Už jste ochutnali chokecherry?


Plánujete doplnit svou zahradu o nové ovocné stromy? Poohlédněte se v zahradních centrech po nových odrůdách, které si zaslouží vyzkoušet. Už jste například ochutnali chokecherry?

Mezi novými stromky najdete nejen odolné sazenice jabloní, ale i méně známe druhy ovoce, například aronie nebo jedlé jeřabiny.

Jabloně

Nabídku jabloní obohatilo hned několik zajímavých letních odrůd. První z nich je atraktivní ´Doc Melby´, která byla vyšlechtěna ze známé odrůdy ´Melba´. Dozrává počátkem srpna, skladovat se dá asi dva týdny. Plody jsou středně velké, intenzivně vybarvené, dužninu mají bílou, voňavou, velmi dobré chuti, ještě lepší než plody mateřské odrůdy. Strom dobře odolává houbovým onemocněním, zvláště strupovitosti. Pěstovat ho můžete i ve vyšších polohách.

Nejen na malé zahrady se doporučuje lotyšská odrůda ´Roberts´. Stromy příliš nerostou, velmi brzy z nich sklízíte úrodu. Jablka bývají velká, kulovitá, tmavě červená se žlutou dužninou a velmi dobrou aromatickou sladkokyselou chutí. Dozrávají ve druhé polovině srpna, strom plodí každoročně. Je rezistentní proti strupovitosti a vysoce odolný proti mrazíkům.

Z Lotyšska pocházejí i jabloně ´Mango´ a ´Inese´, obě se řadí mezi takzvané sloupovité odrůdy. První dozrává na přelomu podzimu a zimy, kdy sklízíte velká jablka, která mají pěknou žlutou barvu překrytou hezkými růžovými pásky. Oceníte také jejich výbornou sladkokyselou chuť připomínající mango i banán. Strom dobře odolává chladu i houbovým chorobám. Druhá z odrůd je velmi hodnotná a odolává strupovitosti. Dává středně velká, jasně červená jablka se zelenkavou, jemnou, středně šťavnatou a velmi dobře chutnající dužninou. Dozrávají počátkem září, jíst se dají prakticky hned a skladovat až února. Stromy jsou slabě rostoucí a velmi brzy vstupují do plodnosti, nezničí je ani mráz.

Pozdně letní odrůda ´Kovalenskoje´ pochází z běloruského šlechtění. Stromy rostou středně intenzivně, tvoří pevné a dobře tvarovatelné koruny, kterým stačí jen mírná prořezávka mladších výhonů. Začínají rodit brzy, velká jablka dozrávají v polovině srpna, a to postupně. Velmi dobře drží na větvích, a to i ve větrném počasí. Mají světle červenou slupku a šťavnatou, krásně sladkou dužninu. Skladovat je můžete asi měsíc. Strom dobře odolává i chladu, proto ho lze sázet i ve vyšších polohách.

‘Novella‘

Peckoviny

Pokud se rozhodnete vysadit si na zahradu broskvoně, můžete sáhnout třeba po polské odrůdě ´Iskra´. Stromy rostou intenzivně, proto jsou určeny pro pěstování v klasických korunkových tvarech. Broskve dozrávají zhruba o týden později než klasické odrůdy, jsou velké, krásně červené a dužninu dobře oddělíte od pecky. Strom poměrně slušně odolává mrazům. Ještě lépe však přežije teploty pod nulou lotyšská odrůda ´Maira´ patřící k těm vůbec nejodolnějším. Jde o rané ovoce, sklízí se už v první polovině července. Broskve mají oválný tvar, světlou slupkou, na sluneční straně s růžovým líčkem. Velmi dobře chutnají. Odrůda je samosprašná a mimořádně úrodná.

Mráz a choroby nezničí ani meruňku jménem ´Tiina´, která se sklízí v druhé polovině července. Plody jsou menší, žlutavě oranžové, kulaté až oválné. S jejich sklízením musíte ale začít včas, plně dozrálé snadno opadávají. Mají pevnou, nepatrně plstnatou slupku bez povrchových kazů. Dužnina je zbarvená oranžově, jemná, šťavnatá a velmi sladká. Malá pecka se snadno vylupuje.

‘Iskra‘

Milovníci třešní najdou v zahradních centrech ukrajinskou odrůdu ´Uviditeľnaja´. Její šlechtění se zaměřilo na velikost plodů, ty dorůstají do hmotnosti osm až deset gramů a strom jich dává každý rok hodně. Sklízejí se v první polovině července, třešně jsou tmavé, pevné a vysoce odolné proti praskání. Šťávu mají intenzivně červenou, pecku malou a dobře oddělitelnou od dužniny. Stromy rostou intenzivně, hodí se tedy zejména na korunkové tvary. Jde o cizosprašnou dřevinu, kterou dobře opylují odrůdy kvetoucí ve stejném termínu. Odolnost proti chorobám a mrazům se uvádí střední až vyšší, hodí se zejména pro pěstování ve středních polohách. Ve vyšších jí musíte najít takové místo, aby byla chráněna okolními stromy nebo budovami.

