Zahradničení není věda, ale zelenina péči potřebuje


Každý druh zeleniny sice potřebuje specifickou péči, ovšem údržba zahrady určitě není složitá věda. Stačí si jen osvojit několik základních pravidel.

Pevné orámování pomůže udržet záhonky upravené.

Pevné orámování pomůže udržet záhonky upravené.

Jakmile zasejete nebo zasadíte do záhonu zeleninu, bude si zahrada žádat vaši pravidelnou pozornost a péči. Zvlášť pokud volíte intenzivní způsob pěstování, nevyhnete se pravidelnému pletí, mulčování, zalévání, ochraně proti chorobám a škůdcům nebo třeba zaštipování výhonů či bělení zeleniny. Počítejte také s tím, že vás během léta mohou potkat prudké deště nebo krupobití, které na záhonech skoro pokaždé napáchají velké škody.

O něco lépe jsou na tom majitelé přírodních zahrad, kterým většina práce odpadá. Musejí se však smířit s tím, že jejich sklizeň bude pravděpodobně o trochu menší než u intenzivního pěstování. Už jen kvůli možným útokům chorob a škůdců.

Jak tedy postupovat, chcete-li za pár týdnů sklízet krásné, velké a zdravé plody?

Výsev do rašelinových květináčků vám ušetří spoustu času.

Výsev do rašelinových květináčků vám ušetří spoustu času.

Přihrnování a kopčení

Přihrnování a kopčení je stará technika, kterou používají už celé generace zahradníků. Slouží ke stabilizaci rostliny v půdě. Některé druhy zeleniny jsou během sezony schopny tvořit nové kořeny ze stonku po přihnutí zeminou. Přihrnovat lze například rajčata pěstovaná ve volné půdě i v nádobách, kterým se tak lépe daří, bývají stabilnější a díky novým kořenům mohou přijímat více živin. Bez kopčení se neobejdou především hlíznaté druhy jako brambory, ale ocení ho i hrách, fazole, pórek, okurky či kapusta.

Kopčení brambor je důležité hned z několika důvodů. Nejen že se rostliny stabilizují, ale na nových kořenech se vytvoří i další hlízy. Nově přihrnutá půda navíc mladé hlízy ochrání před světlem, které způsobuje jejich zezelenání. A zelené skvrny obsahují jedovatou látku nazvanou solanin. Ke kopčení vám postačí zahradní motyka, která dobře poslouží i na okopávání spečené půdy. To byste měli provádět dvakrát nebo třikrát během sezony.

Když osazujete větší záhony, zalévejte sazenice průběžně.

Když osazujete větší záhony, zalévejte sazenice průběžně.

Okopávání a mulčování

Hlavním důvodem proč se během roku pustit hned několikrát do okopávání záhonu kolem zeleniny, je narušení spečené půdní krusty. Ta se vytváří hlavně u těžké jílovité zeminy a zhoršuje výměnu vzduchu a vstřebávání vody s rozpuštěnými živinami ke kořenům. Pokud půdu rozrušíte, podstatně zlepšíte podmínky pro růst zelenin. Opakovanou tvorbu půdního škraloupu, jak se také krusta nazývá, omezíte mulčováním, které má ochrannou funkci a navíc omezuje nadměrné vypařování vody a vzcházení plevelů. Do zeleninové zahrady se hodí především mulč z čerstvé slámy nebo najemno posečená tráva v tenké vrstvě.

Lehká síť chrání úrodu před nálety nenechavých ptáků.

Lehká síť chrání úrodu před nálety nenechavých ptáků.

Bělení zeleniny

Bělení slouží ke zlepšení některých vlastností sklizně. Zelenina pak bývá křehčí, šťavnatá a v některých případech i sladší. Týká se to například chřestu, pórku nebo řapíkatého celeru.

  • Řapíkatý celer začněte bělit přibližně koncem léta kopčením nebo zabalením nadzemní části rostliny do tmavého papíru na tři až čtyři týdny.

  • Jarní chřest se nejčastěji přiklápí zvonem nebo ho stejně jako pórek přihrnujte zeminou.

  • Chutné čekankové puky získáte pěstování v temnu.

