Zahrada na Červené


Když prodali dům v Děčíně a rozhodli se přestěhovat na Šumavu, řešili, co se svými milovanými exotickými dřevinami, které sbírali. „Vykopali jsem je, naložili na Avii a vzali s sebou. Stali se základem nově budované zahrady, spolu s původními šumavskými dřevinami,“ vzpomíná majitelka.

Obec Červenou najdete nedaleko Kašperských hor. Na návsi nemůžete minout barokní dům Svitákových s datem 1791, patří k němu mimořádně rozlehlá zahrada. Původně jsou to Severočeši, kteří hledali místo k žití s čistým vzduchem a velkou zahradou. Před dvaceti lety objevili usedlost u Kašperských hor s vyhlídkou na panorama Šumavy.

Žijeme tu osm set metrů nad mořem, kolem nás jsou jen pastviny a lesy a široká vyhlídka na panorama hřebenu Zhůří,“ říká majitelka a pokračuje: „Když jsme sem přišli, byla zahrada zcela zarostlá náletem, takže jsme hodně čistili, ale co jsme nemuseli kácet, to tu zůstalo. Například hradba vysokých smrků, která dělí horní a dolní část, pochází ještě z války, tehdy to byl zastřihávaný živý plot.“

Celková plocha pozemku je třináct tisíc metrů čtverečních. Majitelé ho měnili postupně tak, jak pokračovali v jejím čištění. Během let přikoupili ještě další parcelu, původní hraniční mez se tak ocitla uprostřed zahrady.

Vlastníci se na pěstování důkladně připravili, načetli spoustu odborných knížek, listovali v nich… Ovšem i oni potvrzují zkušenosti jiných, že někdy je intuice nad všechny vyčtené poučky. Tedy na počátku neměli žádnou vizi, nepouštěli se do velkých terénními úprav. Jen museli kolem dokola vybudovat plot, aby zahradu nezničily srnky.

Před zadní stěnou garáže se nachází malé ohniště s výhledem na spodní část zahrady.

Jezírko s arboretem u domu

Těsné okolí domu je nejpropracovanější částí zahrady s mnoha rostlinami a vzrostlými dřevinami. Vznikla jako první, majitelé na ni mají výhled z terasy i většiny místností. Přirozená terénní vlna dělí prostranství na dolní a horní. V tom prvním, blíže domu, se nachází jezírko s lekníny, které je během léta obklopené sítinami, kosatci, orobinci, kakosty a pomněnkami. Nad jeho hladinu se sklánějí skalníky a jalovce, mezi okolními vyššími tújemi a jalovci vyniká hlavatá vrba. Vodní plochu z vnější strany ohraničuje skalka zapuštěná ve svahu. V horní části stojí garáž a zastřešený bazén.

Vedle malého spodního jezírka majitelé vysadili trsy orobinců i nízkou hlavatou vrbu.

Posezení z bývalé stodoly

U domu vzniklo posezení se stoly a lavicemi. Rustikální zdi bývalé stodoly kryje nová střecha. Boční stříšku porůstá opletka baldžuánská. Přes léto si tu rádi odpočinou majitelé i hosté jejich penzionu.

Do horní části dvorku se chodí po schodišti. Svah kolem patří dřevinám – především cypřiškům a jedlím, které na několika místech oživují azalky a pěnišníky. Každoročně tu sice bojují s mrazem, ale zatím se drží. Budovu garáže nechali majitelé porůst břečťanem a přísavníkem.

Dvůr jsme původně pojali jako skalku, dřeviny se nám ale během času tak rozrostly, že by se spíše dalo hovořit o arboretu. Máme tu skalkové druhy i ty vyšší, mezi nimi nějaké pěnišníky, cypřišky a jalovce. Vlastně tu provádíme takový přírodní výběr. Něco zkusíme zasadit, a pak se uvidí, co z toho přežilo,“ konstatuje majitelka. Třeba okrasný javor se stěhoval už dvakrát: nejprve z Choratic do Děčína, a pak na Šumavu. Už mu je přes čtyřicet let a teprve v pětatřiceti začal plodit.