Zajímavá je i odrůda ´Anita´, pocházející z maďarského šlechtění. Dozrává brzy, třešně jsou velké, dorůstají velikosti asi osmi gramů, a krásně se lesknou. K výhodám patří poměrně vysoká odolnost proti praskání v deštivém počasí. A také chuť, která věrně připomíná staré, dnes už skoro nepěstované rané třešně. Strom odolává mrazům.

‘Uviditelnaja‘

Z Maďarska je i ´Vera´, jejíž třešně sklízíte v mezidobí, kdy už jsou rané odrůdy pryč a pozdní ještě nedozrály. Strom rodí hodně, plody jsou kulaté, opravdu velké, dosahují hmotnosti až deset gramů, a krásně vybarvené. Odrůda roste středně intenzivně, odolává mrazům, středně odolná je proti popraskání a málo ji napadají i houbové choroby.

Pokud dáváte přednost višním, z novinek můžete vyzkoušet ruský strom ´Novella´. Roste mírně, do výšky maximálně dva a půl až tři metry. Plody dozrávají počátkem července a je jich hodně. Mají velikost do pěti gramů, což je na višně hodně, téměř černou barvu a šťavnatou, velmi chutnou, tmavě červenou a silně barvící dužninu. Vynikají odolností proti praskání, a to i v deštivém počasí. Strom je samosprašný a vysoce odolný proti mrazům i chorobám.

‘Tiina‘

Nové ovocné druhy

Pěstovat však můžete i zcela nové druhy. Patří mezi ně Prunus tomentosa, který se prodává pod označením ´Nanking cherry´, říká se mu také chokecherry. Jde o zhruba dvoumetrový keř, který pochází z Číny. Dává drobné a kulaté plody vážící kolem dvou gramů, mají lesklou červenou barvy a sladkou a šťavnatou dužninu. Díky krátké a pevné stopce dobře drží na stromě, a to až měsíc po dozrání. Plody se sklízejí v polovině června, dají se okamžitě jíst anebo z nich uvaříte džem zajímavé chuti. Stromy jsou odolné proti mrazům i chorobám.

‘Kovalenskoje‘

Drobné ovoce

Ze sortimentu angreštů stojí za pozornost velkoplodá a úrodná odrůda ´Salut´. Angrešty můžete sklízet postupně během tří týdnů, neopadají vám. Jsou velké, hladké a velmi dobře chutnají. Jejich základní barva je zelená, během dozrávání přechází do světle červené. Určitě oceníte i to, že keř nemá trny, odolává americkému padlí a plody nepraskají.

Novinky najdete i mezi ostružiníky. Jednou z nich je v Polsku vyšlechtěná ´Brzezina´. Hodně a rychle roste, proto potřebuje dostatečně pevnou oporu. Nemá trny. Ostružiny dozrávají od počátku prázdnin, mají oválný tvar, hmotnost kolem šesti gramů a aromatickou sladkokyselou chuť. Keř plodí pravidelně a hodně. Nezničí ho ani mrazy, vysadit ho tedy můžete i do vyšších oblastí. Díky vysoké odolnosti proti chorobám ho lze pěstovat zcela bez chemické ochrany.

‘Viking‘

Z Polska pochází i ostružiník ´Polar´, která dozrává koncem července a plodí až do srpna. Keře nemají trny a rostou silně, hodně plodí. Ostružiny s váhou sedm gramů se řadí mezí velké až velmi velké, mají oválný tvar a sladkokyselou aromatickou chuť. Odrůda odolává jak houbovým chorobám, tak mrazům.

Mezi maliníky nově objevíte odrůdu ´Benefis´, která plodí na dvouletých, tedy loňských výhonech. Ty rostou silně, proto keř patří k velmi úrodným. Velké maliny mají tmavě červenou barvu a velmi dobře chutnají. Jsou pevné, můžete je dokonce i zamrazovat. Keř odolává vůči mrazům a jen zřídka ho napadají houbové choroby. Jestliže si pořídíte maliník ´Sokolica´, úrodu budete mít koncem června. Keř roste hodně dobře, tvoří středně silné výhony a je vysoce úrodný. Maliny mají váhu až devět gramů a kónický tvar. Plodí na loňských výhonech. Je vysoce mrazuvzdorný, odolný vůči chorobám. Pěstovat ho lze tedy ve středních i vyšších polohách a bez chemie.

