Zelená střecha


Střecha osázená zelení má lepší tepelně izolační vlastnosti než běžná, byť dobře odizolovaná střecha. Kvalitní materiály navíc zajistí střeše životnost minimálně padesát let. Kterou si vybrat a co vzít v úvahu, než se pro střešní zahradu rozhodnete?

Střecha osázená zelení má lepší tepelně izolační vlastnosti než běžná, byť dobře odizolovaná střecha.

Střecha osázená zelení má lepší tepelně izolační vlastnosti než
běžná, byť dobře odizolovaná střecha.

Znovuobjevená tradice
Prapředchůdci střešních zahrad pocházejí z dob, kdy lidé začali používat k pokrytí krovu drny a teprve postupem civilizace přešli k tradičním střešním krytinám. Zelené střechy se ale běžně využívaly už v antice a v Římě byly téměř samozřejmou součástí většiny patricijských domů a paláců. V polovině 11. stol. se střechy pokryté vegetací rozšířily po celé Itálii, do Francie a dalších evropských zemí. Dlouhou tradici mají zejména ve Skandinávii, kde není příliš vlídné klima. Seveřané se naučili osázených střech využívat pro jejich izolační vlastnosti, a jsou proto v severských zemích k vidění dodnes. V Čechách se na střechách objevila první vegetace až v polovině 19. století. Současná technologie střešní zahrady je ale zcela odlišná od té původní a moderní architektura jí znovu přichází na chuť.

Technické parametry

Porost na střeše plní izolační úlohu.

Porost na střeše plní
izolační úlohu.

Střešní zahradu je možné realizovat na již stávající stavbě nebo ji projektovat současně s nově vznikajícím domem. Před výběrem vhodného typu střešní zahrady je ale vždy nutný posudek statika, který určí maximální možné zatížení střešní konstrukce, které může být až půl tuny či více. V úvahu je nutné vzít i skladbu střešního pláště a rozhodnout, zda se bude jednat o klasickou jednoplášťovou střechu, dvouplášťovou či víceplášťovou. Vliv na stavbu střešní zahrady má rovněž prostor pod střechou, který může být vytápěný či nevytápěný. Základním kritériem pro stavbu střešní zahrady je sklon střechy. Nezáleží na tom, zda je střecha šikmá či plochá, optimální sklon je však dvě až pět procent. Za mezní hodnotu lze považovat sklon do 60°. Menší sklon je náročnější na odvodnění a vyžaduje vyšší drenážní vrstvu, u strmé střechy je naopak kladen zvýšený nárok na hydroakumulační vrstvu, která vláhu zachycuje. Střešní zahrada se totiž neskládá jen ze substrátu pro rostliny, základem je skladba několika izolací. Klasikou je hydroizolační vrstva, geotextilie, hydroakumulační vrstva, opět geotextilie, drenážní vrstva a lehče-ný substrát. Toto rozdělení není striktní, někdy jedna vrstva plní více funkcí. V zásadě záleží na tom, jaký typ střešní zeleně si vyberete.

Intenzivní či extenzivní

Netřesk s rozchodníky

Netřesk
s rozchodníky

Podle únosnosti střešní konstrukce, vlastností a údržby se dělí střešní zahrady na dva základní typy – intenzivní a extenzivní. Jako doplněk obou typů se využívá mobilní zeleň v kontejnerech a velkoobjemových nádobách.

  • Intenzivní střešní zahrada je určena k pěstování květin a dřevin vyššího vzrůstu. Jediným limitujícím faktorem, kromě nosnosti střechy, je výška dřevin a hloubka jejich kořenového systému. Zahrada slouží k aktivnímu odpočinku, může mít ale i užitkový charakter. Z pohledu údržby je nejméně náročná intenzivní výsadba nenáročných suchomilných rostlin, travin a odolných konifer. Nutností je ale instalace automatického závlahového systému a pravidelná péče.
  • Jakýmsi doplňkem střešní zahrady může být kontejnerová zeleň. Nádobové rostliny musejí být schopné přežít venku celou zimu, proto vezměte v úvahu jejich nároky. Důležitý je i design nádob a sladění materiálů, tvarů, barev a struktur v celém prostoru.
  • Extenzivní střešní zahrada může být na ploché i šikmé střeše. U ploché by ale sklon neměl být menší než 2 %, jen tak bude zajištěn dostatečný odtok srážkové vody a nebude docházet k přemokření a odumírání rostlin. Šikmé střechy se sklonem větším než 45° jsou spíše vzácností a vyžadují speciální technické řešení k uchycení všech vrstev proti sesuvu. Výsadba na extenzivní střešní zahradě bývá sice skromná, ale v žádném případě nemusí působit jednotvárně. Vegetační vrstvu tvoří odolné a nenáročné rostliny, například kobercové trvalky, skalničky, okrasné traviny, suchomilné druhy mechů, lišejníků, rozchodníků, případně plazivé dřeviny, které snášejí extrémní sucho i mrazy a mají vysokou regenerační schopnost. Tento typ střechy nevyžaduje téměř žádnou údržbu, jen obhlídku několikrát do roka a odstranění případných náletů. Rostliny tvoří souvislý pokryv, čímž nedovolí plevelům zakořenit. Extenzivní střešní zahrady mohou plnit estetickou funkci či sloužit k oddechu a relaxaci.

Proč střechu osázet?
Vegetace na střeše je především přínosem pro ekologii. Zeleň pomáhá regulovat vlhkost vzduchu, absorbuje prach, váže CO2 a podporuje zachycování dešťové vody. Ozelenění střešního pláště zvyšuje odolnost hydroizolační vrstvy střechy, neboť ta je nízkou vegetací lépe chráněna před UV zářením, srážkami a extrémními výkyvy teplot. Výsledkem je snížení energetických nákladů a kromě toho měkká vegetační vrstva absorbuje hluk, což je výhodné zejména v husté městské zástavbě. Dalším aspektem zelené střechy je využitelnost střešní plochy, která se rázem promění v příjemnou okrasnou a odpočinkovou obytnou zónu poskytující soukromí.

Náklady a realizace
Vyšší náklady na realizaci střešní zahrady jsou kompenzovány téměř nulovou potřebou oprav na střeše. Je-li totiž vše kvalitně provedeno, prodlužuje se životnost střechy až na hranici životnosti stavby. Cena střešních zahrad se liší podle náročnosti realizace, nákladů na údržbu a skladby rostlin. Realizace střešního pláště osázeného vegetací není v žádném případě jednoduchou záležitostí. Můžete si však vybrat z mnoha firem, které se touto činností zabývají.

FOTO: SHUTTERSTOCK A PROFIMEDIA.CZ

Zelená střecha


Komentáře

Napsat komentář