Vlaštovičník nejen na bradavice


Vlaštovičník pozná téměř každý a mnozí ho stále považují za jeden z nejlepších přírodních léků na bradavice. Ovšem jeho využití je mnohem širší.

Dagmar Cvrčková, foto Shutterstock, profimedia.cz

Vlaštovičník (Chelidonium majus) se na zahradě příliš nepěstuje, jde totiž o běžnou bylinu, kterou najdete téměř všude. Ovšem sbírejte ji pouze tam, kde je čisté prostředí. Vyhovují jí vlhčí lokality s humózní půdou, často ji objevíte i na stinných a polostinných místech. Každý správný bylinkář ale ví, že obsah léčivých látek je znatelně vyšší u rostlin, které rostou na slunci.

A proč vlaštovičník?

Název vlačtovičník je patrně odvozen od latinského názvu, který se velmi podobá řeckému označení vlaštovky. Navíc doba květu této rostliny probíhá v podobném termínu, kdy se vlaštovky z afrických zimovišť vracejí do Evropy.

Vlaštovičník patří do čeledi mákovitých (Papaveraceae), stejně jako mák, zemědým či dymnivka, z okrasných roslin se sem řadí srdcovka, mákovník či sluncovka kalifornská.

Poznáte ho podle čtyřdílných jednoduchých žlutých květů s vystouplým středem. Jsou pro něj typické i laločnaté, hluboce vykrajované listy, pokryté řídkými chloupky. Když vlaštovičník utrhnete nebo zlomíte jeho stonek, vyteče vám hustá oranžová šťáva. Odborně se jí říká latex a najdete ji v mléčnicích ve stonku.

Sbírá se květ i kořen

Vlaštovičník by se měl sbírat v období plného květ, čili od května do června. Suší se volně rozložený nebo zavěšený při teplotách od třiceti do šedesáti stupňů. Pozor, snadno se při tom zapaří. Léčivý je i kořen této rostliny, který se vykopává buď na podzim nebo začátkem jara, a pak se suší v teplotě mírně pod šedesáti stupni. Po té ho přechovávejte v uzavřené nádobě.

Bylina se řadí mezi fytoncida, což znamená, že zastavuje růst mikroorganismů. Někdy se jim lidově říká rostlinná antibiotika. Pozor však na užívání vlaštovičníku ve velkém množství, obsahuje také látky toxické, především chelidonin a homochelidonin, které utlumují centrální nervový systém, uvolňují křeče hladkého svalstva a působí mírně anesteticky. Další látka – sanguinarin – působí zpočátku slabě narkoticky, později vyvolává křeče, dráždí střevní peristaltiku, zvyšuje sekreci slin, zevně vyvolává po přechodném pálení znecitlivění kůže. Pozor také na berberin, který nejdříve způsobuje problémy s dechem, později ochrnutí až smrt. Z toho vyplývá, že užívání vlaštovičníku by mělo vždy probíhat pod dohledem lékaře, nejde o bezproblémovou bylinku jako je třeba máta nebo heřmánek.

S čím pomůže?

Vlaštovičník se odedávna používá na odstraňování bradavic, kdy se několikrát denně potírá postižené místo čerstvou šťávou, a to po dobu asi šesti týdnů. Je to jednoduché, ale i zde buďte opatrní. Musí jít opravdu o bradavici, nikoli například o mateřské znaménko, pak se stává tato léčba nebezpečnou. Rostlina má silný cytostatický účinek, bránící nárůstu buněk, který ovšem může působit na kožní tkáň nebezpečně. Vždy se tedy nejprve poraďte s lékařem. Vlaštovičník se kdysi používal i k léčení svrabu, což byla velmi nebezpečná choroba.

Dlouhou dobu pomáhal na jaterní a žlučníkové onemocnění, léčil kameny, upravoval trávení, kromě toho také snižoval krevní tlak i posiloval srdce. Dnes se od toho ustupuje, hlavně kvůli obsahu toxických látek a potřebou tuto bylinu velmi pečlivě dávkovat a ředit. Polykat nasušené květy nebo si vařit čaj není vhodné, raději se spolehněte na farmaceuticky připravené hotové směsi.

Léčivé přípravky

Tinktura pro vnější používání

Jeden díl jemně nasekané nati naložte do pěti dílů čtyřiceti procentního alkoholu. Nechte asi tři týdny louhovat, pravidelně obsah protřepávejte a poté přes plátno slijte do malé lahvičky z tmavého skla.

Odvar do koupele

Lžíci sušené nebo čerstvé nati přelijte vřelou vodou, nechte deset minut louhovat. Poté přeceďte a slijte. Odvar se nalije do vlažné vody a používá na koupel nohou postižených mykózou nebo i na špatně se hojící či hnisavé rán a na bércové vředy.

Více informací se nachází v květnovém vydání z roku 2017.


Komentáře

Napsat komentář