Výběr osiva a sadby – správný začátek vašeho pěstování


Dobrý start je důležitý. Platí to také pro pěstování užitkových i okrasných rostlin. Chyby, které na začátku uděláte, později jen těžko napravíte. Dejte si proto záležet na správném výběru osiva a sadby.

Odlišná velikost a tvar semen brání snadnému výsevu, protože vždy musíte postupovat trochu jinak.

Odlišná velikost a tvar semen brání snadnému výsevu, protože vždy musíte postupovat trochu jinak.

Všechny rostliny (zahradní i užitkové; dřeviny z toho také nelze vyjmout) se množí dvěma způsoby. Vegetativně – sem patří řízky, odnože, očka, rouby a tkáňové kultury – nebo generativně, tedy semeny. Třebaže to vypadá, že výsledek je nakonec stejný, protože získáte novou rostlinu, jednotlivé generace se od sebe zásadně liší svým genofondem. U vegetativního množení mají mladé sazenice stejnou genetickou výbavu s mateřskou rostlinou, shodnou podobu i další vlastnosti, jsou tedy jejím klonem, u generativně množených druhů se genetická výbava i podoba od rodičovských liší, je mixem jejich dobrých i špatných vlastností. Nové rostliny například nemusejí být plodné.

Zahradníci postupem času přišli na to, že pro různé rostliny se hodí odlišné typy množení. U některých jsou možné oba způsoby, zahradnická praxe ale využívá ten snadnější nebo efektivnější. Šlechtitelé ovšem na výběr nemají, k novým odrůdám se dostanete jen přes generativní množení, tedy křížením otcovských a mateřských rostlin.

OSIVO

Překvapí vás, jak jsou semena různá. Nemusíte ani na prohlídku do botanické zahrady, abyste si všimli velikostního a váhového rozdílu mezi makovým zrnkem a semenem kukuřice, nebo mezi bílým semínkem salátu a poněkud hranatým cibulovým. Tyto odlišnosti ale brání snadnému výsevu, protože vždy musíte postupovat trochu jinak. Semenářské firmy se snaží tuto práci zjednodušit a nabízejí nejrůznější úpravy osiva, které rozdíly zmenšují.

Klíčivost pro domácí použití by neměla klesnout pod padesát až šedesát procent.

Klíčivost pro domácí použití by neměla klesnout pod padesát až šedesát procent.

Obrušování, obalování, moření

Cílem těchto postupů je co nejvíce zvýšit šanci, že z osiva vypěstujete zdravé mladé rostlinky rostoucí v optimální vzdálenosti, které nebudete muset příliš jednotit. Velmi často se úpravy spojují. Drobná semena se tedy jednak oddělují neboli peletují a jednak i moří. To platí třeba pro salátovou řepu, ta má v přírodním stavu několik semen seskupených do takzvaných klubíček, což znesnadňuje jednocení.

Moří se rovněž semena petržele nebo mrkve, která jsou plochá a drobná a také se obtížně vysévají. Tímto procesem, zpravidla se používá vhodný fungicidní přípravek, se brání chorobám obsaženým v půdě v napadení mladých klíčních rostlinek. Po výsevu takových semen si samozřejmě nezapomeňte pečlivě umýt ruce nebo ještě lépe pracujte v gumových rukavicích.

Na záhony buď sázíte mladé rostliny, nebo semena, která po vzejití musíte jednotit.

Na záhony buď sázíte mladé rostliny, nebo semena, která po vzejití musíte jednotit.

Přírodní osivo

Přírodní semena nejsou ani peletovaná, ani mořená. Tento typ semen nepochází pouze z domácího semenaření, nabízejí ho samozřejmě rovněž firmy. U základních druhů jsou k dispozici dokonce i semena v kategorii bio pocházející z rostlin, které nepřijdou do styku s chemickými látkami, například průmyslovými hnojivy či pesticidy.

Klíčivost

Klíčovost udává procento rostlin, která vzejdou z vysetých semen. U baleného osiva je klíčivost zaručena, zkoušet ji nepotřebujete. Výjimku snad tvoří případy, kdy je používáte po datu spotřeby, které je uvedeno na firemním sáčku z obchodu. Řada druhů ale spolehlivě klíčí i dva roky po stanoveném termínu, ale musejí být dobře uložena na suchém, tmavém a nejraději chladném místě.

