Užitečná i krásná šalvěj
Šalvěj na zahradě potěší každého. Modré květy, které se objeví na přelomu května a června, jsou krásné na pohled a jejich nektar láká celá společenství hmyzu. Poté smutnou zimní zahradu zdobí její stříbrošedé listy. A po celý rok můžete oceňovat léčebné vlastnosti této byliny.
Šalvěj lékařská je vytrvalý polokeřík, který na záhonu vydrží dlouhá léta. Často se také sama vysemeňuje do okolí. Rod šalvějí ovšem čítá i další zajímavé rostliny.
Šalvěj jako léčivka
Šalvěj lékařská (Salvia officinalis) pochází ze středomořské oblasti, kde se tradičně používá jako běžné koření i léčivá bylina. Pomáhá hlavně při léčení zažívacích problémů, ale je také osvědčeným prostředkem na bolesti v krku a hnisavou angínu, řeší i potíže při klimakteriu. Ovšem pozor – nesmí se používat při suchém dráždivém kašli, neboť vysušuje sliznice a potíže zhoršuje.
Nejvýznamnější léčivé složky této byliny jsou hořčiny, třísloviny flavonoidy, estrogenní látky a také thujon, kvůli jehož vysokému obsahu by šalvěj neměli používat lidé trpící epilepsií a těhotné ženy. Šalvěj také snižuje tvorbu potu, slin a mateřského mléka, proto se používá i při odstavování dítěte. Odvar ze šalvěje se používá i jako dezinfekční a dezodorační prostředek při horečnatých stavech.
Pro jižní kuchyni
Specifická hořká chuť listů šalvěje výborně doplňuje a okořeňuje různé druhy masa, především skopového, ale zvýrazní i maso rybí a králičí. Listy ale mohou být součástí také nejrůznějších nádivek, sekané, ochucují se jimi bylinkové a sýrové omelety. Čerstvé šalvějové lístky se často vkládají mezi slaninu, maso, cibuli a zeleninu při rožnění špízů.
Šalvěj zářivá je statná, spolehlivě kvetoucí letnička.
Letnička v zahradě
Asi nejznámější z letniček je šalvěj zářivá (Salvia splendens), kterou často využívají zahradníci jako osvědčenou a dlouho kvetoucí rostlinu do městských parků, ale samozřejmě se hodí i do soukromých zahrad. Málokterá květina se totiž může chlubit tak nekompromisní červení jako odrůdy ‘Fury’, ‘Karkulka’ či ‘Blaze of Flame’. Po odkvětu hlavní laty se na rostlině objeví další, které vyrostou z paždí listů. Chcete-li boční květenství dříve, vylomte včas to hlavní.
Šalvěj zářivou vysazujte v kombinaci s dalšími rostlinami, abyste zmírnili její intenzivní barvu, nebo si vyberte některý jiný z odstínů, které šlechtitelé nabízejí. Například lososově vybarvenou ‘Amore’ nebo tmavou ‘Red River’ či ‘Salsa Purple’. Na trhu najdete i odrůdy s květy dvoubarevnými, mezi něž patří například ‘Sangria’.
Mezi letničky se však řadí i další krásné šalvěje, například sytě modře kvetoucí šalvěj rozkladitá (S. patens), kterou můžete zkusit kombinovat třeba s aksamitníkem nebo nestařcem, tedy kompaktními typy letniček. Na rozdíl do šalvěje zářivé, které dorůstá do výšky dvacet pět až čtyřicet centimetrů, je šalvěj rozkladitá vyšší a její květní lichoklasy měří až sedmdesát centimetrů.
Z Nového Mexika, kde ale roste jako vytrvalý polokeř, pochází šalvěj pomoučená (Salvia farinacea). Od ostatních druhů se liší jemnými stříbrnými chloupky, které pokrývají poupata; jde o kališní lístky obalující květy.
Středomořské šalvěji pestré (S. Viridis) se také říká šalvěj zelená. Zajímavé na ní nejsou květy, ale chocholaté listeny, tedy podpůrné lístky u květů, které mohou být podle odrůdy růžové, modré či bílé. Tato letnička se používá i jako materiál pro suché vazby, jelikož blanité listeny si uchovají svou podobu i po usušení.
Všechny tyto druhy se pěstují z předpěstované sadby. Semena se vysévají nejčastěji v březnu pod sklo, klíčení trvá při teplotě kolem dvaceti dvou stupňů asi tři týdny. Silné sazeničky se přepíchají do propustného vápenitého substrátu, ven se vysazují v klasickém termínu, tedy ve druhé polovině května.
Šalvěje mezi trvalkami
Kromě šalvěje lékařské si jako trvalky můžete na zahradu vysadit i další druhy, mezi něž patří šalvěj luční (S. pratensis) a šalvěj hajní (S. nemorosa). Liší se od sebe vlastně jen barvou květů, základní
botanický druh šalvěje luční má květenství spíš růžově fialové, šalvěj hajní kvete modře. Jejich zahradní kultivary – ‘Rose Rhapsody’, ‘Ave Maria’, ‘Violet Queen’, ‘Blue Queen’ a další – ale nabízejí v rámci druhu i další barvy. Nároky na pěstování mají velmi podobné, hodí se na chudé vápenité půdy s malým obsahem živin situované na plném slunci. Mohou se vysazovat i na zelené střechy nebo krásně doplní i keře růží. Nejčastěji se množí výsevem nebo dělením trsů na jaře.
Jak na pěstování a sběr
Šalvěji vyhovuje místo na slunném místě s neutrální až zásaditou půdou.
Semena se vysévají zjara do malých květináčků, na místo se vysazují na podzim nebo až další rok. Šalvěj se dá také dobře množit z letních vrcholových řízků.
Nať se sklízí těsně před květem, listy se otrhají a suší volně rozložené ve stínu.
Čerstvé listy pro využití v kuchyni se dají samozřejmě sklízet po celý rok bezprostředně před použitím. V zimě je jejich chuť ovšem méně výrazná.
Přípravky z šalvěje
NÁLEV – pije se při žaludečních a trávicích potížích třikrát denně šálek. Nálev připravíte zalitím dvou lžiček čerstvých nebo jedné lžičky sušených listů asi 150 mililitry horké, nikoli vařící vody. Louhujete dvě nebo tři minuty, poté přecedíte a používáte. Doba užívání je maximálně čtyři týdny.
KLOKTADLO – při angínách, zánětech hrtanu, zánětech dásní a aftech v ústech se doporučuje kloktat šalvějí několikrát denně. Studený nálev se může používat i jako ústní či vlasová voda. Příprava je podobná jako u čaje, liší se jen doba louhování, která je kolem deseti minut.
TINKTURA – připravuje se z 200 gramů sušených bylin, které nadrtíte a zalijete alkoholem. Sklenici uzavřete a necháte louhovat asi dva týdny. Obsah sklenice poté scedíte přes látku a přefiltrujte přes kávový filtr. Pro utlumení klimakterických potíží se užívají jeden až dva mililitry, tedy zhruba dvacet až čtyřicet kapek tinktury třikrát denně. Podobným dávkováním dosáhnete i povzbuzení trávicí soustavy.
Dagmar Cvrčková, foto Shutterstock
Více informací se nachází v květnovém vydání z roku 2016, které si můžete zakoupit za zvýhodněnou cenu zde.
Užitečná i krásná šalvěj
