Svět zahradnických zajímavostí


Rostliny i zahrady kolem nás obvykle vnímáme jako běžnou součást života. Nejednou ale platí, že i ony mají svůj vlastní příběh, který je činí ještě zajímavějšími.

Vavřín (Laurus nobilis) neboli bobkový list či po starém bobek najdete mezi běžným kořením každé evropské kuchyně.

Sečení trávy ve svahu Každý, kdo musí sekat trávu v prudším svahu, si nejednou povzdechl nad tím, jak je tato činnost náročná. Chůze v prudkém svahu lidskému organismu příliš nesvědčí, natož když ještě musí obsluhovat sekačku. Ale i sečení svažitého trávníku lze alespoň trochu zjednodušit. Svědčí o tom i tato fotografie z Anglie, která ukazuje upravenou sekačku bez koleček, která se na provaze pomalu spouští či tahá po svahu. Fyzická námaha je i v tomto případě nutná, ale práce je rychlejší a rozhodně pohodlnější než při tradičním způsobu sečení. Neuvěřitelný příběh Říše rostlin nabízí nejedno překvapení a píše někdy podivné, těžko uvěřitelné příběhy. To je i případ kakostu (Geranium), který dostal odrůdové jméno ‚Rozanne‘. Tato půvabná odrůda vznikla v roce 1990 na anglickém venkově v hrabství Sommerset, na zahradě manželů Donalda a Rozanne Watererových. Byla objevena mezi jinými semenáčky a umístěna stranou kvůli pozorování. Brzy se projevily její zcela unikátní vlastnosti – krásné velké květy, vysoká vitalita a hlavně neutuchající kvetení. Rostlina je totiž sterilní, nevytváří plody a kvete od začátku léta až do příchodu prvních mrazíků. Bravurně zvládá i naše klimatické podmínky. Je to licenčně chráněná trvalka, takže její komerční množení podléhá nákupu licenčních práv. I díky tomu se ví, že od začátku zavedení této modré krasavice na trh se prodalo už více než 12 milionů kusů. Bobkový list Vavřín (Laurus nobilis) neboli bobkový list či po starém bobek najdete mezi běžným kořením každé evropské kuchyně. Listy této dřeviny se už od antických dob hojně využívají k dochucování různých jídel. Je to ale i mystická a magická rostlina opředená nejednou pověstí. Staří Římané nepoužívali vavřín jenom v kuchyni – vnímali ho jako symbol slávy, moudrosti i vítězství. Věnec z vavřínu sloužil k ocenění významných osobností. Z latinského jména vavřínu vzniklo staré, ale dodnes používané slovo laureát, tj. osoba vyznamenaná či ohodnocená za významnou činnost. Římané přikládali vavřínu také kouzelnou moc, která měla chránit před působením zlých duchů i infekčních nemocí. Zatímco však lidem listy vavřínu příjemně voní a vylepšují nejeden pokrm, pro některé živočichy je jeho vůně nepřijatelná. Používají se proto jako repelent, místy také do skladů s obilím jako ochrana proti hlodavcům. Ideální kombinace

Kostival (Symphytum) je naší původní divoce rostoucí rostlinou.

Kostival (Symphytum) je naší původní divoce rostoucí rostlinou. V povědomí mnoha lidí je zapsaný spíše jako rostlina léčivá než zahradní. O léčivosti kostivalu není pochyb, ale i jeho využití na zahradách může být velice široké. Kostivaly se v některých zemích využívají jako vynikající půdopokryvné rostliny pro vlhčí místa ve stínu i polostínu, kde vytvářejí husté, pro plevel zcela neprostupné koberce. Listy, ale i celé natě kostivalů se záměrně sbírají a přidávají se do kompostu. Působí jako přírodní aktivátory kompostovacího procesu a nahrazují prodávané přípravky, které zrychlují zrání kompostu. Za určitých okolností si můžete kostival ke kompostu i přímo vysadit. Bude to nejenom praktické, ale i celkem pěkné. Pro tělo a duši Jednoletý brutnák (Borago) pocházející ze Středomoří propůjčil své jméno celé, poměrně velké čeledi rostlin. Do čeledě brutnákovitých patří i několik našich původních rostlin, například pomněnka, hadinec, plicník nebo kostival. Brutnák je minimálně od středověku dobře známou léčivou rostlinou, která nepůsobí jenom na tělo, ale také na duši. Nať i listy obsahují látky, které zahánějí melancholii, zlepšují náladu a podporují sebevědomí. Staří Keltové dostávali před důležitými bitvami nápoje s vyluhovanými listy brutnáku, které měly podporovat jejich bojovnost a odvahu. Pravděpodobně v Anglii vzniklo přísloví „Zahrada bez brutnáku je jako srdce bez chrabrosti“. Něžně modré květy se používají k ozdobení pokrmů. Jednotlivě se mohou zamrazovat do kostek ledu, které se používají k chlazení letních osvěžujících nápojů. Vůně eukalyptu Slova s přívlastkem eukalyptový známe nejenom z reklam, lékáren či kosmetického průmyslu. Výtažky z blahovičníku se používají i při výrobě cukrovinek vynikajících vůní, ale i jako barviva či repelentní přípravky. Jméno Eucalyptus patří převážně mohutným stálezeleným stromům, které v mnoha druzích obývají zejména Austrálii a Tasmánii. Jsou přizpůsobivé, a tak často osídlují i oblasti, kde se jiným stromům nedaří. Listy blahovičníků jsou jediným zdrojem potravy vybíravých medvídků koala. Blahovičníky se místy používají v boji proti komárům, neboť mají zvláštní schopnost vysušovat zamokřená území, čímž přirozeně snižují možnosti rozmnožování tohoto hmyzu. Většina blahovičníků se vyznačuje světlým dekorativním kmenem, jehož borka se odlupuje v dlouhých pruzích. Kapesníkový strom Podle francouzského kněze a přírodovědce Armanda Davida byla pojmenována davidie listenová (Davidia involucrata), zajímavý strom pyšnící se neobvyklými květy. Davidie pochází z horských lesů Číny, kde místy roste až do nadmořské výšky kolem 2500 metrů. Jde o poměrně vzácný a ohrožený strom, který se pěstuje jako rarita zejména v parcích a zahradách zemí s mírnějšími klimatickými podmínkami. Angličané tuto dřevinu výstižně označují jako kapesníkový strom. Mohou za to velké bílé listeny, které obklopují drobná soukvětí, čímž opravdu trochu připomínají bílé kapesníčky visící na prádelní šňůře. FOTO: AUTOR A THINKSTOCK

Svět zahradnických zajímavostí


Komentáře

Napsat komentář