Procento, které ještě zaručuje uspokojivý výsledek, je u osiva určeného pro použití v malém na soukromé zahradě daleko nižší než v zemědělských provozech. Nemělo by klesnout pod padesát až šedesát procent.

SADBA

Na záhony se vysévají buď přímo semena, která po vzejití a zesílení musíte vyjednotit, nebo se sázejí přímo mladé rostlinky neboli sadba. Sazenice se pěstují nejčastěji ve skleníku či pařeništi, ale i doma. Nejlepší variantou je takzvaná balíčkovaná sadba, kterou získáte přesným výsevem.

Balíčkovaná sadba

Zdálo by se, že balíčkovaná sadba ušetří spoustu práce, protože nejednotíte, ovšem není to tak. Náročnější je totiž fáze výsevu, kdy plníte sadbovače substrátem a následně do nich pečlivě vkládáte jednotlivá semínka. Další výhodou je to, že mladé rostlinky mají výborně vyvinuté kořeny, které se neporuší vytrháváním okolních rostlin. Balíčková sadba je vhodná například pro lehké půdy ohrožené nedostatkem vody, osvědčila se také na větrných místech, kde vrchní vrstva rychle vysychá.

Setá sadba

Jestliže květiny či zeleninu vysejete do řádku v pařeništi nebo na speciálním výsevním záhonku a po vzejití a zesílení rostliny vyrýpnete a ty nejsilnější hned přesázíte na nové místo, jde o setou sadbu. Používá se u druhů nebo odrůd určených pro letní a podzimní sklizeň, které nepotřebují dlouhou dobu na zakořenění, protože v době jejich vysazování je už půda dostatečně teplá. O takové sazenice je ale třeba se pečlivě starat, protože jejich kořeny nejsou zdaleka tak silné jako v případě balíčkované sadby. Tento snadný způsob předpěstování se používá třeba u póru nebo podzimních kedluben, kadeřávku, brokolice a salátů. Na trhu je setá sadba k dostání jen zřídka, narazíte na ně spíš v malých zahradnictvích. Po zakoupení s výsadbou takových rostlin samozřejmě nesmíte otálet. S volnými kořeny se prodávají také sazenice jahod, ovšem nejde o setou sadbu, ale o vegetativně množené rostliny.

SAZENICE STROMKŮ

Rovněž u výsadby stromků se rozlišují dvě základní varianty: na výběr máte buď takzvané prostokořenné sazenice, nebo se vysazují stromky pěstované v kontejnerech. Ty první se prodávají pouze na jaře a na podzim, kdy jsou vyorány z ovocnářských školek a nabízeny v zahradnictví. Ve srovnání se sazenicemi v nádobách bývají o dost levnější, vyplatí se, hlavně pokud potřebujete více kusů. Stromky v kontejnerech se naopak vysazují po celou sezonu a díky dobře vyvinutým kořenům se lépe vyrovnají s kolísavým počasím i nepravidelnou závlahou. Hodí se proto například na chaty či chalupy.


PRAKTICKÝ TIP

Jestliže uvažujete o tom, že si nové sazenice zeleniny, květin či keřů namnožíte sami, ale nejste si jisti, zda bude lepší pěstování ze semen nebo řízkování, pak vám určitě pomůže tento praktický přehled.

Užitkové rostliny množené výhradně semenem:

Převážná část zeleninových druhů: kořenová zelenina, luskoviny, košťáloviny, plodová zelenina, listová zelenina, černý kořen, pór; dále kuchyňské bylinky, jako například kopr, bazalka, kerblík; také měsíční jahodník

Užitkové rostliny množené převážně vegetativně:

Převážná část ovocných druhů: drobné ovoce (rybíz, maliník, ostružiník, angrešt, aktinidie), jahodníky, reveň, ovocné stromy; dále brambory, topinambury, křen, česnek, čekanka, levandule

Druhy, u kterých jsou možné oba způsoby:

Cibuloviny – česnek a cibule, pažitka, zahradní jahodníky, levandule, reveň, chřest

Více informací se nachází ve speciálním vydání z roku 2016, které si můžete zakoupit za zvýhodněnou cenu zde.

Flora tit_04_16_special

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

.


Komentáře

Napsat komentář