RŮŽE DUŽNOPLODÁ
pro zdraví i okrasu

V současné době ožívá zájem o staré, tradiční druhy ovoce, které se kdysi na venkově používaly – oskeruše, moruše, kdouloně, mišpule i šípky. Tyto druhy ovoce nejsou běžně k dostání, jejich chuť je ale velmi zajímavá a pěstování není obtížné. To je důvod, proč si je na zahradu zasadit.

Růže dužnoplodá (Rosa villosa) je také známa pod názvem růže jablíčková. Patří do bohatého rodu Rosa Pochází z jižní části střední Evropy a Balkánu. V našich oblastech se vyskytovala jen ojediněle. Na větší rozšíření tohoto druhu mělo vliv především zařazení nové odrůdy ‘Karpatia’ do sortimentu v roce1973. Kromě tohoto druhu se můžeme také setkat s druhy růže svraskalé (R. rugosa), skořicové (R. cinnamomea) a růže Moyesovy (R. moyesii), používané rovněž pro plody na zpracování, ale i pro okrasu. Samozřejmě nesmíme zapomenout na planě rostoucí druh růže šípkové (R. canina), jejíž plody se hojně sbírají a suší.

Velké květy, velké šípky

Odrůda ’Karpatia’ je nejvíce rozšířená a dostupná pro výsadby. Keře rostou bujně, vzpřímeně, v období plodnosti se mírně rozkládají. Letorosty jsou silné, dlouhé, vínově červené, řídce ostnité. Květy se objevují koncem května, jsou velké, o průměru pět centimetrů, jednoduché, růžové. V době květu je růže odolná proti pozdním jarním mrazíkům, je samosprašná. Šípek je velký, kulatě válcovitý až mírně hruškovitý, jasně červené barvy, řídce posetý chloupky. Jsou ve shlucích po dvou až třech, s krátkou stopkou a malým množství semen. Plodnost keře je velmi dobrá. Plody dozrávají podle klimatických podmínek od poloviny srpna do začátku září. Je nutno hlídat zralost, období vhodné sklizně trvá kolem 10 dnů, při opožděné sklizni plody měknou a klesá obsah vitaminu C. Plody po přezrání neopadávají. Z pětiletého keře v dobré kondici můžeme sklidit až 5 kg plodů.

Nároky na pěstování

Nároky na půdu a polohu má růže dužnoplodá stejné jako Rosa canina nebo Rosa rugosa. Nejlépe se jí však daří v hlinitých, dostatečně vlhkých půdách a na slunném místě. Nejčastěji se očkuje v srpnu nebo roubuje na jaře na planou růži. Lze ji množit i semenem, které je nutno do jarního výsevu stratifikovat. Dobře se množí i vegetativně kořenovými oddělky. Kdo ale nechce experimentovat, zapátrá v nabídce zahradnictví. Nejspíše uspěje tam, kde se na netradiční ovocné druhy specializují. Odolnost rostliny proti nízkým teplotám ve dřevě i květu je vysoká. V době dešťů mohou plody pukat a jsou napadány plísní šedou. Chorobami ani škůdci netrpí. Kromě základního řezu po výsadbě nevyžaduje v dalších letech řez. Zmlazení snáší dobře. Pro svůj zajímavý vzrůst, dekorativní listy a velké barevné květy se jí využívá také v sadovnických úpravách, ostudu nám neudělá ani v naší zahradě. Lze ji využít jako solitéru i na nestříhané živé ploty. Většinou ji vysazujeme po dvou nebo třech keřích do okrasné nebo i užitkové zahrádky. Vzdálenost výsadby volíme 2 x 3 m. Nejvhodnější doba pro výsadbu je podzim, protože na jaře keříky brzy raší.

Šípky – zdroj vitaminů

Cenné hodnoty šípků znali lidé již v dávné minulosti, kdy je sbírali a upravovali. Čerstvé plody (šípky) obsahují provitamin A, vitaminy B, C, K, cukry, třísloviny, pektiny, rostlinná barviva, silici. Obsahují také mnoho minerálních látek a stopové prvky. Užitková část plodu obsahuje 24,5 % sušiny, 6,4 % sacharidů a průměrně 1200 mg vitaminu C. Využití plodů je velmi široké. Mohou se sušit pro přípravu čaje, vyrábět z nich marmelády, pasty, šťávy, sirupy i vína. V zahraničí se ze semen lisuje olej, který se používá pro léčebné účely. Plody je nutno sbírat dobře vyzrálé, ale ne přezrálé, kdy obsah vitaminu C znatelně klesá. Šípky je třeba je důkladně usušit. Při umělém sušení můžeme použít sušičku nebo troubu, sušíme při teplotě do 60 °C.

Detaily v tištěné verzi červnového vydání.

Ing. M. RICHTER, foto autor, profimedia.cz