Zahradnické zajímavosti


I obyčejné věci se v zahradě stávají neobyčejnými. Cibule sice nezaujme svou výjimečností tolik jako podivuhodné cykasy, ale pomůže při nachlazení i bodnutí hmyzem. A lavička zcela promění váš pohled na svět. Nevěříte?
brslen evropský (Euonymus europaeus)

brslen evropský (Euonymus europaeus)

Podzimní krasavec Na zahradách, v parcích, ale i ve volné přírodě můžete na podzim obdivovat keř, který byl celé léto zahalen pláštěm nenápadné skromnosti. Zajímavé na pohled jsou zejména jeho růžové, respektive růžově oranžové plody. Také jeho listy získávají na podzim pěknou vínovou barvou. Je to brslen evropský (Euonymus europaeus), který má velmi významné krajinářské využití. Díky jeho jemným, ale hustým kořínkům se občas vysazuje do prudkých svahů, kde velmi výrazně pomáhá půdě čelit následkům eroze. Plody, jeho největší ozdoba, jsou pro člověka jedovaté, proto by se měl používat s rozmyslem. Jedovatost plodů má ale i svou dobrou stránku. Říká se o nich, že po speciální úpravě se z nich dá vytvořit účinný prostředek pro odstranění vší a také se prý používají pro přípravu domácího insekticidu.
ravenala ozdobná (Ravenala madagaskariensis)

ravenala
ozdobná (Ravenala madagaskariensis)

Strom poutníků Na podivuhodném Madagaskaru roste endemická rostlina, která je stejně záhadná a neobvyklá jako její domovský ostrov. Jmenuje se ravenala ozdobná (Ravenala madagaskariensis) a je blízce příbuzná banánovníkům a strelíciím. Vytváří velmi neobvyklou „korunu“ vějířovitého tvaru. Bývá občas přezdívaná jako poutníkův strom, ale to je docela nepřesná formulace. Nejde totiž o strom, ale mohutnou bylinu. Její listy ukrývají velké množství vody, přičemž mají sloužit jakou nouzový zdroj životodárné tekutiny v dobách sucha. Tato všeobecně rozšířená pověst zřejmě málokdy dojde naplnění, neboť voda z listů ravenaly má pro konzumaci velmi špatnou kvalitu. Domorodci však mladé listy občasně využívají jako zeleninu a semena jako zdroj škrobu. Pro velmi silný efekt se ravenala rozšířila téměř po celém tropickém světě, kde se hojně pěstuje v parcích jako dekorativní rostlina.
Jiřinky (Dahlia)

Jiřinky (Dahlia)

Rostlina mnoha tváří Jiřinky (Dahlia), velmi oblíbené hlíznaté rostliny, zdobí nejednu zahradu či větší terasu. Jsou vnímané jako jedna ze samozřejmostí dnešní doby. Než se z jiřinek staly laskavé a atraktivní společnice našich zahrad, musely projít dlouhou a nepříliš lehkou cestou. Jiřinky objevil někdy kolem roku 1784 v Mexiku Vincent Cervantes, který v tom čase zastával pozici ředitele botanické zahrady. První rostliny působily velmi obyčejně a jednoduše, když se však začátkem 19. století dostaly do Evropy, záhy se staly předmětem křížení a intenzivního pěstování. Pomohly tomu pochopitelně další objevy nových druhů jiřinek ve volné přírodě Střední Ameriky. Nově vypěstované odrůdy rozvášňovaly zahradnické nadšence natolik, že byli ochotni za tyto novinky platit horentní sumy. O šlechtění se pokoušeli jak zahradníci němečtí či francouzští, tak i Angličané. Ale ani Češi nezůstali stát stranou, jedním z průkopníků českého „jiřinkářství“ byl třeba farář Josef Turek z Dašic, který měl už v roce 1835 udržovat sbírku jiřinek, která obsahovala více než sedm stovek rozličných odrůd. Kromě toho, že jiřinky jsou prostě krásné, některé z nich mají i praktické využití – z některých odrůd se získává oranžové barvivo.
Cykasy patří k nejpodivuhodnějším rostlinám světa.

Cykasy patří k nejpodivuhodnějším rostlinám světa.

Neobvyklí podivíni Cykasy patří k nejpodivuhodnějším rostlinám světa. Jsou to v podstatě prehistorické organismy, které planetu Zemi obývají už téměř tři sta milionů let. Dnes se zástupci těchto rostlin nacházejí kromě Evropy na všech kontinentech, z paleontologických nálezů se ale s jistotou ví, že kdysi obývali i území střední Evropy. Cykasy jsou nositeli některých botanických rekordů. Patří mezi dlouhověké rostliny, některé z nich mají prokazatelně více než tisíc let. V botanické zahradě Kew v Londýně roste Encephalartos altensteinii, který také patří k cykasům, už pořádně dlouho. V roce 1770 ho ve volné přírodě jižní Afriky „vykopal“ lovec rostlin Francis Masson, dodnes je ozdobou palmového skleníku. Roste tam v nádobě a je považován za pravděpodobně nejstarší hrnkovou rostlinu světa. I když na první pohled mohou cykasy trochu připomínat palmy, botanicky se nejvíce přibližují k jehličnanům. Svými vlastnostmi přímo fascinují milovníky rarit a bývají často předmětem specializovaných sbírek. Některé druhy patří mezi silně ohrožené, a jsou tedy pod nejpřísnější možnou ochranou.
Obyčejná lavička v zahradě znamená velkou věc.

Obyčejná lavička v zahradě znamená velkou věc.

Posaďte se, prosím Obyčejná lavička v zahradě znamená velkou věc. Je to fenomén, který jí propůjčuje velmi silnou atmosféru. Primární funkce místa, kde se dá posedět a spočinout po těžké práci, doplňuje několik dalších. Neslouží jenom k relaxaci, ale i celé řadě různých vjemů. Dobře uspořádané lavičky zpomalují chůzi a často z tranzitního prostoru dělají pozorovací místo. Mění úhel pohledu, květiny i půda jsou při sezení najednou blíže pozorovateli, stromy vypadají jinak a zpěv ptáků se vsedě vnímá lépe. Lavička dává prostoru čtvrtý rozměr, je to výtvarný prvek, který by neměl v žádné zahrádce chybět.
Zdánlivě obyčejná cibule rozhodně není jen tak tuctovou rostlinou

Zdánlivě obyčejná cibule rozhodně není jen tak tuctovou rostlinou

Dostupná, a přesto vzácná Zdánlivě obyčejná cibule rozhodně není jen tak tuctovou rostlinou. Když pominete její poslání v kuchyni, je toho ještě stále dost, proč byste měli této rostlině spíše vykat než ji vnímat jako tuctovou. Znali ji už staří Sumerové, kteří ji pěstovali více než tři tisíce let před naším letopočtem. Má velmi silné dezinfekční účinky, proto působí preventivně proti nemocem postihujícím hltan a ústní dutinu, také podporuje chuť k jídlu a vylepšuje náladu. Léčebných účinků však nabízí mnohem více. Šťáva z cibule sice nevoní každému, ale za určitých okolností může být velmi užitečná. Natřená na kůži slouží jako repelent proti obtížnému hmyzu. Když už vás nějaký hmyz bolestivě kousne, šťáva z cibule zjemňuje tyto bolestivé příznaky. Některé zprávy dokonce tvrdí, že za pomoci cibulové šťávy se dá zvýšit odolnost kovů proti korozi. FOTO: AUTOR

Zahradnické zajímavosti


Komentáře

Napsat komentář