římě měl dokonce tak velkou hodnotu, že byl výběrčími daní akceptován jako náhrada za finanční hotovost. Olivovníky se dožívají požehnaného věku a stromy staré 500–700 let nejsou výjimkou. Rostlina na snímku prokazatelně překročila magickou hranici tisícileté existence.

Příbuzná kamélie a čajovníku

Blízkou příbuznou krásné kamélie i slavného čajovníku je rostlina Stewartia pseudocamellia.

Blízkou příbuznou krásné kamélie i slavného
čajovníku je rostlina Stewartia pseudocamellia.

Blízkou příbuznou krásné kamélie i slavného čajovníku je rostlina Stewartia pseudocamellia, která ve své východoasijské domovině roste jako menší strom či mohutný keř. Je mnohostranně využitelná a oblibu si získala zejména díky velkým květům rozkvétajícím uprostřed léta. Na podzim se její listy zbarvují do zářivých oranžově červených odstínů a poté rostlina zcela opadá. Staré kusy jsou ale krásné i v zimě, kdy vynikne jejich hladká kůra měděné barvy. Stewartii lze pěstovat i u nás. V prvních letech sice může být zranitelná, jakmile ale zakoření, měla by být spolehlivě mrazuvzdorná. Vyžaduje mírně kyselou půdu s vysokým obsahem humusu a stanoviště chráněné před větrem a průvanem.

Léčivý a chutný měsíček
Měsíček lékařský (Calendula officinalis) patří k nejznámějším bylinkám. V jeho květech jako by se ukrývala celá farmaceutická továrna. Nejčastěji se měsíček používá ve formě mastí a tinktur, které pomáhají při léčbě ran, pohmožděnin, proleženin, popálenin, a to i tehdy, když jiné léky nezabírají. Měsíček pomáhal i americkým vojákům během občanské války Severu proti Jihu, kdy byl oficiálních léčiv nedostatek. Mastičky z měsíčku zmírňují i bolest při štípnutí vosou či včelou, někdy se dokonce uvádí, že se používají k odstranění bradavic a léčbě kuřích ok. Měsíček však můžete využít i v kuchyni, například jeho nadrobno nasekané lístky se přidávají s dalšími rostlinami do letních salátů. Sušené lístky výraznější chutě se zase využívají jako koření a žluté barvivo z květů slouží k dobarvování potravin, třeba polévek a rýže, někdy také k falšování šafránu.

FOTO: AUTOR A IVETA CHLOUBOVÁ

Svět zahradnických zajímavostí


Komentáře

Napsat komentář