‘Dodong‘

Méně známé ovocné druhy

Do zahrady si však můžete vysadit i jedlé jeřabiny ´Dodong´. Velké jasně oranžové plody dozrávají koncem srpna v menších hroznech a mají sladkou chuť. Ale u těchto jeřabin oceníte nejen je. Na podzim se listy odrůdy vybarvují do purpurové barvy a stávají se ozdobou zahrady. Stejnou radost vám může udělat i aronie ´Viking´ pocházející z Finska. Dorůstá do výšky jen jeden a půl až dva metry, ale plně plodí po dobu klidně i dvaceti let. Zelené výhony se časem mění na červenohnědé, listy se na podzim zbarvují do oranžové a purpurové barvy, na keři také dlouho drží. Strom dává tmavě zbarvené plody o průměru dvanáct milimetrů, kvůli kyselejší chuti jsou vhodné spíš na zpracování než k jídlu.

‘Benefis‘

Mezi kdouloněmi jistě pěstitele zaujme ´Ursynowska´, vyšlechtěná v Polsku z moldavské odrůdy. Roste středně silně, brzy, hodně a každoročně plodí. K přednostem patří velikost plodů, které mohou dorůst až do kilogramové váhy. Mají typickou žlutou barvu a bílou, na řezu červenající dužninu. Krásně voní. Stromy se hodí zejména do nižších a středních poloh, ve vyšších mohou namrzat. Velmi dobře ale regenerují.


10 pravidel pro sázení stromků

Říjen je ideálním obdobím pro sázení ovocných stromků. Koupit si je můžete nejen v ovocnářských školkách nebo zahradních centrech, ale nebojte se je objednat přes internet. Právě tam objevíte novinky nebo jiné zajímavé odrůdy.

Před samotným sázením si nejprve dobře rozmyslete, co a kam dáte a kolik stromů chcete.

Teprve potom vybírejte vhodné odrůdy. Základním kritériem by vždy měly být klimatické podmínky vaší zahrady, které určují všechno ostatní – například termín kvetení i dobu potřebnou na dozrání.

‘Ursynowska‘

Dodržujte i pravidla správného sázení:

1. U sazenice, kterou jste si přinesli z prodejny, proveďte řez kořenů. Nemocné nebo polámané odstraňte až do zdravé části, ostatní zkraťte tak, abyste oživili řezné rány a ty mohly lépe přijímat vodu.

2. Výpěstky vložte na několik hodin do nádoby s vodou, aby ji stačily nasát a zregenerovaly se tak po vyorávce a přepravě.

 

3. Mezitím si připravte jámy. Měly být o něco větší, než je objem či průměr kořenového balu. V menší byste museli kořeny ohýbat, kopat velké je zbytečné práce a stromky je vůbec nepotřebují. Obvykle stačí prostor ve velikosti vědra, pro sazenice s větším balem, například broskvově, jámu úměrně zvětšete.

4. Do středu nezapomeňte zatlouct opěrný kolík, jehož spodní část dopředu opalte, aby v půdě vydržel co nejdéle.

5. Stromky do začátku nepotřebují žádná průmyslová hnojiva, naopak ocení biologická hnojiva na bázi rohoviny nebo dobře vyzrálý kompost, který můžete dát na dno. Ještě lepší je promíchat jej se zeminou, kterou budete kořeny zasypávat.

6. Následuje samotná výsadba – stromek opatrně přiložte ke kolíku a na kořeny přisypte asi polovinu zeminy. Během toho výpěstkem jemně potřásejte, aby se zemina dostala všude a nevytvořily se vzduchové kapsy. Následně substrát trochu přišlápněte a důkladně zalijte. Potom dosypte druhou část půdy. Hlídejte si správnou hloubku výsadby.

7. U semenáčových, tedy generativních podnoží má být kořenový krček na úrovni půdy, u vegetativních místo očkování určuje intenzitu růstu: čím blíže k zemi je, tím více vám budou podnože růst.

8. Zeminu kolem vysazeného stromku upravte do tvaru jakéhosi talíře, setkáte se i s termínem mísa. To vám zjednoduší zalévání – voda se tak snadno udrží v prostoru nad kořeny.

9. Nakonec připevněte kmínek k opoře – osmičkový úvazek vyrobte na dvou nebo i třech místech. Uzly neutahujte, stromky si ještě během zimy v půdě trochu sednou.

10. Teprve na jaře stromky přivažte pevněji a také udělejte výchovný řez.

Podobně se vysazují i keře, které se prodávají buď prostokořenné nebo kontejnerované. U těch druhých vám odpadá úprava kořenů. Ovocné keře ale zásadně vysazujte o pár centimetrů hlouběji, než rostly v ovocnářské školce. Nejenže tak budou stabilnější, ale také lépe zakořenění, protože jsou schopné si vytvořit kořeny i z výhonů těsně nad oblastí kořenového krčku.

Po výsadbě nezapomeňte na pravidelnou zálivku, a to až do příchodu zimy. Pokud nepřijdou mrazy, trochu vody dřevinám dopřejte i přes zimu.

 

Marián Komžík, foto archiv autora

 

Více informací se nachází v říjnovém vydání z roku 2017.

Komentáře

Napsat komentář