Zahrady s handicapem – Podmáčená půda

Vysoká hladina podzemní vody, spodní část svahu, těžká jílovitá půda a hluboký stín – to vše může vést k tomu, že vaše zahrada bude připomínat spíše mokřad než okrasnou zahradu. Ačkoli je voda na zahradě velký dar, je nutné ji čas od času usměrnit. Se zamokřenou půdou se bojuje nejčastěji odvodněním, ale jistou možnost nabízí i osázení vhodnými rostlinami.

Okolí jezírka, rybníku nebo potůčku rozzáří jarmanka větší (Astrantia major) dostupná v mnoha barevných kultivarech.

Představení zahrady

Důvodů, proč je vaše zahrada zamokřená, může být hned několik a v praxi se většinou jedná o kombinaci několika příčin. Mezi běžné patří klimatické podmínky, úhrn srážek v dané oblasti, vysoká hladina podzemní vody, blízkost prameniště, spodní část svahu, občasně zaplavovaná oblast, například při jarním tání, blízkost vodního toku, těžká jílovitá půda, ale také třeba zastínění vysokými budovami a dřevinami se sníženou možností výparu vody z půdy. Takovou zahradu nelze bez většího zásahu využívat ani jako okrasnou, ani jako užitkovou. Pohyb po zamokřené půdě je prakticky nemožný a na pozemku není možná ani realizace jakékoli stavby. Vysoký obsah vody v půdě navíc omezuje přístup kyslíku, takže v ní probíhají hnilobné procesy, které jsou v rozporu s pěstováním okrasných i užitkových rostlin. Pokud do ní přesto rostliny vysadíte, mohou trpět plísněmi a jinými chorobami. Někdy ke změně vodního režimu dojde až postupem času, kdy už je zahrada plně vzrostlá a důvodem je například stavební činnost v okolí. Řešení se ovšem najde i pro zamokřenou zahradu. Jestliže se jedná o výrazné zamokření, budete muset pravděpodobně povolat odbornou firmu, která se zabývá realizací drenážních a odvodňovacích systémů. Pokud řešíte zamokření menšího rozsahu nebo se tento problém týká pouze malé části pozemku, můžete zkusit změnu výsadbové technologie nebo vybrat vhodné rostliny, které čerpají z půdy velké množství vody.

Jak si poradit

Okraje vodních ploch poroste v krátké době kosatec žlutý (Iris pseudacorus). Vyhovuje mu stejně dobře tekoucí i stojatá voda.

Jedná-li se o zamokření vysokého stupně, budete muset zvolit technické řešení. Běžně se používají kamenné drenáže, drenážní trubky či odvodňovací rýhy. Mnohdy na svažitém pozemku postačí odvést přebytečnou vodu nezpevněným kanálkem do blízkého vodního toku. Tento odvodňovací systém je možné navíc pojmout jako okrasný prvek v zahradě. Svedená voda může napájet potůček nebo přírodní zahradní jezírko či mokřad pro obojživelníky. Určité východisko nabízejí také rostlinné druhy, které si se zamokřením snadno poradí, a navíc z půdního profilu odebírají velké množství vody. Takové rostliny mohou za několik let vodní režim upravit natolik, že bude možné zahradu využívat bez omezení i technického řešení. Jistou možností je také vyvýšená výsadba rostlin. Tímto způsobem můžete i na relativně zamokřené půdě pěstovat dřeviny, které se do vlhké půdy běžně nehodí. Zamokření můžete předejít také už během realizace zahrady, a to úpravou terénu. Ten spádujte vždy směrem od domu, voda tak nepoteče k jeho základům, ale odvede se do jiné části pozemku. Svahy se snažte vytvarovat jako pozvolné, aby při silném dešti nebo jarním tání nedocházelo k erozi. Pokud vodu zadržují především horní vrstvy terénu, vylehčete je přidáním velkého množství křemičitého písku. Toto řešení je ovšem účinné pouze u mírného zamokření, třeba při častých deštích. A jestliže zakládáte na zahradě s vlhkou půdou trvalkové nebo keřové výsadby, určitě se vyhněte používání tkaných i netkaných textilií. Výrazně ovlivňují odpařování vody z půdy, a to především v kombinaci s minerálním nebo kůrovým mulčem.

Vhodné rostliny

Při výběru vhodných rostlin musíte rozlišit, jestli voda na místě stagnuje nebo je půda pouze trvale vlhká. Stagnující voda způsobuje poměrně výrazné rozbahnění a rostliny, které do takové půdy vysadíte, si musí s těmito podmínkami poradit. Z jehličnatých dřevin vyzkoušejte třeba jalovec virginský (Juniperus virginiana), metasekvoj čínskou (Metasequoia glyptostroboides), borovici kleč (Pinus mugo), tisovec dvouřadý (Taxodium distychum), jedlovec kanadský (Tsuga canadensis) a smrk ztepilý (Picea abies). Z listnatých dřevin se pro výsadbu do silně zamokřených půd používají vrby (Salix sp.) a topoly (Populus sp.), dále pak kalina obecná (Viburnum opulus), brsleny (Euonymus sp.) a bezy (Sambucus sp.). Širší sortiment rostlin se hodí do půd trvale vlhkých, ovšem bez stagnující vody. Hodí se sem většina jedlí (Abies sp.), borovice vejmutovka (Pinus strobus), tis červený (Taxus baccata) a zerav obrovský (Thuja plicata). Z listnáčů vyzkoušejte lípy (Tilia sp.), platany (Platanus sp.), šácholany (Magnolia sp.), liliovník tulipánokvětý (Liriodendron tulipifera), hortenzie (Hydrangea sp.) a borůvku chocholičnatou (Vaccinium corymbosum).

Výsadba nad terén

Vyvýšená výsadba

Kromě vysoké hladiny podzemní vody a těžké jílovité půdy se na zahradách ležících ve spodní části svahu můžete setkat ještě s další komplikací. Pokud pod svahem vykopete výsadbové jámy a rostliny do nich vysadíte klasickým způsobem, tedy v úrovni stávajícího terénu, začne se do jam postupně stahovat voda z okolí. Vysazené rostliny budou nápadně rychle chřadnout, ale na první pohled budou mít příznaky způsobené nedostatkem vody, tedy zasychání listů. Důvodem bude však pravý opak! Voda v nadbytečném množství způsobuje totiž rychlé odumírání kořenového vlášení, což vede postupně k odumření celé rostliny. K těmto případům dochází také při hluboké výsadbě, kdy rostlinu tzv. utopíte do země. Jestliže tedy vaší zahradě hrozí stahující se voda, vysazujte rostliny v balech oproti terénu o trochu výše. Kořeny tak nebudou po výsadbě zaplaveny vodou a rostlina se zde postupně ujme. Časem navíc bude schopna z půdy čerpat přebytečnou vodu, čímž do jisté míry upraví vodní režim zahrady. Při velkém množství vody zde výsadbu ani nemulčujte, zajistíte tak větší výpar z půdy.

Vhodné druhy rostlin

FOTO: AUTORKA

KRESBY: AUTORKA

Zahrady s handicapem – Podmáčená půda

Zahrady s handicapem – Podmáčená půda