  • S bělením, díky kterému zelenina získává příjemnou jemnou chuť, ale zároveň nevydrží dlouhé skladování, se setkáte i u čínského zelí, štěrbáku nebo fenyklu.

Zelenina potřebuje kvalifikované zásahy pěstitele ve správný čas.

Zelenina potřebuje kvalifikované zásahy pěstitele ve správný čas.

Prevence a ochrana proti chorobám a škůdcům

Boj s chorobami nezačíná v době, kdy se na rostlině už projevují známky napadení. Lepší je prevence a také používání kvalitních výsevních substrátů, ošetřených proti houbovým chorobám. Namořená proti houbám bývá i většina osiv. Během sezony můžete především ve skleníku používat na likvidaci některých druhů hmyzu lepové desky.

Zkuste se vyvarovat používání chemických výrobků, zelenina je přeci jenom potrava, a zvlášť od té domácí očekáváte, že bude zdravá a pro lidské tělo nezávadná. Pokud už musíte postřiky použít, sáhněte po takzvané biologické ochraně. Jejím základem jsou organismy, které přirozeně odstraňují škůdce zahradních plodin, nebo obsahují látky zvyšující přirozenou obranyschopnost rostlin vůči chorobám.

Na zahradě si také můžete vyrobit bylinné jíchy, které lze po silném zředění vodou také použít v boji proti chorobám a škůdcům. Navíc jsou dobrým hnojivem, které si snadno vyrobíte během celé sezony.

Zaštipování a vyvazování

Většinu druhů zeleniny můžete nechat na zahradě přirozeně růst, ale některé je třeba pravidelně zaštipovat. Platí to hlavně pro rajčata, která v úžlabí listů vytvářejí postranní výhonky a ty pravidelně zaštipujte. Koncem srpna se doporučuje zaštípnout i vrchol keře, čímž podpoříte růst a dozrávání nasazených plodů. Rajčata také vyvazujte k tyčce, která zvyšuje stabilitu rostliny. Vyvazování ocení také papriky, které se jinak snadno pod tíhou plodů polámou.

Ochrana rostlin před ptactvem a krupobitím

Jistě jste se už setkali s tím, že než se pustíte do sklizně borůvek nebo plodů muchovníku, už jich na keříků zbývá jen pár, neboť ptáci byli rychlejší. Pokud se na plody slétnou opravdu houfně, dokážou zničit celou úrodu. Přitom to je zbytečné, protože stačí těsně před dozráváním přes rostliny přehodit ochrannou síť. Udělejte to tak, aby se ptáci ke keři nedostali ani ze spodní části. Sítě seženete v různých rozměrech. Běžně dostupné je v několika provedeních do velikosti dva krát pět až po čtyři krát deset metrů.

Na velikosti zeleninové úrody se zase může negativně projevit silný vítr, letní lijáky nebo krupobití. V tomto případě se doporučuje přes záhony položit bílou netkanou textilii, která propouští světlo i vzduch, takže rostlinám nic nechybí, zároveň ale zmírní negativní působení počasí. Netkanou textilii můžete použít také v době výskytu běláska zelného, jehož housenky dokáží na záhonech napáchat poměrně velké škody.

PRAKTICKÝ TIP

K ochraně i výživě rostlin přirozeným způsobem se často doporučuje použít zákvas ze slepičinců nebo bylinnou jíchu. Víte ale, z čeho a jak ji získat?

Jíchu připravíte například z všudypřítomných kopřiv, které natrháte nebo nařežete na jemné kusy. Pak je zalijete vodou tak, aby byly všechny důkladně ponořené. K výrobě využijte plastové nádoby, které se zákvasem nereagují, naprosto nevhodné jsou kovové. Pak čekejte, dokud se nepřestanou uvolňovat bublinky, které jasně signalizují, že kvasné procesy ještě neustaly. Jíchu můžete každý den promíchat, aby se do roztoku dostal vzduch.

Hotový kvas lze využít jako kvalitní hnojivo, ovšem nejprve ho musíte naředit v poměru jeden díl jíchy a deset dílů vody. Roztok vždy aplikujte na vlhkou půdu, abyste nepoškodili citlivé vlásnění kořenů.


Komentáře

Napsat komentář