Na zahradu s exotickými dřevinami plynule navazují šumavské lesy.

Skalka na náspu

Za garáží zbyl po původních obyvatelích násep sloužící jako nájezd do horního patra stodoly. Dnes je tu skalka porostlá lýkovci. A také bylinková zahrada. Takže bazalka, saturejka, tymián, máta a další rostliny putují do zdejší kuchyně v biokvalitě a vždy čerstvé. Záhonky lemují vyplétané plůtky z vrbových proutků. Vedle se skrývá další jezírko, napájené výhradně dešťovou vodou z okapů. Ta je určená na zalévání. Větve staré vrby, rostoucí na břehu, splývají až na hladinu.

Exoti a trnky

Pozemek je tak velký, že se na něj vešlo i volejbalové hřiště. Za ním už pokračuje horní zahrada, od té dolní ji dělí přirozený terénní val s drobnější výsadbou. „Na náspu porostlém netřesky, pryšci, mateřídouškami a rozchodníky mám svoji oblíbenou lavičku s vyhlídkou na hory a doly,“ říká majitelka. Je odtud vidět celé okolí domu, které tvoří trávník a na něm tu a tam rozhozené sólově vysazené sakury a doubky. Z některých dřevin jsou naopak vytvořené zelené ostrovy.

Růžová odrůda pámelníku vynikne zvlášť na podzim.

V jednom z nich roste i pětadvacetiletý jírovec, který sem doputoval z bývalé zahrady Svitákových z Děčína. Společnost mu dělají japonské javory, cesmína a kaliny, které teď na podzim zdobí místo svými plody. Stejně jako do mnoha odstínů vybarvené tavoly. Vlastníci zde ponechali jsme si tu i původní hlohy, trnky a jeřáby, které ale v poslední době hynou – jeden pěkný minulou zimu vyvrátila vichřice, jiné předtím pomrzly.

Kolem horního jezírka se daří vlhkomilným druhům rostlin.

V nejzazší části zahrady pod břízami stojí staré zemědělské stroje. „Jednou jsme projížděli Strakonickem a u jednoho stavení jsme je viděli. Zeptali jsme se a majitelé nám je prodali za cenu šrotu, protože prý je stejně chtěli vyhodit. No, dovezli jsme je až sem,“ vzpomínají.

Jsme milovníci nevšedních dřevin

U mnoha stromů se předpokládá, že povyrostou a dotvoří plynulý přechod mezi zahradou a okolními lesy. „Celá léta jsme navštěvovali botanické zahrady, arboreta a zámecké parky a odevšad jsme si vozili zajímavé dřeviny. A tak tu máme metasekvoji, dva cedry, kryptomerii, pazerav a ostrolistec i spoustu zajímavých cypřišů. Daří se tu korejským jedlím, ze smrků jsme sázeli jen tvárnou varietu inversa,“ vyjmenovávají manželé. V pozadí tvarovaných smrků se dobře vyjímá dub zimní s červenými listy, habr variety pendula nebo různé jírovce.

Posezení u domu zdobí očištěná kamenná zeď.

Na jednu stranu nás baví pěstovat stále nové druhy dřevin, na druhou si uvědomujeme, že zahrada není nafukovací a nechceme se vzdát volných ploch,“ vysvětluje majitel a dodává, že z toho, co má šanci se u domu uchytit, si vybírají jen dřeviny, které považují za nejzajímavější.

Zbylo místo i na sad

K původní zahradě rodina přikoupila ještě parcelu pod ní, aby si zachovala výhled a prostor. Hrozilo totiž, že se tu bude stavět. Kromě okrasných dřevin: pěnišníků, azalek, tavolníků a čilimníků, tu má své místo i malý ovocný sad s jabloněmi, švestkami, třešněmi a hrušněmi.

Část trávy na dolní zahradě necháváme neposečenou, aby nám tu přežily vzácné jestřábníky oranžové a další horské květiny,“ dodává majitelka.

 

Radka Borovičková, foto Zdeněk Roller

 

Více informací se nachází v říjnovém vydání z roku 2017.

Komentáře

Napsat komentář