Zahrada na střeše


O pozitivních vlastnostech zelených střech se ví už dlouho. Zlepšují tepelnou a zvukovou izolaci domu, chrání konstrukci před nepříznivými vlivy počasí, ale také přispívají například k regulaci vlhkosti. Ovšem vždy měly pověst něčeho nedostupného, luxusní a drahého. To už ale neplatí.

Zelené střechy to není jen další plocha na rozšíření klasické zahrady a pěstování nenáročných rostlin, někdy i klasických trvalek a menších keřů. Především jde o možnost, jak zrekonstruovat a prodloužit životnost dosluhujících rovných střech nebo jak zajistit dobré tepelněizolační vlastnosti v novostavbách. Ovšem pouze tehdy, jsou-li správně postavené. V opačných případech dokážou nadělat nemalé škody.

Izolace jako základ

Základem kvalitně provedené zelené střechy je samozřejmě odolnost vůči vodě. Použité hydroizolační materiály však musí vydržet i působení kořenů rostlin. Proto se na tyto konstrukce doporučuje používat výhradně takové materiály, u nichž výrobce prokáže atestem, že odolají prorůstání kořenů. Tomu většinou odpovídají modifikované dvouvrstvé asfaltové pásy i některé typy plastových fólií. Přitom tlak kořenů musí vydržet nejen samotná hydroizolace, ale hlavně místa spojů. I to však už firmy umějí vyřešit přidáváním speciálních přísad. Ačkoli základ všech zelených střech je stejný, podle konečného využití se dělí na dva typy: extenzivní a intenzivní, setkat se můžete i s označením nepochozí a pochozí. Každá z nich má ještě několik podkategorií.

V čem je rozdíl?

Extenzivní střechy jsou jednodušší, levnější a také rozšířenější. Nedá se sice po nich chodit nebo si zde vybudovat posezení se stolkem, ale výborně zastanou funkci izolace a zlepšují klima v domě. Dále se dělí na střechy úsporné, lehké, přírodní, retenční a do této kategorie se řadí i šikmé, které už lze také zazelenit. Jednotlivé podtypy se od sebe liší výškou substrátu, zatížením konstrukce a schopností zadržovat vodu.

Nepochozí střechy – i když při kontrole stavu střechy na ně vstoupit nejenže můžete, ale dokonce při pravidelné kontrole musíte, a nic se samozřejmě nestane – jsou zakryté pěti- až patnácticentimetrovou vrstvou speciálního substrátu, který dostatečně propouští vodu a je schopný i poutat živiny. Osazují se různými travinami, bylinami, mechy a sukulenty, nejčastěji zde ale najdete rozchodníky, které nevyžadují skoro žádnou péči, přežijí sucho i přemokření.

Druhou kategorii pak tvoří intenzivní střechy, které už dokážou plně nahradit terasu či zahradu. A to včetně volného pohybu, posezení a podobně. Na intenzivní střechy přijde patnáct až třicet centimetrů substrátu. Jen na vás pak záleží, zda je osadíte méně náročnými trvalkami či keříky, které se obejdou bez dodatečného zavlažování, anebo zde zavlažovací systém vybudujete, což je technicky možné, a vytvoříte si zde klasickou zahradu, na ní můžete pěstovat i zeleninu a mít zde některé typy keřů a stromů. I když pozor, na zelenou střechu rozhodně nepatří klasická zem, ale speciální substrát, který v sobě zadrží nejen určité množství vody a také živiny, které rostliny potřebují k životu. Nezapomínejte také, že tady budou rostliny mnohem více vystaveny všem rozmarům počasí – horku, suchu, vlhkosti i větru.

Pro extenzivní zahrady

Trávnička přímořská

Písečnice velikokvětá

Rozchodník ostrý

 


Postavte si zelenou střechu sami!

Pro ozeleňování malých extenzivních, tedy nepochozích ploch se zpravidla nevyžaduje stavební povolení, v některých zemích Evropy jsou už dokonce předepsány v plánu zástavby. Tyto nejjednodušší typy střech se už dají udělat svépomocí. Vše potřebné se totiž prodává jako sytém. Balíček, s nímž si můžete vylepšit nevzhlednou garáž, zahradní domek či kůlnu, vám připraví firma na míru podle velikosti plochy, kterou chcete zazeleňovat. Nestane se vám tak, že byste zbytečně utráceli za materiál, který pak nepoužijete, nebo naopak, že vám bude něco chybět. S takto připraveným paketem si vytvoříte jednoduchou zelenou střechu ve dvou lidech během jednoho dne.


Pro intenzivní zahrady

Mochna křovitá

Kručinka barvířská

Devaterník velkokvětý

Zazelenit lze i šikmé střechy

Už dávno neplatí, že k osazení rostlinami jsou vhodné jen ploché střechy. Existují různé systémy, které dovolují zazelenit plochy různých sklonů.

  • Jako ideální se stále považuje sklon v rozmezí od 0 do 5 stupňů.

  • U střech se sklonem 5 až 15 je třeba zvolit jinou skladbu.

  • Pokud máte šikmou střechu svírající úhel 15 až 45 stupňů, je na ni třeba instalovat zádržný systém pro substrát.

 

Magdaléna Krajmerová, foto Shutterstock a profimedia.cz

 

Více informací se nachází v srpnovém vydání z roku 2017.


Komentáře

Napsat komentář