Zahrady s handicapem – Stinný pozemek


Hluboký stín na zahradě může nejednomu zahradníkovi připravit bezesné noci. Ovšem i takový problém se při důmyslném řešení prostorového uspořádání zahrady a jejího osázení může stát spíše výhodou. Aby zahrada nepůsobila smutným dojmem, je potřeba se zamyslet hlavně nad barevností použitých materiálů a nad sortimentem rostlin, které dokážou i ve stínu pravé zázraky.

Stinná zahrada má své neocenitelné kouzlo. V podrostu stromů se můžete v klidu zastavit, odpočinout si na lavičce a pozorovat okolní krásu.

Představení zahrady U nově založené zahrady, v jejímž sousedství nejsou žádné vysoké budovy ani vzrostlé stromy, vás stín ještě dlouho trápit nebude. Pokud ale váš pozemek připomíná spíše lesní království, jistě jste přemýšleli nad tím, co vysadit do hlubokého stínu a jak tento prostor vyřešit, aby splňoval všechny vaše požadavky. V první řadě si musíte uvědomit rozdíly mezi jednotlivými typy stínů, se kterými se na zahradě běžně setkáváte. Jiné poměry panují pod opadavými vzrostlými listnáči a jiné zase ve stínu způsobeném okolními stavbami nebo samotným domem na pozemku. Nejtmavší stín, který se navíc během roku skoro téměř nemění, panuje pod zapojeným porostem stálezelených jehličnanů. Pod těmito dřevinami se vlivem opadu jehlic ještě k tomu vytváří výrazně kyselý substrát, který znemožňuje naprosté většině rostlin jejich růst a vývoj. Všechny tyto podmínky musíte vzít při plánování zahradních úprav v úvahu. Stinná zahrada nabízí obvykle větší množství různých stanovišť, která se liší nejen světelnými podmínkami, ale také druhem půdy a vlhkostními poměry. Zatímco podmínky pod jehličnany bývají po celý rok stálé, stín pod listnatými stromy mizí již na podzim po opadu listů a přichází až koncem května, kdy raší nové listy. Mezi tím na povrch půdy dopadá dostatečné množství světla pro rostliny, které zde rozkvétají hlavně na jaře. Kromě trvalek tu kralují třeba jarní cibuloviny a hlíznaté druhy, kterým tyto podmínky vyloženě sedí. Na většině stinných zahrad se najde alespoň malý slunný kousek. Takové místo se hodí k vytvoření posezení na slunci. Ačkoliv se to nezdá, stín není překážkou ani pro tvorbu vodního prvku a trvalkových výsadeb, jen se musí více vybírat z materiálů a sortimentu rostlin. Jak si poradit

Světlé materiály zahradu výrazně prosvětlí a vnesou do ní optimistickou náladu. Kámen světlé barvy použijte jak na obklad zpevněných povrchů, tak i do jezírek nebo na skalku.

Důležitou roli ve stinné zahradě hrají také použité materiály. Pokud pro tvorbu zahradních staveb a prvků zvolíte tmavou barvu, bude zahrada působit smutným a nevýrazným dojmem. Světlé materiály zahradu rozzáří a opticky zvětší. Stejné pravidlo platí pro materiál použitý k vytvoření zpevněných povrchů, dřevo či nátěr pro stavbu mostku, pergoly, altánu a treláže a ve finále i pro solitérní kámen, který doplní skalku nebo vřesoviště pod jehličnany. Světlo do zahrady dostanete rovněž ve formě mulčovacích materiálů. Kromě mulčovací kůry sáhněte po světlé kamenné drti nebo kačírku. V zastíněném prostoru hrají důležitou roli i vodní prvky. Klidná hladina odráží okolní vegetaci, bouřlivě tekoucí potok zahradu doplní pohybem a různými tóny barev. Do nejtmavší části zahrady můžete umístit třeba umělecký prvek se zrcadlovými stěnami – odraz dokáže vnést do zahrady krásné barvy a světlo. S hlubokým stínem pod hustě zapojenými jehličnany toho moc udělat nejde. Pokud chcete pod stromy vytvořit kvetoucí podrost, budete muset jehličnany prořezat. V kyselé půdě pod smrky, borovicemi nebo jedlemi se perfektně daří vřesovištím a výsadbám pěnišníků a azalek. S kyselým substrátem si hravě poradí také borůvky, brusnice, pierisy nebo třeba různé druhy hortenzií. Opadavé listnaté stromy umožňují tvorbu zajímavých trvalkových výsadeb. Sem se hodí druhy do polostínu i hlubšího stínu, paleta okrasných trav i jarní cibuloviny. Zajímavou kapitolou ve stinné zahradě je trávník. Na trhu naštěstí seženete směsi do stínu, ale v takových podmínkách nebývá trávník zcela úplně zapojený. V polostínu a stínu jej doplňte jarními cibulovinami. V klidné části zahrady v blízkosti vody můžete doplnit domečky pro obojživelníky, kteří rádi takové podmínky vyhledávají a odvděčí se vám večerními áriemi. Pokud máte rádi trvalkové záhony, nemusíte se s nimi rozloučit ani ve stínu a polostínu. Jisté komplikace nastávají pod vzrostlými dřevinami, kde je půda silně prorostlá kořeny. Ty si mezi sebou konkurují a bojují i o malé množství živin a vody. K výsadbě sem preferujte druhy do stínu, které snesou sucho. Pokud nelze rostliny sázet přímo do terénu, budete muset do kořenového prostoru vzrostlé dřeviny navršit asi deset centimetrů zahradního substrátu propustného pro vzduch a vodu. Do něho trvalky snadno vysadíte a zajistíte jim dobré podmínky pro vývoj. Vhodné trvalky

