Zdraví z přírody


S příchodem podzimu přibývá nemocí z nachlazení a na přelomu prosince a ledna obvykle propukají epidemie chřipky. Naštěstí nám příroda poskytuje účinné prostředky, s jejichž pomocí se můžeme proti onemocněním chránit.

S příchodem podzimu přibývá nemocí z nachlazení a na přelomu prosince a ledna obvykle propukají epidemie chřipky.

S příchodem podzimu přibývá nemocí z nachlazení a na přelomu prosince
a ledna obvykle propukají epidemie chřipky.

Nejlepší je samozřejmě nečekat, až onemocníte. Prevence je vždy lepší než léčba. Důležité je posilování obranyschopnosti organismu, který se pak dokáže lépe vypořádat s nejrůznějšími virózami a dalšími infekčními chorobami.

Zázrak jménem rakytník
Mnoho lidí nedá dopustit na rakytník řešetlákový (Hippophae rhamnoides). Tento trnitý keř se stříbřitě zelenými listy a svítivě oranžovými plody začali lidé využívat pro jeho léčebné účinky již ve starověku. Pochází z Asie, dnes je ale rozšířen po celé Evropě. U nás se pěstuje většinou jako okrasný, jako léčivá rostlina je zkoumán teprve v posledních letech. Ukázalo se, že rakytník je mimořádným zdrojem vitaminů, minerálů a dalších látek prospěšných našemu zdraví. Jeho plody mají desetkrát vyšší obsah vitaminu C než pomeranče, dále obsahují vitaminy A, D, F, K a vitaminy skupiny B, rutin, flavonoidy, pektin, organické kyseliny a také alkaloid hyppophein, z něhož vzniká serotonin, který má antidepresivní a protinádorové účinky. Rakytník podporuje imunitní systém a zvyšuje tak odolnost organismu proti infekcím a stresu, ale má i řadu dalších léčebných účinků. K preventivnímu užívání se hodí například šetrně připravená rakytníková šťáva z čerstvě vymačkaných plodů (pro pozdější využití ji lze zamrazit například v sáčku na led, takže můžete odebírat jednotlivé porce), případně rakytníkový sirup, který je k dostání v obchodech se zdravou výživou. Dvě až tři lžičky sirupu se rozmíchají ve sklenici vody nebo čaje a pijí se dvakrát až třikrát denně. Neslazený sirup si můžete mírně přisladit.

Něco za cibuli, něco za křen
Pro svoje antibakteriální a antibiotické účinky jsou v lidovém léčitelství ceněny i některé potraviny a pochutiny běžně používané v kuchyni. Patří k nim například cibule a křen. Cibule kuchyňská (Allium cepa) se jako léčivo, koření a zelenina používá už déle než pět tisíc let. Znali ji staří Sumerové, Egypťané i Římané. Vyniká obsahem účinných látek, především vitaminů A, B1, B2, C a E, karotenů a minerálů, například draslíku, vápníku a hořčíku, a dále luteinu a rutinu. Ne nadarmo už slavný Paracelsus doporučoval pro zdraví sníst šest cibulí a devět stroužků česneku týdně. Cibule je velice účinná při nachlazení, chřipce, zánětech hltanu a vedlejších nosních dutin. Její preventivní účinky využívaly i naše praprababičky – jakmile někoho začalo škrábat v krku, naordinovaly mu krajíc chleba namazaný sádlem a hustě posypaný nadrobno nakrájenou cibulí. Při katarech horních cest dýchacích pomáhá čerstvá cibulová šťáva smíchaná s medem v poměru 1: 1, při chřipce se může cibulová šťáva inhalovat. Preventivní účinky se připisují i cibulovému vínu připravenému macerováním nadrobno nakrájené cibule v bílém víně. Velké oblibě se v antickém Římě těšil také křen selský (Armoracia rusticana) a jeho kořenu se připisovaly magické účinky, dokonce i schopnost udržet peníze. To se sice nepodařilo vědecky prokázat, zato vysoký obsah vitaminu C, minerálů jako železo, hořčík, draslík a vápník i dalších účinných látek ano. Křen pomáhá při nachlazení, chřipce a katarech, v kombinaci s medem je účinný při astmatických obtížích a kašli a celkově zvyšuje obranyschopnost organismu. Křenový med se připraví smícháním lžíce čerstvě nastrouhaného křenu se třemi lžícemi medu, užívá se několikrát denně jedna lžička.

Chvála medu
Také včelí med lidé využívali již před mnoha tisíci lety nejen jako potravinu, ale i jako lék a obětinu. Jde o přírodní posilující prostředek, ale i účinné antibiotikum. Upevňuje imunitu, pomáhá proti onemocněním horních cest dýchacích a podporuje odhlenění a uvolňování průdušek. Známým lidovým prostředkem proti bolestem v krku je teplé mléko s medem. Pokud někdo oslazené mléko nesnáší, může k mléku přikusovat chléb s máslem a medem. Pokud ovšem používáte med ke slazení nápojů, mějte na paměti, že by jejich teplota neměla překročit 50 °C. Za vyšších teplot (některé zdroje uvádějí jako mezní hodnotu 45 °C a jiné dokonce 38 °C) totiž med ztrácí velké množství cenných látek.

Jak pěstovat rakytník
Rakytník je nenáročná rostlina. Nejlépe se mu daří na suchém slunečném místě, dobře prospívá na písčitých i kamenitých půdách. Má rozsáhlý kořenový systém a vytváří kořenové výhonky, proto je vhodné vysadit ho tam, kde jeho rozrůstání nebude působit problémy. Je to dvoudomá rostlina opylovaná větrem. Chcete-li tedy sklízet plody, musíte vysadit samčí i samičí keř – ideální je jedna samčí a několik samičích rostlin, které budou plodit. Plody rakytníku dozrávají podle odrůdy od srpna do října. Jejich sběr je nesnadný – na trnitých větvičkách drží pevně, a navíc jsou měkké, takže se snadno rozmáčknou. Proto je praktické sbírat je až v zimním období, kdy klesne teplota k deseti stupňům pod nulou. Bobule se pak snadno setřesou nebo otrhají. Ideálním skladováním zralých plodů je mrazení, které zachovává maximum účinných látek a vitaminů. Dají se z něho připravovat i likéry, džemy a podobně, tepelnou úpravou ale ztrácí část cenných látek.

Rostlinná antibiotika
Účinné léky nejen proti nemocem z nachlazení v sobě ukrývá celá řada rostlin včetně známých kuchyňských bylinek a koření – od aloe přes bobkový list, dobromysl a hřebíček až po muškát, skořicovník a zázvor. V knize Josefa Jonáše a Jiřího Kuchaře Svět přírodních antibiotik, kterou vydalo nakladatelství Eminent, najdete přehled těch nejznámějších z nich včetně léčebných indikací a způsobů použití.

FOTO: SHUTTERSTOCK

Zdraví z přírody


Komentáře

Napsat komentář