Víte, kde vás na každém kroku čeká sklizeň?


Do přírodní zahrady se rádi vracejí nejen drobní živočichové, kteří si zde nacházejí úkryt i potravu, ale především sám člověk. Vždyť prakticky na každém kroku zde čeká sklizeň, a to nejen v zeleninových nebo bylinkových záhonech. Slyšeli jste už o jedlém trávníku nebo jedlém lese?

sklizen_3

Užitkové zahrady, na kterých si majitelé mohou vypěstovat vše podle vlastního přání a chuti, jsou opět velmi oblíbené. Důvodů je několik: nejenže víte, co jste při pěstování rostlin použili na vylepšení kvality půdy a při ochraně proti chorobám a škůdcům, ale především vlastní zelenina a ovoce prostě chutnají mnohem lépe než to kupované. Pro přírodní zahradu to platí dvojnásobně.

Více vitamínů a minerálů

V přírodní zahradě se na vylepšení půdy používá pouze kompost, zelené hnojení nebo hnůj ze stájí, takže rostliny nežijí v živinami přeplněném a zasoleném prostředí, které – což se málo ví – zhoršuje chuťové vlastnosti samotné plodiny, obsahují i větší poměr minerálních látek a vitamínů. To je další důvod, proč se pustit do tohoto způsobu zahradničení. Pokud se o permakulturu a přírodní zahrady zajímáte již nějakou dobu, určitě jste slyšeli o jedlém trávníku nebo jedlém lese.

Bylinky lze pěstovat nejen v nádobách, ale také ve světlém podrostu jedlého lesa

Jedlý les jako ovocný ráj

Řekne-li se jedlý les, mnozí si představí ovocný sad. V přírodní zahradě jde ve skutečnosti o mnohem pestřejší nabídku. Naleznete tady jedlé plody – od trávníku až po koruny stromů -, tedy v každém vegetačním patře. Nejvýše se samozřejmě vyskytují koruny stromů, které mohou být zastoupeny moderními i starými odrůdami vašeho oblíbeného ovoce. Pod nimi a na okrajích zpravidla najdete zastoupené keře. Důležitou roli v přírodní zahradě hrají hlavně rostliny domácího původu, ale doplnit je můžete i druhy introdukovanými, tedy dovezenými ze zahraničí, u nichž ovšem nehrozí nekontrolovatelné rozšiřování do okolní krajiny. Domácí dřín obecný (Cornus mas), bez černý (Sambucus nigra), lísku obecnou (Corylus avellana) doplňte třeba nepůvodním temnoplodcem černoplodým (Aronia melanocarpa), chutným muchovníkem Lamarckovým (Amelanchier lamarckii), dále určitě nepochybíte borůvkou chocholičnatou (Vaccinium corymbosum), kterou navíc mohou podrůstat klikvy (Vaccinium macrocarpon) a plno dalších zajímavých druhů.

V přírodní zahradě se využívá každý prostor efektivně, proto je tady bohatě zastoupené i bylinné patro. V podrostu tak rostou třeba jahodníky měsíční (Fragaria vesca), česnek medvědí (Allium ursinum) a další druhy stínomilných bylin.

Trávník v přírodní zahradě je druhově bohatý a připomíná spíše rozkvetlou louku, do níž se můžete vydat s košíkem v ruce a nasbírat si mladé listy smetanky lékařské do salátu, květy sedmikrásek na přípravu bylinného nálevu a fialky na dozdobení moučníku.

V jedlém lese a jedlém trávníku tedy objevíte druhy rostlin na přípravu marmelád, letních sirupů, ale také na přípravu jiných pokrmů. Některé staré odrůdy ovoce se také hodí na sušení plodů, ke kterému se mnoho zahrádkářů rádo vrací. Na trávník se možná budete také dívat trochu jinak, je to úžasný zdroj zeleniny po celou sezonu.

Novým trendem přírodních zahrad je návrat ke starým a netradičním ovocným odrůdám

Bez bylinek to není ono

V permakulturní zahradě to bez bylinek nejde. Jejich pěstování zvládne opravdu každý, jsou poměrně nenáročné. Většina druhů pochází z teplých středomořských oblastí, tudíž si poradí se stanovištěm na plném slunci i s občasným nedostatkem vody a pravidelné hnojení je pro ně také spíše na škodu. Tyto nenáročné rostliny se navíc dají pěstovat v různých typech bylinkovišť, která se liší způsobem založení i možnostmi využití prostoru. Do malých zahrad se hodí například bylinkové spirály, vrchy nebo je lze vysadit na vyvýšené nebo lékárenské záhony, i do nádob umístěných poblíž odpočinkové terasy.

Jak na efektivní mulčování

Ačkoli přírodní zahrada slovo plevel téměř nezná, na mulčovací materiály tady rozhodně nezapomínejte. Kromě toho, že brání klíčení plevelů, snižují také výpar vody a ochlazují povrch půdy. Navíc se postarají o zachování drobtovité struktury půdy a zamezují jejímu hloubkovému promrzání. Při výběru materiálů dejte přednost přírodním variantám. Na mulčování výsadeb použijte třeba jemně posečenou trávu, která tak nemusí pokaždé skončit v kompostéru, čerstvou slámu, neupravenou štěpku nebo spadané listí. Tyto materiály, které si v okrasné zahradě vysloužily označení jako odpad, půdu navíc doplňují o organickou hmotu a ta představuje pro půdní mikroorganismy důležitý zdroj obživy.

Foto autorka a Shutterstock

Více informací se nachází v dubnovém vydání z roku 2016, které si můžete zakoupit za zvýhodněnou cenu zde.

01_TITULKA_FLORA_4_ 2016 ok ma

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

.


Komentáře

Napsat komentář