Zahrada, v níž nikdy neprší


Jste milovníky rostlin? Toužíte relaxovat uprostřed zeleně nejen v létě, ale i v zimě nebo při dešti? Nebo snad chcete zvětšit obytný prostor a propojit ho s přírodou? To vše vám umožní prosklená zimní zahrada.

Zimní zahrady jsou náročné na stavbu, přesto jejich obliba stále stoupá.

Zimní zahrady jsou náročné na stavbu, přesto jejich obliba stále stoupá.

Kdo by nechtěl mít zimní zahradu? Každý má ale asi trochu jinou představu o tom, jak ji využívat – jestli výhradně pro pěstování květin či jako obytnou místnost. Stavba jakékoli zimní zahrady je však dost náročná, proto si nejdříve ujasněte její účel a pak se důkladně seznamte se všemi jejími konstrukčními a tepelně izolačními požadavky.

Umístění a klimatizace
Zimní zahrada zpravidla navazuje na dům, může ale stát i samostatně nebo být propojená s bazénem či letní kuchyní s pergolou. Ideální je počítat s její stavbou již v projektu domu, pokud se rozhodnete pro stavbu dodatečně, vždy se poraďte s odborníky. Vyřešit je nutné zejména připojení zimní zahrady k domu, konstrukční materiály a izolační prvky, dostatečný sklon střechy, otázku případného vytápění a využití sluneční energie a ventilační a stínicí systém. Pro využití zimní zahrady jako navazujícího obytného prostoru jsou nejdůležitější stabilní klimatické podmínky. Konstrukce musí umožnit pobyt zahradě jak za horkého letního dne, tak za chladného zimního večera. Toho lze dosáhnout izolací obvodových ploch, které teplo určitou dobu akumulují a později postupně uvolňují. Vzhledem ke způsobu vytápění a regulace větrání je nejvýhodnější orientovat zimní zahradu na jih, aby ji i v zimě prohřívaly sluneční paprsky. Další vhodné umístění je směrem na západ, které vám umožní užívat si hřejivých slunných podvečerů. Nejméně vhodné je umístit zimní zahradu na severní stranu domu.

Pravidlo jednoduchosti
Zásada, že v jednoduchosti je krása, platí pro zimní zahradu nejen z hlediska estetického, ale především z finančního. Stavba zahrady může být tvarově hodně rozmanitá, od nejjednodušší přístavby s pultovou střechou přes různé výklenky až po šikmé stěny či zákoutí, která sice vypadají atraktivně, ale kvůli zvláštním nárokům na konstrukci a montáž značně navyšují pořizovací náklady. Nezapomeňte, že veškeré nepravidelné konstrukční prvky nadstandardního a atypického vybavení se zhotovují většinou na zakázku, a jsou proto finančně náročnější.

Skleněná přístavba by měla být atraktivní i z venku.

Skleněná přístavba by měla být
atraktivní i z venku.

Konstrukce a tepelné ztráty
Nejdražší, ale v mnoha ohledech nejvýhodnější je hliníková konstrukce zimní zahrady. Má dobré statické vlastnosti, dlouhou životnost, je odolná a samonosná, a proto i pro velkou stavbu postačí poměrně subtilní kostra. Navíc se hodí do vlhčího prostředí s rostlinami a můžete ji kombinovat se dřevem (hliník zvenku, dřevo uvnitř). Při výběru konstrukce zohledněte také její vzhled a celkový design, aby ladila se stylem domu a venkovní zahradou. K zasklení zimní zahrady se používá izolační bezpečnostní sklo s antireflexním efektem nebo komůrkový polykarbonát. Oba materiály mají své výhody i nevýhody. Polykarbonát je lehký, proto neklade takové nároky na nosnost konstrukce a je levnější než sklo. Jeho nevýhodou je nižší světelná propustnost a rychlejší přehřívání interiéru, které lze ale snadno řešit montáží stínicích prvků. Sklo je trvanlivější, ale dražší a konstrukce zimní zahrady musí být důkladná, aby udržela jeho váhu. Nepodceňujte proto statický výpočet a nezapomeňte, že střecha musí unést i případnou sněhovou zátěž. Z hlediska světelné propustnosti a tepelné izolace je ideální dvou- nebo i vícekomorový systém oken s vnitřním bezpečnostním sklem. Izolační skla chrání interiér zimní zahrady nejen před zimním chladem a letním přehřátím, ale působí i jako protihluková bariéra.

Vytápěná, nebo nevytápěná?
Citrusům, oleandru či vavřínu vyhovuje nevytápěný prostor s nejvyšší zimní teplotou kolem 5 °C. Ale jen ve vytápěné zimní zahradě si můžete dopřát exotiku tropů nebo užívat relaxační obytný prostor. V případě celoročně využívané zimní zahrady by měla být vnitřní teplota 21–22 °C. Cena i provoz takové zahrady jsou ale nejdražší, protože skloubit parametry vytápění s vlhkostí vzduchu a ventilací je nejnáročnějším stavebním řešením. Konkrétní topný systém se odvíjí od umístění zimní zahrady, její velikosti, typu materiálu a zasklení. Může být realizovaný jako samostatné vytápění či napojený na stávající vytápění přilehlého domu.

Odvětrávání a další vybavení
Pro tepelnou pohodu je v zimní zahradě nezbytný dobře vyřešený větrací systém, který zabrání nežádoucímu zvýšení vlhkosti. Odvětrávání lze zajistit posuvnými či výklopnými okny ve svislých stěnách, střešními okny ovládanými mechanicky pomocí teleskopického táhla či elektromotorem s větrnými a teplotními čidly. Posuvné či posuvně-výklopné dveře jsou dnes již u zimních zahrad zcela běžné, jejich výhodou je, že nezabírají zbytečně prostor. Účelné využití místa umožňují i dveře skládací. Důležité je také zastínění zimní zahrady před příliš intenzivním sluncem. Nejúčinnější je stínění z vnější strany, které izoluje přímé sluneční záření v dostatečné vzdálenosti od vnitřního klimatu zahrady. Pro vnitřní stínění se nejlépe osvědčily lehce ovladatelné rolety, rohože a žaluzie.

FOTO: PROFIMEDIA.CZ

Zahrada, v níž nikdy neprší


Komentáře

1 komentář u Zahrada, v níž nikdy neprší

  1. AlA napsal:

    Souhlasím, že zimní zahrady dost pozitivně rozšíří obytné prostoru domy. Mám moc ráda, když je příjemný podzim a dá se pěkné popíjet kávička a koukat se a kouchat.

Napsat komentář