Sortiment trvalek vhodných do hlubšího stínu je poměrně široký. Zkuste zkombinovat více druhů s okrasnými listy. Bohatá je i paleta zelených odstínů.

Sortiment dřevin a trvalek do stínu je široký, ale musíte zohlednit i další podmínky, jako jsou pH půdy a její vodní režim. Do stínu s prokořeněnou půdou vysaďte škornici velkokvětou (Epimedium grandiflorum), červenou (E. x rubrum) nebo třeba pestrobarevnou (E. x versicolor). Žlutými květy výsadbu rozzáří mochnička trojčetná (Waldsteinia ternata) a kulíkovitá (W. geoides). S hlubším stínem a polostínem s vlhčí živnou půdou si poradí široká skupina bohyšek (Hosta sp.), které jsou okrasné svými listy i květy. Do živné půdy v polostínu použijte vrbinu tečkovanou (Lysimachia punctata) a poměrně mohutnou vrbinu sehnutou (L. clethroides). Stejné podmínky vyhovují bergénii srdčité (Bergenia cordifolia), jarmance větší (Astrantia major), pomněnkovci velkolistému (Brunnera macrophylla) nebo třeba violce vonné (Viola odorata). Trvalkové výsadby ve stínu a trávník v polostínu prozáří šafrány (Crocus sp.), modřence (Muscari sp.), sněženky (Galanthus sp.), talovíny (Eranthis sp.), ocúny (Colchicum sp.), narcisy (Narcissus sp.) i pestré tulipány (Tulipa sp.). V blízkosti vody se pěkně vyjímají popelivky (Ligularia sp.), kyprej vrbice (Lythrum salicaria), rodgerzie zpeřená (Rodgersia pinnata) nebo žlutě kvetoucí kosatec žlutý (Iris pseudacorus). Budoucí stín V případě, že zakládáte novou zahradu, jste se již určitě zamysleli nad tím, jak se bude zahrada vyvíjet v následujících letech. Světelné poměry v zahradě se totiž v rozmezí několika desítek let výrazně změní, a to především tehdy, když vysadíte-li mohutné druhy dřevin. Po výsadbě jsou rostliny malé, jejich koruny sotva zastíní necelý metr čtvereční půdy, ale za deset let bude vše úplně jiné. Jelikož se podmínky zahrady v čase mění, bude třeba obměňovat i některé výsadby. Týká se to především trvalkových podrostů pod stromy. Pod čerstvě vysazeným stromem s dosud malou korunou klidně vysaďte trvalky na plné slunce. Přibližně za deset až patnáct let se z výsadby některé na světlo náročné druhy postupně vytratí a převládnou ty se širokou světelnou amplitudou. Počítejte i s tím, že budete muset do výsadby časem doplnit stínomilné druhy, které se vypořádají s nově vznikajícími podmínkami, a vy se budete moci stále těšit z bohatě kvetoucího podrostu. Hlavní problémy
  • specifické světelné podmínky
  • výrazný rozdíl mezi stínem pod opadavými listnáči a stálezelenými jehličnany či stínem okolních budov
  • odchylné mikroklima v jednotlivých částech zahrady
  • odlišné vlhkostní poměry půdy v různých typech podrostů
  • rozdílné půdní podmínky pod různými druhy dřevin – pH půdy, stupeň prokořenění atd.
FOTO: AUTOR

Zahrady s handicapem – Stinný pozemek


Komentáře

Napsat komentář