Únorové výsevy: jak to dělat správně?

S prvními výsevy zeleniny i květin byste měli začít právě teď, v únoru. Je čas na předpěstování paprik i celeru, muškátů a petúnií, pokud si tedy nechcete kupovat v květnu už vzrostlé sazenice v obchodech. Skleník vyhřívaný na dvacet pět stupňů má zřejmě málokdo, a tak mnozí využijí parapety oken. Zde je návod, jak to dělat správně.

Teplo a také světlo – to jsou dvě základní veličiny, které semena a později také semenáčky potřebují. Protože dny jsou v únoru stále ještě krátké a teploty nevyrovnané, bývá předpěstování zeleniny i květin náročné. Čekat se však nevyplácí, zvlášť u paprik a celeru, které se řadí mezi zeleninu s dlouhou vegetační dobou.

Začít se dá v koupelně

Že vám papriky doma za oknem nejdou? Zkuste při pěstování dodržet několik zásad: Nevysévejte je příliš brzy, druhá polovina února a počátek března jsou tak akorát. Zvolte také správný substrát, vhodný je ten výsevní s nízkým obsahem živin a pH upraveným v rozmezí 6–8. Kyselejší a zasolené jsou pro výsev a předpěstování nevhodné, rostliny z nich mohou být kvůli špatné a nevyrovnané výživě postižené chlorózou. Vynikající je také navlhčený hrubý agroperlit, tedy tepelně zpracovaná vulkanická hornina, která se jinak používá k vylehčování půdy.

Sazenice také potřebují dostatek místa a především správnou teplotu, kterou je nutné upravovat podle délky a intenzity slunečního svitu. V prvních dnech by se měla pohybovat mezi 26 až 30 stupni Celsia. Umístěte proto misku se semeny v nejteplejší místnosti v domě, klidně i v koupelně. Ve fázi klíčení tma nevadí. Ovšem hned, jak se objeví první rostlinky na povrchu substrátu, přeneste výsev na světlo. Jakmile k nim přibudou ještě děložní lístky, snižte teplotu na 20 až 22 stupňů během dne a na 14 až 16 v noci. Pro teplotu při předpěstování sadby všeobecně platí zásada, že čím kratší den a nižší intenzita světla, tím nižší teplota. Oněch 22 stupňů tak platí pro slunečné dny, bude-li zamračeno, stáhněte termostat na 18 až 20 stupňů. Jestli těchto teplot nemůžete dosáhnout, snažte se jim co nejvíce přiblížit.

Zálivka každý den škodí

Když jsou semenáčky dost silné, přepikýrujte je. Do kelímků je zasaďte hlouběji, děložní lístky i s růstovým vrcholem mají být těsně nad povrchem substrátu. Důležité je, aby malé rostlinky dostaly pro svůj růst dostatek místa a tím i světla. Uvádí se, že potřebují čtyřicet až šedesát centimetrů čtverečních prostoru, což odpovídá sponu 8 x 5 až 8 x 8 centimetrů.

Při předpěstování je zalévejte pouze dva- až třikrát týdně. Zemina mezi jednotlivými zálivkami má být přibližně stejnou dobu vlhká a suchá. Jedině tak zajistíte kořenům dostatečný přístup vzduchu a nedojde k jejich odumírání. Pamatujte, že kořenové špičky musejí být stále bílé, zhnědnutí je příznakem odumírání.

Podle kondice a použité zeminy můžete sazenice dvakrát přihnojit krystalickým nebo tekutým hnojivem. Ovšem pozor, některé substráty obsahují startovací dávku pomalu se uvolňujících živin na pět až šest týdnů.

Optimálně vyvinutá rostlina papriky by měla být pevná, nepřerostlá, s prvními nasazenými květními poupaty. Stane-li se vám, že na záhon vysazujete už přerostlé sazenice, nejprve odtrhněte všechny květy včetně případných základů malých plůdků.

Zhruba jeden až dva týdny před výsadbou ven rostlinky otužujte, snižte doporučené teploty o další zhruba čtyři stupně. Do nevytápěného skleníku nebo fóliovníku můžete papriky dávat ve druhé polovině dubna, na venkovní záhon až po zmrzlících, tedy v polovině května. Lepší je přesazování o týden odložit než o den uspěchat.

Parapet nemusí být ideální

• Pozor na umístění výsevů v prvních dnech na parapet oken. Chlad, který jimi proniká, bývá nejčastější příčinou problémů s klíčením semen papriky. Substrát ve výsevní misce může nad ránem prochladnout na pouhých deset stupňů, což je teplota pro klíčící semínka devastující.

• Máte-li dlouhé a vytáhlé rostlinky, může za to nerovnost mezi nedostatkem světla a vysokou teplotou. I když se vám zdá, že slunce svítí dostatečně, jeho intenzita je na jaře podstatně nižší než v letních měsících.

A pro jaké odrůdy paprik nebo celeru letos sáhnout? Inspirujte se zde:

KUBISTA F1 – velká kvadratická paprika se sytě oranžovými plody dorůstajícími do hmotnosti až 190 gramů. Je středně raná, vhodná pro pěstování v nevytápěných sklenících a fóliových krytech.

ASTERIX F1 – hybridy s vyšší plodností jsou běžné u rajčat nebo okurek, u celerů jde o novinku. ASTERIX F1 je raný, vysoce výnosný hybridní bulvový celer. Je určený pro sklizeň s natí i pro podzimní skladování. Bulvu má opravdu velkou, kulatou, kořenový systém vyrůstá pouze z její spodní části. Hybrid je odolný proti vybíhání do květu a vysoce tolerantní proti septorióze.

POSEIDON (pálivý) a ARTIST (sladký) – tyto beraní rohy můžete pěstovat na záhonu i ve fóliovnících. Jejich štíhlé plody zrají ze středně zelené do sytě červené barvy a mají výrazný lesk. Obě odrůdy vynikají vysokým výnosem, plody jsou nejchutnější sterilované vcelku ve sladkokyselém nálevu.

Další tipy pro únorové výsevy

• Semena celeru jsou velice drobná, vysévejte je proto na povrch substrátu a zasypte přesetou zeminou ve vrstvičce jeden, maximálně dva milimetry. Až jsou semenáčky dostatečně velké k uchopení, přepikýrujte je do zeminy se středním obsahem živin tak, aby na každou sazenici připadlo přibližně deset centimetrů čtverečních.

• Pokud pěstujete v nevytápěném skleníku nebo fóliovníku první saláty, kedlubny nebo květák, také již pomalu nastává doba jejich výsevu.

• Z květin můžete začít se předpěstováním muškátů a petúnií. Sazeničky begonií raději kupte později na jaře u zahradníka, jejich pěstování ze semen opravdu není jednoduché.

Peter Gajdoštin, foto Shutterstock a www.dobrasemena.cz

Více informací se nachází v únorovém vydání z roku 2017.

Únorové výsevy: jak to dělat správně?