Zásobníky na dešťovou vodu aneb Peníze leží na vaší střeše


Vody není nikdy dost a pro majitele zahrádek to platí dvojnásob. Díky jímkám zachytíte tisíce litrů dešťové vody, které by se jinak bez užitku vsákly do půdy nebo odtekly do kanalizace. Zachycenou vodu navíc využijete v době, kdy neprší, a ještě ušetříte peníze za pitnou.
výlevky a umyvadla

výlevky a umyvadla

Nejlepší je dešťová Dešťová voda je pro rostliny ideální, protože je měkká, neobsahuje vápník, fluor ani chlor, neznehodnocuje půdu minerálními solemi a dobře se v ní rozpouštějí hnojiva. Navíc sluncem prohřátá dešťová voda ze sudu je pro rostliny lepší než studená a drahá pitná voda z kohoutku. Kromě toho některé vápnostřežné rostliny jinou než dešťovou vodu nesnášejí, například azalky, rododendrony a kanadské borůvky.
Kryt sudu zajistí vodu čistou, jeho tmavá barva navíc i příjemně teplou.

Kryt sudu zajistí vodu čistou, jeho tmavá barva navíc i příjemně teplou.

Sudy a jiné nádoby Nejjednodušší formou sběru dešťové vody je její zachytávání do nádob. Zahrádkáři nejčastěji využívají okapové svody ze střech domů či skleníků, z nichž voda vytéká do plastových či kovových sudů, staré vany nebo jiných jímek. Počet a objem těchto nádob přitom závisí na ploše střechy, ze které je voda sváděna. Tyto otevřené nádrže však mají spoustu nevýhod. Padá do nich listí, pyl a hmyz, což podporuje usazování kalu, růst řas a kromě toho se voda za chvíli hemží larvami komárů. Částečným řešením je zakrytí nádrže jemnou sítí nebo instalace lapače listí na okapový svod. Pokud ale chcete znečištění zabránit stoprocentně, zauvažujte o uzavřené sběrné nádobě s víkem. Ušetříte si tak čištění vody i nádoby. Na trhu jsou dostupné různé typy tvarově i barevně upravených sudů či podobných nádob. V jejich horní části bývá otvor pro vyústění okapového svodu, případně bezpečnostní přepad, a ve spodní části výpusť pro snadnější manipulaci. Prodávají se v různých objemech a mohou být samostatné nebo vzájemně propojené, přičemž poslední nádoba bývá vybavena bočním ventilem k upouštění a čerpání vody. Stačí připojit zahradní hadici nebo stáčet vodu přímo do konve. Nadzemní nádrže Pro sběr dešťové vody se používají i nadzemní plastové samonosné nádrže větších objemů. Nejčastěji se vyrábějí z polyetylenu či polypropylenu, jsou mechanicky odolné a odolávají UV záření i nízkým teplotám. V zimě se ale, stejně jako sudy, nevyužívají, zamrzlá voda by je mohla poškodit. Jejich výhodou je, že voda v takovémto uzavřeném zásobníku zůstává čistá, v krátké době se ohřeje na optimální teplotu a k jejímu odběru není potřeba čerpadlo, postačí opět boční ventil. Nádrže větších rozměrů se někdy upevňují ke zdi, aby se předešlo jejich případnému pádu. Podzemní jímky Existují také jímky umístěné v zemi. Samonosnou podzemní nádrž je ale třeba zabudovat do země už při stavbě domu nebo projektování zahrady a neobejdete se bez čerpadla, které dešťovou vodu dopraví na místo zálivky. Případnou nadbytečnou vodu odvedou z bezpečnostního přepadu vsakovací tunely. Výhodou oproti nadzemním zásobníkům je, že voda v podzemní jímce není vystavená kolísání teplot, vlivu světla a případnému znečištění a nádrž není třeba zazimovávat. Nevýhodou je cena, která je několikanásobně vyšší než u povrchové nádrže. Odvíjí se totiž nejen od velikosti jímky a materiálu, ale i nákladů na zemní práce, instalaci a čerpadlo. Výlevky a umyvadla Při troše šikovnosti je možné využít dešťovou vodu nejen k zálivce, ale třeba k omytí rukou nebo očištění nářadí. K tomuto účelu se nejlépe hodí zahradní výlevky. Dostupné jsou ale nepříliš estetické modely, které se uplatní spíš v garáži či dílně. Hezčí řešení nabízejí zahradní umyvadla z nerezu, hliníku, umělého či přírodního kamene, betonu, smaltu či repliky z litiny. Jejich design uspokojí majitele moderních i venkovských zahrad, neboť jsou k dostání volně stojící, k upevnění na stěnu a v různých provedeních od kulatých až po nepravidelné tvary. FOTO: SHUTTERSTOCK A THINKSTOCK

Zásobníky na dešťovou vodu aneb Peníze leží na vaší střeše


Komentáře

Napsat komentář