Zahrada, kde sezona nekončí


Má-li zimní zahrada dobře sloužit, musí splňovat čtyři požadavky: navazovat na obytný prostor, být orientovaná na jih či západ, okna mají mířit do zahrady či zeleně a nutností je také dobrý návrh a kvalitně provedená stavba.

V zimní zahradě je dobře lidem i rostlinám. Ovšem jejich nároky na tento prostor se liší, zatímco člověk by zde přivítal teploty nad dvacet stupňů, většině rostlin mimo sezonu vyhovuje chladnější prostředí. Už při plánování tohoto prostoru je tedy třeba se rozhodnout, zda investujete do nevytápěné či temperované stavby.

Nevytápěné převažují
Většina majitelů volí nevytápěné zahrady. Nejen proto, že jsou levnější. U těchto staveb lze dobře využít toho, že sluneční záření proniká skrz sklo do interiéru, kde zadarmo ohřívá stěny a předměty a z nich teplo sálá do okolního vzduchu. U nevytápěných zahrad jsou tak okna s výbornými izolačními vlastnostmi spíš minusem než kladem.

Phalaenopsis

Pokud se rozhodnete zimní zahradu vytápět, vzniknou zde ideální podmínky pro pěstování tropických rostlin. Jako nejvhodnější se považuje podlahové topení napojené na elektřinu, tepelné čerpadlo nebo třeba solární panely. Jednodušší a levnější možnost je opatřit si některé z přenosných topidel, které firmy také nabízejí. U nich odpadá složitá instalace, zpravidla je stačí zapojit do elektrické zásuvky. A pokud si potřebujete třeba na podzim večer přitopit kdekoli v domě, není problém je tam přenést.

V temperované zahradě může teplota šplhat až k dvaceti pěti stupňům a poroste zde i vlhkost vzduchu. Vzniknou zde tedy podmínky velmi podobné tropům a vhodné k pěstování orchidejí, bromélií nebo tropického ovoce.

Sleziník

Jaké sklo zvolit
K zasklení zimních zahrad se používá standardně zdvojené izolační sklo s koeficientem prostupu tepla u 1,1 W/m²K. Pro zimní zahrady vytápěné nebo propojené s interiérem, kde by měly být úniky tepla co nejnižší, firmy doporučují izolační trojskla s koeficientem prostupu tepla u 0,5 W/m²K.

Velmi často se volí kombinace skla na svislé stěny a polykarbonátu – známý také pod označením plexisklo – na střechu. Díky svým vlastnostem se proto hodí více. Nejenže je lehký, proto nezatěžuje konstrukci stavby, zároveň je také nerozbitný a o střechu se tedy nebude muset bát ani při velmi silném krupobití. V nabídce už najdete i čiré desky, takže si budete moci užít pohled na oblohu jako u klasického skla. Je důležité, aby byl polykarbonát ošetřen silným UV filtrem ideálně z obou stan, který ho chrání proti škodlivému vlivu slunečního záření. Bez něj by desky křehly a hlavně zežloutly.

Má-li být v zahradě dobré klima, je třeba zajistit dostatečné větrání. Otevřít dveře při tom nestačí, větrat musíte i střechou. Jde ji samozřejmě ovládat i ručně, ale lepší je zvolit automatický systém, skládající se z teplotního čidla, výkonného ventilátoru a servomotoru umístěného na sklopném okně zimní zahrady – při dosažení nastavení teploty se tak okno otevře samo.

Citrusy

Přesto byste neměli zapomínat ani na účinné zastínění – vyrábějí se speciální markýzy ukotvené na střeše zimní zahrady. Z vnitřní strany střechy je vhodné zastínění pomocí skládaných žaluzií –  plisé či některý z typů žaluzií.

Materiál konstrukce
Konstrukce zimních zahrad se vyrábí ze stejných materiálů jako okna – tedy plastu, hliníku a dřeva. Firmy dávají přednost hliníku před plastem, je subtilnější, navíc poměrně pevný a s dlouhou životností. K dostání je i hliník potažený fólií imitující dřevo, kámen a jiné přírodní materiály.

Bromélie

Pokud se rozhodnete pro dřevěnou konstrukci, nesmí být z obyčejných trámů. Jak dřevo pracuje, mohly by se objevit problémy s otevíráním a zavíráním oken, netěsnosti a podobně. Zahrady se proto dělají z lepených dřevěných hranolů, které zajišťují rozměrovou a tvarovou stálost. Nejpoužívanější je borovicová popřípadě smrková lepená lamela. K dražším variantám patří dub nebo tropické meranti. Zimní zahrada je povrchově upraven čtyřstupňovým systémem – UV odolnými, vodou ředitelnými akrylátovými laky.


Rostliny do nevytápěných zahrad
Prostor je vhodný pro pěstování subtropických rostlin, které vyžadují v létě teplo, v zimě naopak odpočinek v chladu a teploty mezi pěti až deseti stupni. Jde například o muškáty a další balkonovky, dále oleandr, juku, pitayu, citrusy, fíkovníky, eukalyptus a další.

Rostliny do vytápěných zahrad
Jde o druhy tropického pásma, kterým vyhovují vyšší teploty nad dvacet stupňů a vyšší vlhkosti – orchideje, bromélie, tropické kapradiny, banánovníky, kávovník a tropické ovoce.


Malé, ale praktické
Se zimní zahradou můžete stylově sladit i přístřešek nad vchodovými dveřmi nebo závětří. I ty se dělají ze skla, polykarbonátu, kovu, plast či dřeva. Jde o stavby zcela praktické, což si ověříte ve chvíli, kdy budete v silném dešti hledat před dveřmi klíče od domu. Dostatečně velký přístřešek by měl být minimem, který prostor ochrání. Lepší je však závětří, kdy stříšku doplňuje jedna nebo dvě boční stěnami, chránící místo před bočním větrem, v zimě pak navátým sněhem.

 

Magdaléna Krajmerová, foto Shutterstock

Komentáře

Napsat komentář