Zahrady paláce Hampton Court


V zářijovém vydání našeho časopisu jsme vám představili květinovou slavnost pořádanou každý rok v zahradách paláce Hampton Court. Teď se pojďte seznámit se samotným palácem a jeho zahradami.

Zahrady paláce Hampton Court

Historie paláce

Lavička spolu s nebesky modrými kakosty (Geranium himalayense) a omamně vonící fialou šedou (Matthiola incana) láká návštěvníky k posezení.

Královský palác Hampton Court najdete na břehu řeky Temže necelých 20 km západním směrem od centra Londýna. Původní panské sídlo začal v roce 1514 po vzoru italských paláců přebudovávat kardinál Thomas Wolsey. Charakteristické pro tyto nejstarší budovy paláce je použití červených cihel a poměrně velké množství věžiček a komínů. Zámek se však zalíbil panovníku Jindřichu VIII., který jej v roce 1528 kardinálovi poté, co ten u něho upadl v nemilost, zabavil. Král následně nechal provést některé stavební úpravy, z nichž nejvýznamnější je Velká aula (The Great Hall) – poslední středověká aula postavená anglickým panovníkem, dále orloj, na kterém se podle tehdejších názorů dodnes otáčí Slunce kolem Země, zřídil tenisový kurt (určený pro předchůdce dnešního tenisu) nebo nejstarší anglické divadelní hlediště. Druhá podstatná přestavba paláce proběhla až v 17. století za vlády Viléma III. Oranžského a Marie Stuartovny II., kdy byla královským dvorním architektem Christopherem Wrenem navržena nová budova s vnitřním nádvořím, kterou se starší stavbou spojovala postranní křídla. Posledním panovníkem, který zde sídlil, byl Jiří II., který se svojí manželkou nechal interiéry paláce vybavit novým nábytkem od architekta Williama Kenta. Kolem roku 1760 přestal být Hampton Court využíván jako královský palác, protože panovníci začali více pobývat ve svých sídlech v Londýně. V roce 1838 královna Viktorie zpřístupnila objekt a jeho okolí veřejnosti. Zahrady a park

The Privy Garden se nachází před jižním křídlem paláce. Krásu této zahrady si mohli užívat pouze panovníci, všichni ostatní sem měli vstup zakázán.

Návštěvníky do Hampton Court přitahují ovšem nejen bohatě zdobené interiéry, ale především nádherné zahrady a rozlehlý park s královským stádem daňků. O zahrady na ploše necelých 27 ha a 304ha park se pečlivě stará celkem 30 zahradníků a 12 specialistů. Před východním zámeckým křídlem se rozkládá hlavní zahrada s vidlicí cest lemovaných tvarovanými tisy. Některé z nich jsou až 300 let staré, ostatní tisy mají „pouze“ 75 až 100 let a byly vysazeny přesně na původních místech tak, aby byl kompoziční záměr zachován. Menší, tzv. The Privy Garden (osobní, soukromou zahradu) nechal vytvořit před jižním průčelím zámku Vilém III. Oranžský. Od roku 1702 zde za použití symetrie, světla a stínu vznikal úchvatný prostor s mramorovými sochami, vodními prvky a tvarovanými dřevinami. Jak již její název napovídá, sloužila jako zahrada ryze soukromá a opravdu jen velice málo osob ji smělo navštívit. Současná podoba zahrady je výsledkem jedné z nejpřesnějších rekonstrukcí historických zahrad, neboť tým pro obnovu zahrady měl k dispozici opravdu velké množství plánů, map a detailních seznamů rostlin, kreseb a účtů. Smrt Viléma III., který zemřel ještě před dokončením zahrady, totiž způsobila, že všichni dělníci a zahradníci byli tak vyděšeni, že nedostanou zaplaceno, že se snažili o co nejpečlivější a nejpodrobnější popis odvedených prací. Vilém III. Oranžský a Marie Stuartovna II. byli vášniví sběratelé, ať už se jednalo o porcelán, vzácné druhy ptactva nebo exotické rostliny. Jejich sbírka obsahovala dva tisíce druhů rostlin včetně tisíce pomerančovníků jako symbolu dynastie. Kaktusy, aloe, juky, palmy a citrusy byly přes zimní období přemístěny do oranžérie, studeného skleníku určeného právě pro pěstování citrusových a později i jiných exotických rostlin. Zahradníci vysazovali rostliny do dřevěných kádí nebo hliněných hrnců, nejvzácnější a nejvíce ceněné byly umísťovány do drahých pozlacených nádob nebo ručně malovaného delftského porcelánu. Před Dolní oranžérií exotické zahrady je možné je obdivovat dodnes. Jedinečné rekordy

Mohutnost majestátních stoletých tisů náležitě doceníte až ve chvíli, když stojíte přímo v jejich těsné blízkosti.

V Hampton Court narazíte hned na dva unikáty, které byly zařazeny mezi Guinnessovy světové rekordy. Tím prvním je světoznámé bludiště pocházející z roku 1690. Vzniklo jako forma dvorské zábavy pro Viléma III. Má přes půl kilometru klikatých cest obklopených dva metry vysokou tisovou stěnou a do jeho středu se dostanete asi po 20 minutách. Druhým rekordmanem je největší a nejstarší plodící vinná réva, tzv. The Great Vine. Jedná se o Vitis vinifera ´Shiva Grossa´ (syn. ´Black Hamburg´), kterou za svého působení v zahradách Hampton Court v roce 1768 vysadil věhlasný zahradní architekt Lancelot „Capability“ Brown. V současné době se již pro královskou kuchyni stolní hrozny nepoužívají a jsou od konce srpna do poloviny září prodávány návštěvníkům Hampton Court. A pokud už budete prohlídkou paláce a zahrad unaveni, můžete si kromě oběda vychutnat pravý anglický čaj se zákuskem v restauraci, která je umístěna ve velkém skleníku od Josepha Paxtona. Cestovatelské info Otevřeno je v Hampton Court každý den od 10 do 18 hod. Vstupenka může platit pro palác, zahrady a bludiště dohromady (lze ale zakoupit i samostatně vstup do zahrad nebo bludiště) Vstupné pro dospělé stojí 17,6 £, studenti a důchodci nad 60 let zaplatí 14,85 £, děti do 5 let mají vstup zdarma. Skupinové vstupné pro 15 osob a více je 14,40 £ Zdarma audioprůvodce v šesti jazycích Více informací najdete na www.hrp.org.uk/HamptonCourtPalace FOTO: AUTORKA

Zahrady paláce Hampton Court


Komentáře

Napsat komentář