Vypěstujte si vlastní sazenice zeleniny


Pěstování vlastní sadby zeleniny ze semínek přináší mnoho výhod. Oproti nákupu sazenic budete mít mnohem větší výběr odrůd a nižší náklady. Na své pěstitelské úspěchy pak můžete být právem pyšní. Zkusíte to letos také?

seti

Některé druhy rostlin je třeba vysít už v únoru a březnu, jinak se prvních květů a plodů dočkáte sotva na podzim. V únoru se vysévají papriky, z květin pak petúnie či lobelky. V březnu pak přicházejí na řadu rajčata, lilky, jedlé mochyně, melouny, rané saláty a brokolice, skleníkové okurky a rozmanité letničky, z jejichž květů se chcete těšit již počátkem léta.

Lehce a jemně

K setí můžete využít substrát určený pro výsevy, který koupíte, nebo si lze připravit vlastní z prosáté zeminy, listovky a písku. Vylehčit ho můžete rašelinou, ovšem i britská Královská zahradnická společnost výrazně omezila její spotřebu, aby chránila přírodu. Její vhodnou alternativu nabízí lehký perlit – přírodní, byť upravený materiál – , nebo kokosová vlákna. Perlit lze použít i samotný, ovšem ihned po vzejití semen musíte do substrátu doplnit organické živiny, protože je jakožto sopečná hornina neobsahuje. Pokud si vyrábíte vlastní substrát, nezapomeňte ho propařit, propéct v troubě nebo důkladně prohřát v mikrovlnce abyste zničili semena plevelů a zárodky houbových chorob.

Pro výsev můžete použít nízké misky, pekáče, speciální sadbovací plata, malé květináčky, kelímky… Existuje i šikovný nástroj nazvaný paper potter, tedy zahradnický kouzelník, na jednoduchou výrobu papírových květináčků. V nich rostlinky později i vysazujete, podobně jako v nádobkách z lisované rašeliny.

Semínka do substrátu mírně vtlačte, větší zasypejte tenkou vrstvou, maličké ponechejte na povrchu. Snažte se o dostatečné rozestupy. Komfortní, ale poměrně nákladné jsou rašelinové sadbovací tablety a jiffy, do kterých se semínka vkládají. Alternativou jsou sadbovací kostičky z kamenné vlny.

seti2
Proud vody škodí

Klíčící semena a mladé rostliny nezalévejte, ale roste rozprašovačem, aby je proud vody nepoškodil. Lépe porostou v mikroklimatu, které jim vytvoří miniskleník, průsvitné perforované kelímky či folie. Vlhko a teplo jim svědčí, ale potřebují i dostatek čerstvého vzduchu a časem otužování. Dle starých praktiků jim prospívá i jemné hlazení napodobující lehký větřík.

Zvláště v únoru může být problémem nedostatek světla, rostliny pak bývají slabé a vytáhlé. Umístěte je proto těsně k oknu bez záclony, nebo jim dopřejte přisvěcování zářivkou s denním spektrem světla.

Zatímco salát poroste i v chladu, rajčatům se nechce klíčit, když je pod dvacet stupňů a papriky dokonce vyžadují nejméně 22 strupů. Teplomilný je i lilek, mochyně, petúnie, zkrátka teplomilná zelenina a letničky nesnášející mráz.

Stálou teplotu pro rostliny pojistí přitápění odspodu. Speciální kabely, vyhřívající písek a v něm zapuštěné květináče, jsou vhodné i do skleníků. Doma spíš využijete topné folie nebo obyčejnou elektrickou dečka, na kterou ale nesmí stékat voda! Dopřát si můžete i speciální sadbovače s vytápěním. Fotosyntetické výbojky, kterými lze svítit, rovněž notně přitápějí.

 

TIP

Koupel pro dobrý start

Pokud semínka před zasetím vykoupete, vyklíčí ochotněji, neboť voda odplaví inhibitory klíčení. Čím větší semínko a silnější slupka, tím delší koupel mu prospěje. Rajčatům, paprikám a lilkům můžete dopřát až dvoudenní lázně, brokolici stačí den, salátu a drobným semínkům letniček pár hodin.

Koupel semínek může být i posilující a vůči chorobám ochraňující. Osvědčený je heřmánkový čaj, který potírá plísně a podporuje zdraví rostlinek. Výluh z přesličky rolní je zase posiluje díky vysokému obsahu křemíku.

 

Autorka: Jana Bucharová

Foto Shutterstock

 

Více informací se nachází v únorovém vydání z roku 2016, které si můžete zakoupit za zvýhodněnou cenu zde.

Flora titulka_02_16_archiv

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 


Komentáře

Napsat komentář