Venkovní květináče


Jedním z trendů zahradní architektury je využívání mobilních nádob. Dokážou totiž přinést zeleň i tam, kde nejsou k pěstování ve volné půdě vhodné podmínky. Nejvíce se využívají na terasách či v zimních zahradách, u vstupu do domu nebo jako dekorativní prvek různých dvorků.

Samozavlažovací květináče Plastia jsou k dostání v nejrůznějších barevných variantách, namátkou například bílá, růžová, antracitová, hrášková…

Rostliny pěstované v nádobách ale mohou při špatném výběru venkovního květináče, jeho nevhodným umístěním nebo osázením prosychat či promrzat, trpět teplotními rozdíly mezi dnem a nocí a omezeným množstvím půdy, živin a vláhy. Jak tedy vybrat správný květináč? Odolný materiál Favoritem venkovních květináčů jsou pozinkované nádoby různých velikostí a tvarů. Netrpí změnou teploty, tím pádem jsou mrazuvzdorné a venku mohou být po celý rok. Navíc jsou lehké a lze je pohodlně stěhovat, kam zrovna potřebujete. Další možností jsou polyratanové květináče, označované také jako z umělého ratanu, spletené z lakovaných hliníkových drátů potažených umělým vláknem. Jde o elegantní nádoby, respektive květinové obaly – rostlina je umístěna v pozinkované vložce. Výhodou těchto květináčů je nízká hmotnost, jednoduchá údržba a jejich vzhled zůstává i po několika letech nezměněn. Moderním materiálem je sklolaminát. Květináče ze sklolaminátu jsou velice odolné vůči povětrnostním vlivům, mají stálou barvu a jsou mrazuvzdorné. Jsou také nepoměrně lehčí oproti klasickým keramickým květináčům a vyrábějí se v mnoha barvách a tvarech. Jako venkovní květináče mohou být použity i hliníkolaminátové květináče. Jsou lehké a přitom pevné, odolné a téměř nerozbitné. Pro všechny typy květináčů se doporučuje vyvrtat do dna otvory pro odtok přebytečné zálivky, pokud je nemají. Přiměřená velikost Velikost květináče musí být vždy přizpůsobena konkrétní rostlině a jejímu kořenovému systému. Nicméně pro rostliny, které budou venku i přes zimu, je vhodnější květináč větších rozměrů. Čím větší objem, tím větší šance, že nádoba nepromrzne. Aby se však v létě neodpařovalo z rozměrnější nádoby velké množství vody, doporučuje se povrch půdy mulčovat. Nádoba by také měla být dostatečně stabilní, aby odolala i větším poryvům větru. Vhodnější jsou proto spíš nižší a širší květináče. Sezonní nádoby V nadcházející sezoně ale uplatníte jakékoli květináče. Plastové jsou lehké, levné, ale snadno se přehřívají, hliněné jsou prodyšné, ovšem samy o sobě těžké. K oblíbeným materiálům patří také glazovaná keramika, umělý kámen, kov či tvrdé dřevo. U dřevěných květináčů je však třeba, aby měl květináč vnitřní plechovou, nejlépe pozinkovanou vložku. Nejlepší volbou jsou ale samozřejmě samozavlažovací květináče, díky jejichž konstrukci vydrží rostliny bez vaší péče i několik týdnů. Skládají se vždy ze dvou částí – z vrchní nádoby s půdou a rostlinami a spodní, do které nalijete vodu. Voda a půda jsou propojené knotem, který nasákne vodu a vede ji ke kořenům rostlin. Vodu stačí nalít do zásobníku přibližně jednou za týden, květináč se pak již o zalévání postará sám. V samozavlažovacích nádobách můžete pěstovat jakékoli rostliny, pouze suchomilné a sukulentní se do nich nehodí. Květináč určený pro venkovní prostor by měl být
  • relativně lehký, aby se mohl snadno přemísťovat
  • mrazuvzdorný, aby i v zimě mohl zůstat venku
  • s otvory ve dně, aby jimi mohla průběžně unikat přebytečná voda
FOTO:ARCHIV REDAKCE A FIREM PLASTIA A KASPER

Venkovní květináče

Uložit

Komentáře

1 komentář u Venkovní květináče

  1. masox napsal:

    Hliníkové květináče máme, používáme a jsme spokojení. Doporučujeme!

Napsat komentář